|
|
The Ideal of Beauty in the Period of Romanticism
Páchová, Kateřina ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
(česky): Cílem této bakalářské práce je studium ideálu krásy v období romantismu. Základem je důkladná analýza jednoho z klíčových textů romantismu - Lyrických balad napsaných Williamem Wordsworthem a Samuelem Taylorem Coleridgem. Hlavním cílem práce je porovnání vize krásna ve vztahu k estetice vznešena, jak se vyvíjel ideál krásy v dobách před romantismem, a jak se tato vize změnila právě v období romantismu. Otázkou tedy je, jaký byl ideál krásy v době romantismu a jak je tento ideál reprezentován v Lyrických baladách? Existuje jeden společný ideál krásy pro Wordsworthe a Coleridge nebo se tito dva básníci liší v jejich chápání krásna? Hlavní pozornost je v práci zaměřena na rozdíl mezi krásnem na jedné straně a vznešenem či grotesknem na straně druhé. V obou případech pohlíží práce na přírodu a na lidské bytosti. Romantici mají mnoho společných znaků stejně jako vizi krásna, nezáleží, zda opěvují ženy, muže nebo přírodu, či jestli se místo povrchní krásy zabývají krásou vnitřní - krásou duše. Podobnosti mezi těmito druhy krásy se v práci také zabývám. Reflexe estetiky krásna a vznešena je primárně převzata z knihy Edmunda Burkea Filozofické zkoumání původu našich idejí o vznešenu a krásnu (v originále The Philosophical Inquiry into the Origin of our Ideas of the Sublime and Beautiful), nicméně...
|
|
|
Kapitoly z dějin teorií o vznešeném a jejich reflexe ve výtvarném umění
Němcová, Kristina ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice vznešena v teoretické i praktické rovině. Rozebírá vývoj teorií o vznešeném od antiky až po 19. století a jejich reflexi ve výtvarném umění. V antice je tato reflexe zpracována na soše Niobé z římského chrámu Apollóna, v období romantismu je uvedena v několika kapitolách týkajících se různých pojetí této problematiky v Čechách, Anglii, Švýcarsku, Německu, Norsku či Americe. Důraz je položen na reflexi v dílech dvou zásadních autorů- anglického malíře Josepha Williama Turnera a německého umělce Caspara Davida Friedricha
|
|
|
The Ideal of Beauty in the Period of Romanticism
Páchová, Kateřina ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
(česky): Cílem této bakalářské práce je studium ideálu krásy v období romantismu. Základem je důkladná analýza jednoho z klíčových textů romantismu - Lyrických balad napsaných Williamem Wordsworthem a Samuelem Taylorem Coleridgem. Hlavním cílem práce je porovnání vize krásna ve vztahu k estetice vznešena, jak se vyvíjel ideál krásy v dobách před romantismem, a jak se tato vize změnila právě v období romantismu. Otázkou tedy je, jaký byl ideál krásy v době romantismu a jak je tento ideál reprezentován v Lyrických baladách? Existuje jeden společný ideál krásy pro Wordsworthe a Coleridge nebo se tito dva básníci liší v jejich chápání krásna? Hlavní pozornost je v práci zaměřena na rozdíl mezi krásnem na jedné straně a vznešenem či grotesknem na straně druhé. V obou případech pohlíží práce na přírodu a na lidské bytosti. Romantici mají mnoho společných znaků stejně jako vizi krásna, nezáleží, zda opěvují ženy, muže nebo přírodu, či jestli se místo povrchní krásy zabývají krásou vnitřní - krásou duše. Podobnosti mezi těmito druhy krásy se v práci také zabývám. Reflexe estetiky krásna a vznešena je primárně převzata z knihy Edmunda Burkea Filozofické zkoumání původu našich idejí o vznešenu a krásnu (v originále The Philosophical Inquiry into the Origin of our Ideas of the Sublime and Beautiful), nicméně...
|
|
|
Kapitoly z dějin teorií o vznešeném a jejich reflexe ve výtvarném umění
Němcová, Kristina ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice vznešena v teoretické i praktické rovině. Rozebírá vývoj teorií o vznešeném od antiky až po 19. století a jejich reflexi ve výtvarném umění. V antice je tato reflexe zpracována na soše Niobé z římského chrámu Apollóna, v období romantismu je uvedena v několika kapitolách týkajících se různých pojetí této problematiky v Čechách, Anglii, Švýcarsku, Německu, Norsku či Americe. Důraz je položen na reflexi v dílech dvou zásadních autorů- anglického malíře Josepha Williama Turnera a německého umělce Caspara Davida Friedricha
|
host ::
RSS.