|
|
Manipulace s pacientem jako ošetřovatelský problém
BLÁHOVÁ, Kateřina
Současný stav Manipulace s pacientem je komplexní proces. Sestra s pacientem manipuluje po celou dobu jeho hospitalizace mnohokrát denně. Škála procesů, při nichž sestra s pacientem musí manipulovat, je rozsáhlá. Poměrně velký časový prostor i úsilí zabere sestře manipulace při polohování. Při manipulaci s pacientem je zatěžován pohybový aparát sestry, která je tímto ohrožena vznikem muskuloskeletárních poruch s možným následkem pracovní neschopnosti. Při nesprávné manipulaci je zvyšováno i riziko poškození pacienta. Tato rizika lze do jisté míry eliminovat použitím manipulačních pomůcek, dodržováním bariérové péče a pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Významnou roli hraje i vzdělávání sester a zdravotnických pracovníků v oblasti pohybově komunikačních konceptů. Cíle práce a výzkumné otázky Pro výzkumné šetření byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, s jakou problematikou se sestry při manipulaci s pacienty setkávají. Druhý cíl měl za úkol zmapovat pomůcky, které sestry při manipulaci nejčastěji využívají. Třetí cíl byl zaměřen na zkoumání vzdělání sester v oblasti manipulace s pacientem. K vytyčeným cílům bylo stanoveno šest výzkumných otázek. 1. Jaké nežádoucí události mohou vzniknout při manipulaci s pacienty? 2. V čem vidí sestry problém při manipulaci s pacienty? 3. Mají sestry k dispozici pomůcky pro zajištění bezpečné manipulace s pacienty? 4. Dokážou sestry správně používat pomůcky pro manipulaci s pacienty? 5. Jaké způsoby usnadnění manipulace s pacienty sestry používají? 6. Mají sestry možnost/zájem vzdělávat se v oblasti manipulace s pacienty? Metodika Pro vypracování empirické části bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl proveden dvěma technikami, technikou polostrukturovaného rozhovoru a zúčastněného, skrytého pozorování. Rozhovory probíhaly na podkladě předem připravených otázek s devíti sestrami pracujícími na třech lůžkových odděleních v nemocničním zařízení Jihočeského kraje. Pozorování bylo provedeno na totožných odděleních, kde proběhlo výzkumné šetření pomocí rozhovorů. Výsledná data byla kategorizována a vyhodnocena. Podmínkou provedení výzkumného šetření bylo dodržení anonymity všech respondentů a zdravotnického zařízení. Výsledky Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že nežádoucí události, které mohou při manipulaci vzniknout, jsou nejčastěji poškození zdraví pacienta nebo personálu. Sestry považují za zásadní problémy hmotnost pacienta a limitující podmínky prostředí. Přestože sestry udávají dostatek pomůcek k zajištění bezpečné manipulace s pacientem, ocenily by jejich jinou skladbu. Pozorování navíc prokazuje, že pomůcky nedokážou vždy používat zcela správným způsobem. K usnadnění manipulace sestrám slouží jednoduché netechnické manipulační pomůcky a manipulace ve více osobách. Závěr Z empirického šetření vyplývá, že manipulace s pacientem je činností, se kterou přijde sestra během výkonu své profese a poskytování ošetřovatelské péče denně do styku. Sestry jsou v souvislosti s tím vystaveny fyzické zátěži a musí řešit řadu problémů. K manipulaci přistupují značně konzervativním způsobem, k ulehčení mají k dispozici pouze několik základních manipulačních pomůcek. Složitější technické manipulační pomůcky na svých pracovištích nemají k dispozici a ani o ně prozatím nejeví zájem. Sestry při manipulaci nevyužívají žádný pohybově komunikační koncept, jakým je kinestetika. Drtivá většina sester o kinestetice dosud neslyšela nebo o ní má zcela mylné představy. Ze získaných výsledků můžeme usuzovat, že většina sester má zájem o vzdělání týkající se technik správné manipulace s pacientem. Nutností pro budoucnost vykonávání sesterské profese je tedy rozšíření vzdělávání sester v problematice manipulace s pacientem.
|
|
| |
|
|
Sestra v průběhu času historie sesterské profese v českých zemích
KOPULETÁ, Martina
Cílem práce je zmapovat historický vývoj sesterské profese českého ošetřovatelství od minulosti po současnost.Bakalářská práce je zpracována čistě na teoretickém podkladě. Snaží se popsat vývoj sesterského povolání v jeho důležitých meznících. K získávání informací bylo zapotřebí prostudovat nemalé množství bibliografických publikací, odborných článků a internetových zdrojů. Dále byla teoretická část obohacena vzpomínkami bývalých zdravotních sester, které pracovaly v nemocnici po druhé světové válce a v období socialismu. Profese sestry se již od pradávna formuluje a tento proces stále pokračuje. Velký vliv na vznik ošetřovatelství měly války, společenská a politická situace, vědecký pokrok a nové poznatky v medicíně. Sesterské povolání muselo projít velmi dlouhou, klikatou a někdy trnitou cestu, aby se dostalo na post samostatné vědecké disciplíny, jak je tomu dnes. Sesterské povolání má hluboké kořeny v minulosti. První část práce pojednává o ošetřovatelství v období raného středověku a popisuje první dvě etapy ošetřovatelství. První etapa ošetřovatelství se zabývala laickou ošetřovatelskou péčí, kterou prováděli rodinní příslušníci ve svých domovech. Druhá etapa, charitativní ošetřovatelství, přišla společně s vírou v Boha a Ježíše Krista. O ty nejchudší a nejpotřebnější začali pečovat církevní ošetřovatelé v lazaretech a chudobincích. Velký rozvoj ošetřovatelství, tedy i sesterské profese a medicíny, přinesla Krymská válka. V tomto období se začala psát třetí etapa ošetřovatelské činnosti, a to organizované ošetřovatelství. Vděčíme za to Florence Nightingalové, Nikolaji Ivanoviči Pirogovi a Jeanu Henrymu Dunantovi. Tyto postavy světového ošetřovatelství daly sesterskému povolání pevný základ a řád.Další část práce pojednává o získávání odborné kvalifikace. Počátky vzdělávání sester u nás v 19. století významně ovlivnila emancipační hnutí v čele s Eliškou Krásnohorskou a Karolínu Světlou, které bojovaly za ženská práva a vzdělávání pro ženy. Těmto ženám vděčíme za vznik první ošetřovatelské školy v Rakousko Uhersku, která byla založena roku 1874 v Praze. Založením této školy získalo sesterské povolání na důležitosti a začalo se formulovat odborné cílené vzdělávání ošetřovatelek. Po celou dobu až do období druhé světové války pečovali v našich nemocnicích o nemocné hlavně řeholní představitelé. Vzdělávání sester před vznikem Československého státu zajišťovala Česká zemská škola pro ošetřování nemocných. Na počátku První republiky se civilní sestry a diplomované sestry postupně zařazovaly do nemocnic, kde zastávaly nejčastěji pozici vrchních sester. Dále bakalářská práce pojednává o sociálních a pracovních podmínkách sester na oddělení. Popisuje také podmínky, v jakých byli pacienti hospitalizováni. Sesterské povolání v období druhé světové války (1939 až 1945) zaznamenalo určitý rozvoj. Z českých nemocnic musely odejít řádové sestry, které nahradily německé ošetřovatelky. Po válce byli němečtí lékaři a sestry odsunuti zpět do Německa.Tuto nepříznivou situaci vyřešil návrat církevních řádů do nemocnic, avšak nebylo to na dlouho. V 50. letech 20. století musely znovu nemocnice opustit, a to definitivně. Bakalářská práce dále popisuje 90. léta 20. století, která vedla především ke zkvalitnění ošetřovatelské péče a k postupnému osamostatnění oboru ošetřovatelství. V závěru bakalářské práce jsou zmíněny osobnosti českého ošetřovatelství, které jakýmkoliv způsobem, ale hlavně svojí prací, přispěly ke vzniku a k rozvoji sesterského povolání.
|
|
|
Problematika praktické výuky všeobecných sester z pohledu studentů a sester
VLČKOVÁ, Darina
Vzdělávání všeobecných sester, ale i jiných nelékařských zdravotnických pracovníků, prošlo za posledních dvacet let výraznými změnami. Dle dnešní legislativy probíhá studium všeobecných sester pouze na půdě vysokých a vyšších odborných škol.Studium sester tvoří teoretická a praktická výuka. Obě se vzájemně prolínají a doplňují po celou dobu studia. Teoretická výuka je tvořena všeobecnými, ale i odbornými předměty, na něž plynule navazuje výuka praktická. Ta probíhá v zařízení ambulantních, lůžkových, jednodenních a domácích zdravotních služeb.Na počátku byly stanoveny tři cíle práce. Prvním cílem bylo zjistit faktory, které ovlivňují spolupráci studentů/ek a sester během praktické výuky. Druhý cíl byl zaměřen na zjištění faktorů ovlivňujících kvalitu vedení praktické výuky sestrou. Posledním cílem bylo zjistit faktory, které motivují a demotivují studenty/ky během praktické výuky.Pro zjištění dat byly vytvořeny dva výzkumné soubory. Prvním byla skupina sedmi studentek studujících kombinovanou formu oboru Všeobecná sestra na ZSF JU a majících již zdravotnické vzdělání. Druhou skupinu tvořilo sedm sester pracujících na lůžkových odděleních v Nemocnici České Budějovice a.s. Pro sběr potřebných dat pro práci byla zvolena kvalitativní metoda šetření v podobě polostandardizovaných rozhovorů.Odpovědí na výzkumnou otázku ? Jaké faktory nejčastěji ovlivňují spolupráci studentů/ek a sester v průběhu praktické výuky? ? byla především vzájemná spolupráce studentů/ek a sester. A to hlavně způsob, jakým se k sobě vzájemně chovají. Byl to podstatný faktor, který se prolínal všemi oblastmi tohoto výzkumu. Dalšími důležitými faktory byly skupiny o pěti a vice studentech/kách a nedostatek času sester se věnovat studentům. Druhou výzkumnou otázkou bylo, co nejvíce ovlivňuje praktickou výuku z pohledu sester? Jako hlavní kladný vliv uvedly zájem studentů/ek dozvědět se nebo naučit se něco nového a taktéž pracovitost. Sestry vidí především překážky ve výuce na pracovišti v nedostatku času, po který by se mohly řádně studentům/kám věnovat a něco je naučit, nebo jim zajímavého ukázat. Taktéž je s tím spjatá náročnost práce sestry. V neposlední řadě z výsledků vychází i negativní vliv velkých skupin studentů/ek na směně na oddělení. A co nejvíce motivuje studenty/ky v průběhu praktické výuky? Je zřejmé, že podstatným faktorem je pro ně, možnost získávání stále nových informací a dostatek odborných výkonů. Zároveň studenti/ky očekávají milý a vstřícný personál, který bude mít dostatek času a trpělivosti se jim věnovat. Opačně jako demotivující studenti/ky považují záporné chování sester na odděleních, velký počet studentů/ek ve skupinách na směnu a nedostatek odborných výkonů.Ze všech rozhovorů je zřejmé, že možným zlepšením by mohla být stálá přítomnost odborných vyučujících z fakulty nebo mentorů/ek, kteří budou mít dostatek času se studentům/kám věnovat. Získané informace by mohly být využity na klinických pracovištích praktické výuky. Zde by osoby zodpovědné za vedení praktické výuky mohly za pomoci zjištěných informací zefektivnit praxi studentů/ek a vzájemnou spolupráci. Informace by mohly sloužit i jako podklad pro seminář určený sestrám ve směnách, jenž denně přichází do styku se studenty/kami. Stejně tak by mohly být poskytnuty doporučení pro zlepšení samotným studentům/kám. Především by mohly sloužit pro zamyšlení se a náhled do obou světů.
|
|
|
Plnění podmínek registrace u sester na rodičovské dovolené
TRÁVNÍKOVÁ, Hana
Celoživotní vzdělávání, a s ním spojené plnění podmínek registrace u sester, je velmi diskutované téma. Hlavním důvodem jsou stále měnící se podmínky k registraci. Cílem je poskytnout kvalitní ošetřovatelské péče poskytované vysoce kompetentními a vzdělanými sestrami. Celoživotní učení podporuje vysokou úroveň odborné praxe. Moje práce se zabývá problematikou plnění podmínek registrace u sester na rodičovské dovolené. Cílem výzkumu bylo zjistit nejčastější problémy při plnění podmínek registrace u sester na rodičovské dovolené a porovnat rozdíl při plnění podmínek registrace u sester v pracovním procesu a u sester na rodičovské dovolené. Výzkumem jsem chtěla potvrdit mojí hypotézu, že podmínky registrace se hůře plní sestrám na rodičovské dovolené. Pro sběr dat byla použita kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumu. V kvantitativním výzkumu jsem rozdala 150 dotazníků, které byli anonymní, sestrám v okrese Český Krumlov a České Budějovice. Zpět se mi vrátilo 119 dotazníků. V kvalitativní části výzkumu jsem oslovila 7 sester na rodičovské dovolené, se kterými jsem vedla rozhovor. Výzkumem bylo zjištěno, že sestry na rodičovské dovolené mají málo informací o vzdělávacích akcích. Dále, že sestry na rodičovské dovolené nedostávají informace o akcích od svého zaměstnavatele, nemůžou se jich zúčastnit a nedostávají příspěvky na vzdělávací akce. Sestrám na rodičovské dovolené chybí na vzdělávacích akcích hlídání pro své děti. Sestrám v pracovním procesu zaměstnavatel pořádá vzdělávací akce ale i dostávají příspěvky na vzdělávací akce. Všechny sestry se shodly v přínosu celoživotního vzdělávání pro ně samotné.
|
|
|
Vliv praktické výuky oboru Všeobecná sestra na nástup do zaměstnání a další budoucí zaměření
DVOŘÁKOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem praktické výuky oboru Všeobecná sestra na nástup do zaměstnání a další budoucí zaměření. Všeobecné sestry se vzdělávají ve tříletých vzdělávacích programech v souladu s vyhláškou č. 39/2005. Příprava se dělí na část teoretickou a praktickou. Praktická část činí 2 300 hodin, tedy polovinu z celkových 4 600 hodin. Odborná praxe je předmět, který studentům zajišťuje dovednosti a znalosti. Zdokonalují si svou zručnost a návyky. Aplikují poznatky získané během teoretické části výuky.Teoretická část je členěna do 5 úseků. První část se týká ošetřovatelství jako takového a jeho historie. Druhá část je o tom, kdo vlastně je všeobecná sestra, jaké má role a kompetence. Třetí část je věnována vzdělávání všeobecných sester. Čtvrtá část se zabývá oblastmi praktické výuky, pracovišti odborné praxe, dále pak povinnostmi studenta oboru všeobecná sestra vzhledem k praktické výuce. Pátá část je věnována motivací sester u nás.
|
|
|
EDUKAČNÍ ČINNOST PERIOPERAČNÍ SESTRY NA ORL ODDĚLENÍ
REINDLOVÁ, Jitka
Název práce je Edukační činnost perioperační sestry na ORL oddělení. Sestra ve své profesi vykonává několik důležitých rolí. Jednou z nich je právě role edukátorky. Neméně důležitá je edukační činnost perioperační sestry, která je v současné době stále více zmiňována. Edukace je důležitá, aby klient mohl převzít aktivní roli v péči o své zdraví a mohl kompletně rozhodovat o péči o své zdraví. Operační výkon je náročná životní situace a je nutné, aby klient měl dostupné veškeré informace. Cílem práce bylo zmapovat edukační činnost perioperačních sester. Především jak jsou klienti spokojeni s předoperační péčí v souvislosti s edukačním procesem, zda edukace prováděná perioperační sestrou zmírní klientův strach a zlepší informovanost klientů před operačním výkonem. Pro naplnění cílů byl zvolen kvantitativní výzkum. Výzkumné šetření bylo realizováno dotazníkovou metodou. Byly použity dva anonymní dotazníky. První byl určen pro klienty po operačním výkonu na ORL oddělení a druhý pro perioperační sestry. Celkově na dotazníkové šetření reflektovalo 84 klientů a 86 perioperačních sester.
|
|
|
Vysokoškolsky vzdělaná sestra jako člen ošetřovatelského týmu
VACKOVÁ, Jana
Správné začlenění vysokoškolsky vzdělaných sester do ošetřovatelského týmu je aktuální této době. Tématem této bakalářské práce je tedy {\clqq}Vysokoškolsky vzdělaná sestra jako člen ošetřovatelského týmu``. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V části teoretické se hovoří o vzdělávání v ošetřovatelství v minulosti a v současnosti. Je v ní také věnována pozornost současné legislativě ve zdravotnictví. Dále se zabývá koncepcí ošetřovatelství a zaměřuje se na osobnost sestry jako takovou. V části praktické jsou v jednotlivých kapitolách popsány: cíl práce, hypotézy, metodika sběru dat a charakteristika výzkumného souboru. Další kapitola obsahuje grafy znázorňující výsledky výzkumu. Tyto výsledky jsou pak rozebírány, porovnávány a hodnoceny. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit zařazení a uplatnění vysokoškolsky vzdělaných sester z pohledu jich samých, z pohledu středních zdravotnických pracovníků, z pohledu lékařů a z pohledu klientů. Výzkum byl tedy prováděn na základě analýzy a vyhodnocení dotazníků získaných od čtyř skupin respondentů: klientů, středoškolsky vzdělaných sester, vysokoškolsky vzdělaných sester a lékařů. V této práci byly stanoveny dvě hypotézy a z výsledů šetření vyplynulo, že první hypotéza {\clqq}Vysokoškolsky vzdělané sestry nemají prozatím zcela jasně vymezené místo v ošetřovatelském týmu.`` se potvrdila. Druhá hypotéza {\clqq}Z pohledu klienta zdravotnických zařízení je postavení vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných sester stejné.`` se také potvrdila. Zajímavostí této práce je i to, že v ní dochází k porovnávání výsledků s výsledky podobného výzkumu, který byl prováděn před čtyřmi lety. Ukazuje tedy, jak a co se za toto období změnilo v pohledu na zdravotní sestry a jejich vzdělání. Na základě provedeného výzkumu lze souhrnně konstatovat, že v současné době nemají vysokoškolsky vzdělané sestry jasnou pozici v ošetřovatelském týmu, i když jsou jeho nedílnou součástí. Cíl výzkumné práce byl splněn. Hlavním přínosem práce by mohlo být informování laické veřejnosti, potencionálních klientů o reformách v systému vzdělávání zdravotních sester a tím i zvýšení prestiže tohoto povolání ve společnosti.
|
|
|
Problematika celoživotního vzdělávání sester
HALUZOVÁ, Jaroslava
Tato práce se věnovala problematice celoživotního vzdělávání sester. Cílem bylo, zjistit postoj a zájem sester o celoživotní vzdělávání. Zjistit, zda sestry znají všechny možnosti celoživotního vzdělávání. Dalším cílem bylo zjistit, zda sestry využívají všechny možnosti celoživotního vzdělvání a v neposlední řadě bylo cílem zjistit co nejíce motivuje sestry k celoživotnímu vzdělávání.Při zpracování dat byl použit kvantitativní výzkum a metoda sběru dat dotazování, technikou dotazníku. Z výzkumu se zjistilo, že sestry mají zájem o celoživotní vzdělávání, ale neznají všechny možnosti celoživotního vzdělávání. Sestry ani nevyužívají všechny možnosti celoživotního vzdělávání, zejména preferují semináře, konference a kurzy. Dále z výzkumu vyplynulo, že největším motivačním faktorem celoživotního vzdělávání sester je podpora od zaměstnavatele dále vyšší platové zařazení a také povinná registrace zdravotnických pracovníků.
|
|
| |
host ::
RSS.