|
|
Zelená prostranství ve městě, jejich vývoj a proměna na příkladu Prahy v 19. a 20. století
Kubecová, Barbora ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Zelený prostor je podstatnou součástí městského urbanismu. Výzkum, věnující se vývoji zeleně a vzniku prvních veřejných parků přispívá velkým dílem k poznání městské problematiky a dějin měst. Zelený prostor má estetickou funkci, je však také sociálně stratifikovaným prostorem. Každé město má svou vlastní jedinečnou zeleň. Ne jinak tomu je i v případě Prahy, jejíž dominanta - Pražský hrad vytváří spolu s Petřínem a Malou Stranou unikátní propojení městské zástavby a zeleně. Diplomová práce "Zelená prostranství ve městě, jejich vývoj a proměna na příkladu Prahy v 19. a 20. století" si klade za cíl přiblížit historický vývoj pražské zeleně, především vznik veřejného zeleného prostoru a poukázat na fakt, že lidmi běžně přijímaný fenomén veřejných parků nebyl vždy samozřejmostí. Vývoj zeleného prostoru, zápas o jeho rozvoj i záchranu zaměstnával spolky, společnosti i jednotlivce a stal jednou z priorit městské politiky. Jako pramenná základna byly v práci použity zejména dobové průvodce, jejichž prostřednictvím byl popsán vznik prvních veřejných parků v 19. století a proměna typů městské zeleně. Další zdroj představovaly odborná literatura, dobové knižně vydané tituly, memoáry, mapy, obrazy, dobové pohlednice, administrační zprávy a statistické příručky vydávané městskou obcí. Práce byla inspirována...
|
|
|
Jak zvýšit životní úroveň? Komise ÚV KSČ pro otázky životní úrovně v letech 1963-1968
RÁMIŠOVÁ, Šárka
Diplomová práce pojednává o životním standardu lidí v Československu šedesátých let. Zvýšení životní úrovně se stalo jednou z priorit strany.Zájem byl směřován k materiálnímu uspokojování potřeb občanů před jejich kulturními a duchovními potřebami. Cílem práce je přiblížit každodenní život občanů na podkladech hospodářské a sociální politiky státu. Pramennou základnou se staly veškeré podklady Komise ÚV KSČ pro otázky životní úrovně, které jí byly předkládány jinými zainteresovanými komisemi a orgány instančního významu. Na základě těchto pramenů bylo možno rozebrat hospodářské a sociální podmínky Československa a především reformy, které zmíněná komise navrhovala. Šlo především o změny mající vliv na stav životní úrovně. Její kvalitu ovlivňuje populační, bytová, mzdová, cenová a sociální politika státu. Za stěžejní témata práce jsem zvolila populační problematiku, bytovou krizi, hospodářské reformy, socialistickou rodinu, roli žen, především zaměstnanost žen, zkracování pracovní doby a otázku volného času. Politicky uvolněné období šedesátých let umožnilo zavedení nové soustavy řízení národního hospodářství s výrazným vlivem na materiální uspokojování potřeb občanů. Osobní pocity lidí pomohly rozkrýt rozhovory s pamětníky.
|
host ::
RSS.