|
|
Agresivní chování osob s mentálním postižením v zařízeních sociální péče
ZEMANOVÁ, Martina
Agresivnímu chování lidí s mentálním postižením se v České republice věnuje stále málo pozornosti. Od roku 2007 dochází k významnému posunu v poskytování sociálních služeb. Služby se transformují a od restriktivních opatření se postupně přechází k podpůrným a preventivním postupům v přístupu ke klientům. První kapitola se věnuje charakteristice mentálního postižení. Druhá kapitola obecně popisuje sociální služby podle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách a vymezuje službu Domov pro osoby se zdravotním postižením. Ve třetí kapitole píši o problémovém chování, hlavně pak o agresi, jejích příčinách, průběhu, zvládání, prevenci a možnostech terapií. Čtvrtá kapitola popisuje význam komunikace jako prevence vzniku agrese. V páté kapitole se věnuji vzdělávání pracovníků v sociálních službách. Dalším tématem kapitoly je supervize jako pomoc a podpora pracovníkům při práci s lidmi s mentálním postižením a zvládání agresivního chování. V poslední kapitole teoretické části popisuji restriktivní opatření, což jsou následné postupy při zvládání agrese. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu, metodou dotazování, využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek byli zaměstnanci v přímé péči, kteří zde pracují alespoň pět let. Rozhovory s vybranými respondenty probíhalo od prosince 2012 do února 2013. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké mají zaměstnanci povědomí o příčinách agresivního chování, o prevenci a restrikci. Ze zjištěných poznatků vyplývá, že všichni dotazovaní pracovníci se setkali s agresivním chováním člověka s mentálním postižením a vnímají ho jako problémové. Agresi popsali jako fyzické či slovní napadení druhé osoby nebo majetku. Projev agresivního chování je i autoagrese. Je nějaká možnost, jak agresivnímu chování předejít? Všichni respondenti se shodli na tom, že příčinou agresivního chování lidí s mentálním postižením jsou nenaplněné základní potřeby člověka. Co se týká úlohy pracovníků v prevenci agrese, všichni respondenti si myslí, že důležitou roli hrají terapie, zaměstnání klientů a vhodná komunikace, kterou je třeba individuálně přizpůsobit. Všichni respondenti vnímají jako prevenci i supervizi, která je přínosem v jejich práci. Stejně tak vzdělávání, které je pro ně ze zákona povinné. Co jsou restriktivní opatření? Všichni respondenti odpověděli, že jsou to prostředky, které omezují pohyb člověka. Také prokázali znalost jejich použití. Respondenti se v rozhovoru nezmínili o tom, že tyto opatření se mohou používat jen na dobu nezbytně nutnou. Tento údaj, je ale nutné uvést v zápisu o použití restriktivních opatření, který jak uvedli všichni dotazovaní, vyplnili. Proto si myslím, že ve své podstatě, tuto informaci znají. Další věc o které se nezmínili, byla informovat samotného klienta o tom, že proti němu bude použito restriktivní opatření. To přisuzuji možnému stresu při rozhovorech na toto téma. Celkově si dovolím tvrdit, že zaměstnanci znají problematiku agresivního chování u lidí s mentálním postižením. Stejně tak ví, co agresi vyvolává, jak jí lze předejít a jaké jsou následné postupy, pokud k agresivnímu chování u klienta dojde.
|
|
|
Vzdělávání žáků s dětským autismem
JANTOŠOVÁ, Petra
V současné době umožňuje legislativa vytvořit pro každé dítě se zdravotním postižením vzdělávací postupy s ohledem na jeho specifické možnosti a schopnosti. Volba vhodných individuálních vzdělávacích postupů a metod u každého dítěte je jedním z důležitých faktorů úspěšného vzdělávání. To je potřebné i pro vzdělávání žáků s dětským autismem. Teoretická část bakalářské práce se zabývá dětským autismem v kontextu poruch autistického spektra, do kterých dětský autismus řadíme. Popisuje charakteristiku tohoto postižení, nespecifické variabilní rysy, zmiňuje diagnostiku vzhledem ke vzdělávání žáků s dětským autismem, charakterizuje rodinu s autistickým dítětem a její úlohu ve vzdělávání. Zvýšená pozornost je věnována možnostem vzdělávání žáků s dětským autismem v současném vzdělávacím systému a především metodám vzdělávání využívaných u dětí s tímto postižením. Cílem praktické části této práce bylo zjistit, jaké metody vzdělávání jsou zařazovány při vyučování žáků s dětským autismem. Dalším cílem bylo ověřit, jaké metody vzdělávání jsou využívány u těchto žáků v rodinném prostředí. Pro získání informací byl zvolen kvalitativní výzkum. Sběr dat byl prováděn metodou dotazování pomocí polostrukturovaného rozhovoru v rámci souboru vybraných respondentů. Rozhovory byly uskutečněny prostřednictvím předem připravených otázek se dvěma skupinami respondentů. Jednou z nich byli vybraní speciální pedagogové vzdělávající žáky s dětským autismem a druhou skupinu tvořili vybraní rodiče dětí s touto poruchou. Výsledky práce obsahují zpracované rozhovory vybraných respondentů z obou skupin, které jsou následně podpořené přehlednou tabulkou. Výsledky výzkumu poskytují informace o tom, jaké metody jsou využívány ve vzdělávání žáků s dětským autismem ve školním a rodinném prostředí. Zároveň jsou v práci uvedené také názory odborníků a rodičů dětí s dětským autismem na metody vzdělávání a jejich praktické využívání a uplatňování. Výsledky výzkumu jsou následně porovnány mezi sebou a rovněž s odbornými informačními zdroji. V rámci výzkumu této práce bylo zjištěno, že při vyučování žáků s dětským autismem je nejvíce zařazováno strukturované učení, a to individuálně u každého žáka dle jeho možností a schopností. Dále se využívání vzdělávacích metod při vyučování žáků s dětským autismem shoduje s tím, co uvádí literatura a teoretická část této práce. Kromě strukturovaného učení využívají pedagogové při své práci s těmito žáky například metodu globálního čtení, prvky terapie problémového chování a nácviků sociálních dovedností, výměnný obrázkový komunikační systém (VOKS), počítačové programy a piktogramy. Prostřednictvím rozhovorů s rodiči bylo ověřeno, že v rodinném prostředí je taktéž nejvíce využíváno strukturované učení. Rodiče volí metody dle potřeb svých dětí a snaží se řídit svými city a tím, co považují pro jejich dítě za nejlepší. V rodinách je stejně jako ve školním prostředí využíváno strukturované učení individuálně dle potřeb dítěte, rodiče používají také metodu globálního čtení a počítačové programy. Zároveň bývají v rodinách využívány prvky metody Son-rise ve spojení s alternativní pedagogikou Marie Montessori, což je možné pokládat za určitý rozdíl oproti využívání vzdělávacích metod ve školách. Ve využívání metod vzdělávání u žáků s dětským autismem v rodinném a školním prostředí nebyly zjištěny žádné zásadní rozdíly. Tato bakalářská práce poskytuje náhled na využívání metod vzdělávání v rodinách a ve školách, kde jsou žáci s dětským autismem vzděláváni.
|
|
|
Význam a specifika vzdělávání dospělých osob s lehkým mentálním postižením
VÁVROVÁ, Daniela
V první kapitole je vymezen pojem dospělý, který je v kontextu vzdělávání chápán jako člověk, který již ukončil své školní vzdělávání. Stejným způsobem je chápán též člověk s mentálním postižením. Vzdělávání v dospělém věku je významné zejména z důvodu rychle se rozvíjející společnosti, která klade stále vyšší nároky na jedince. Ten se bez dalšího vzdělávání hůře orientuje v okolním světě a může tak propadat pocitům méněcennosti a neužitečnosti. Stejně je tomu i u člověka s mentálním postižením, ten je navíc ještě limitován svými deficity v intelektových schopnostech. Právě ty jsou jedním ze základních diagnostických atributů mentálního postižení. Aby byla edukace dospělého člověka úspěšná, je nezbytné při tomto procesu dodržovat určité zásady a uplatňovat jen ty metody, které jsou pro danou cílovou skupinu vhodné. Vzhledem k deficitům intelektových schopností člověka s mentálním postižením je zřejmé, že ne všechny metody, které se užívají u intaktní populace, je možné využít i u člověka s mentálním postižením. Patří mezi ně zejména ty metody, který mají charakter výkladu jako je přednáška či seminář. Člověk s mentálním postižením má totiž obtíže v pochopení výkladu, navíc svou pozornost příliš dlouho neudrží. Proces učení však zahrnuje mnohem více myšlenkových operací, ve kterých se člověk s mentálním postižením potýká s problémy. K reprodukci uložených vjemů je potřeba jejich kvalitní zapamatování, v této oblasti se však lidé s mentálním postižením potýkají s problémy. To, čemu se naučí, rychle zapomínají, a proto je nezbytné, aby své vědomosti a dovednosti neustále opakovali a tím si je lépe uchovali v paměti. Důležitým prvkem učení je též motivace, která výrazně zvyšuje jeho úspěšnost. Člověk s mentálním postižením se však potýká s problémy s vůlí, a jestliže pro něj daný podnět není dostatečně atraktivní, rychle o něj ztratí zájem. Člověk s mentálním postižením se potýká též s problémy v sociální oblasti a vztazích. Intaktní populace se někdy mylně domnívá, že tito lidé jsou asociálové, kteří nenavazují žádné mezilidské vztahy. Opak je pravdou, člověk s mentálním postižením má stejné potřeby jako člověk bez postižení. Touží po pochopení a úctě ze strany svého okolí a chce být brán jako plnohodnotný člen společenství. Nicméně ho v tomto snažení opět omezují jeho dispozice. Člověk s mentálním postižením je velmi sugestibilní, obvykle je ve svém rozhodování závislý na druhých lidech. I přesto se mezi lidmi s lehkým mentálním postižením najde pár světlých výjimek, které založí rodiny a stanou se téměř nezávislí na pomoci okolí. Systém vzdělávání dospělých s mentálním postižením je stále předmětem diskuzí a funguje jen několik možností, jak se mohou tito lidé v dospělosti vzdělávat. Záleží především na možnostech a dispozicích daného člověka, kterou z nabízených možností si zvolí, pakliže se rozhodne dále rozvíjet své kompetence. Pozitivním faktem je, že poptávka po vzdělávání v dospělém věku je ze strany lidí s mentálním postižením poměrně vysoká. Tento fakt by mohl být také jedním z důvodů, proč je tak podstatné, aby byl vytvořen komplexní systém vzdělávání. Ucelený systém edukace lidí s mentálním postižením je navržen v poslední kapitole bakalářské práce, skládá se ze 4 forem vzdělávání, z nichž si člověk s mentálním postižením může vybrat tu, která mu nejvíce vyhovuje. První formou jsou kurzy k dosažení kvalifikace, které doplňují či obnovují primární vzdělání. Druhou formou jsou kurzy podporující kvalifikaci, které svým působením rozšiřují šance člověka s postižením na budoucí pracovní uplatnění. Lidé s mentálním postižením se hůře orientují v okolním světě, a proto je do systému zahrnuto občanské vzdělávání, které jim poskytuje potřebnou pomoc. Poslední formou je zájmové vzdělávání, které lidem s mentálním postižením poskytuje možnost se realizovat ve svém volném čase.
|
|
|
Připravenost porodních asistentek na zvládání akutních a kritických stavů na porodním sále
LEVECOVÁ, Štěpánka
Základní teoretická východiska Zátěžovým situacím jsme v současné době vystaveni nejen v soukromém, ale i v pracovním životě. Velkou zátěž a stresové situace, které akutní a kritické stavy ve zdravotnictví často způsobují, mohou mít neblahý dopad na psychiku a celý organismus člověka. Na oddělení porodního sálu jsou denně všichni členové zdravotnického týmu této zátěži vystavováni a právě stresovým situacím a jejich zvládání v akutní medicíně, byla věnována tato bakalářská práce. Byla zaměřena na zvládání stresových a zátěžových situací právě zde pracujících porodních asistentek. Cílem práce bylo zjistit vnímání a zvládání zátěžových situací na porodním sále očima porodních asistentek a srovnat připravenost porodních asistentek zvládat akutní a kritické stavy na porodním sále dle dosaženého vzdělání, délky praxe a zkušeností v oboru. Byly položeny tři výzkumné otázky. Použité metody K výzkumu bylo použito kvalitativní výzkumné šetření, kde bylo ke sběru dat využito techniky strukturovaného rozhovoru. Respondentky zde uplatnily své vlastní názory, postřehy, zkušenosti a pocity. Výzkumu se účastnilo šest porodních asistentek pracujících na porodním sále Gynekologicko - porodnické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni. Výsledky Nejčastějším problémem dotazovaných porodních asistentek bylo uváděno, že v systému vzdělávání v porodní asistenci jsou určité rezervy týkající se praktické výuky pro přípravu na zvládání zátěžových situací. Porodní asistentky se shodly, že celkový rozsah osnov studia je dostačující. Jako problematickou uváděly oblast teoretické výuky v předmětech komunikace, komunikace ve zdravotnických oborech a oborech psychologie, kde je studium dostatečně nepřipravilo na zvládání zátěžových situací. Dále pak z výzkumu vyplynulo, že v praktické výuce respondentky vnímají negativně nepřítomnost vyučující odborné praxe v nemocničním zařízení. Nově by porodní asistentky uvítaly přítomnost vyučujících na praxi studentek, nebo snížení počtu studentek na směnách. Jako velký problém byla označována nemožnost zaznamenávat dané skutečnosti do zdravotnické dokumentace, čímž je omezen logický pohled studentek na systém skupinové péče na příslušném oddělení. Při vzniklých akutních a kritických situacích na porodním sále porodní asistentky často uváděly pocit strachu, zvýšené zátěže, pocitu úzkosti a obav, zda danou situaci zvládnou. Porodní asistentky shodně uváděly, že se snaží se stresem bojovat a nedaří se to ani jedné z nich. V této problematice uváděly, že by bylo přínosné navýšit počet ošetřujícího personálu, čímž by nedocházelo k přetěžování zdravotnického personálu. Jednou z výzkumných otázek bylo, jak se porodní asistentky vyrovnávají se zátěžovými situacemi. Většina porodních asistentek odpověděla, že relaxací v domácím prostředí, nebo ve společnosti. Celkově porodní asistentky hodnotily, že na zvládání zátěžových situací určitě hraje velkou roli věk porodních asistentek a jejich zkušenosti v oboru. Naučily se během délky praxe jednat pohotověji a uvážlivěji, což má kladný dopad na řešení akutních a kritických situací na porodním sále. Při dotazování na vnímání adaptačního procesu, byly všechny dotazované porodní asistentky spokojené s délkou trvání adaptace i se svojí školící porodní asistentkou. Při zvládání zátěžových situací po ukončeném adaptačním procesu uváděly porodní asistentky jako dobu zvýšené zátěže na jejich osobu a to jak po psychické, tak fyzické stránce. Z výzkumného šetření vyplynula potřeba zařadit do výuky více hodin v předmětech teoretické výuky komunikace a komunikačních technik.
|
|
|
Úroveň znalostí studentů středních zdravotnických škol v poskytování ošetřovatelské péče cizincům
TOUMOVÁ, Kristýna
V rámci integrace cizinců dochází k nárůstu počtu pacientů s odlišnou národností či náboženstvím i v našich nemocnicích. K ošetřování těchto pacientů je třeba znát jejich zvyky a specifické potřeby. Tyto znalosti by již měli mít studenti na středních zdravotnických školách, na které je zaměřená tato práce. Teoretická část se zabývá historií multikulturního ošetřovatelství u nás i ve světě. Dále vysvětlením základních pojmů jako jsou: kultura, minorita, majorita, rasismus, diskriminace, etika a komunikace v transkulturní ošetřovatelské péči. Další kapitolou je integrace cizinců v České republice. Na tuto kapitolu navazuje multikulturní ošetřovatelství na středních zdravotnických školách. Předmět multikulturní ošetřovatelství není v současnosti na daných typech škol, u oboru zdravotnický asistent, vyučován jako samostatný předmět. Následuje kapitola specifika vybraných menšin. Tato práce má stanovené dva cíle: Cíl 1: Zmapovat úroveň znalostí studentů středních zdravotnických škol při poskytování ošetřovatelské péče pacientům z minoritních skupin. Cíl 2: Zjistit zájem studentů o problematiku multikulturní péče. Na základě cílů byly stanoveny tři hypotézy: H 1: Mezi studenty 1. a 4. ročníků středních zdravotnických škol je rozdíl ve znalostech multikulturního ošetřovatelství. H 2: Střední zdravotnické školy věnují pozornost výuce v multikulturním přístupu k pacientům. H 3: Studenti středních zdravotnických škol mají znalosti v multikulturním přístupu k pacientům. K dosažení cílů a ověření hypotéz bylo provedeno kvantitativní šetření, které bylo doplněno třemi krátkými rozhovory s vyučujícími odborných předmětů. Kvantitativní šetření proběhlo formou dotazníků pro studenty 1., 2., 3., a 4. ročníků oboru zdravotnický asistent na třech zdravotnických školách. Výsledky dotazníků byly zpracovány do grafů a pomocí statistiky. Rozhovory byly zpracovány do kategorizací. Z výsledků šetření vyplynulo, že studenti mají určité znalosti o ošetřování pacientů z minoritních skupin. Dále bylo zjištěno, že studenti mají o danou problematiku zájem, a že by uvítali získání více znalostí v této oblasti na své škole. Hypotéza 1. se potvrdila. Rozdíl ve znalostech 1. a 4. ročníků je, není však tak zřetelný, jak by se dalo předpokládat. Znalosti se postupně od nižších po vyšší ročníky zvyšují. Hypotéza 2. se také potvrdila. Střední zdravotnické školy pozornost výuce v multikulturním přístupu k pacientům věnují. Z výzkumného šetření u studentů i vyučujících vyplynulo, že škola pozornost výuce věnuje, ale není zcela dostatečná. Hypotéza 3. se potvrdila. Studenti mají znalosti v multikulturním přístupu k pacientům. Z výsledků znalostních otázek vyplynulo, že určité povědomí o dané problematice mají, ale tyto znalosti nejsou zcela vyhovující znalostem potřebným v odborné praxi. Z výsledků lze soudit, že výuka multikulturního ošetřovatelství na školách v určité formě probíhá, ale vše závisí na dané škole. Výuku by proto bylo dobré sjednotit - určit přesný počet hodin a formu výuky. Tím by měli všichni studenti možnost získat stejné informace a školy daná jasná pravidla výuky. Na základě získaných informací z výzkumného šetření bude publikován článek v odborném časopise pro rozšíření povědomí o dané problematice.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta ve stomatochirurgii při zavádění zubních implantátů
SAZMOVÁ, Šárka
Tato práce se zabývá zmapováním ošetřovatelské péče ve všech fázích procesu zavádění zubních implantů a způsoby získávání znalostí sester v tomto oboru. Zpracování výzkumné části práce probíhalo formou kvalitativního výzkumu. Jako nejvhodnější metoda byl vybrán hloubkový rozhovor polostrukturovaného typu. Technikou ,,vyložení karet" byla data rozčleněna do čtyř kategorií. V uvedených kategoriích vzniklo deset podkategorií. Zjištěné skutečnosti byly v každé kategorii zpracovány do schémat. V časovém úseku od října 2012 do března 2013 bylo osloveno deset sester, z nichž bylo pět ochotných se výzkumu zúčastnit. Záměrně byly vybrány ordinace s různým zázemím a vybavením. Podmínkou byla práce v implantologii. Z výpovědí oslovených respondentek bylo zjištěno, že v každé podkategorii je několik skupin sester, které se od sebe liší způsobem výkonu dané činnosti. Ukázalo se, že na větších pracovištích mají lepší přístup k rozsáhlejšímu technickému zázemí a možnosti implantovat v ordinacích lépe připravených k invazivním chirurgickým výkonům. Tato skutečnost snižuje rizika vzniku komplikací v pooperačním období i případného odhojení implantovaných materiálů. Výhodou menších pracovišť je bezesporu více osobní přístup k pacientovi. V oblasti vzdělávání sester všechny oslovené sestry uvedly, že vystudovaly střední zdravotnickou školu. Jak výzkum ukázal, na těchto školách se stomatologii jako samostatnému oboru příliš času nevěnuje a v případě dentální implantologie je vzdělávání ještě skoupější. Většina respondentek se oboru učila během své praxe a teoretické vzdělávání, jak se ukázalo, jim téměř zcela chybí. V souvislosti se stále častějším zaváděním tohoto typu ošetření do běžných stomatologických praxí je do budoucnosti potřeba této problematice věnovat více úsilí a sestrám nabídnout možnosti dalšího vzdělávání zaměřeného na úlohu sestry ve stomatologii a stomatochirurgii. Zásadním, avšak nikoliv posledním nedostatkem je i fatální absence odborné literatury a učebnic zaměřujících se právě na nezastupitelnou úlohu sestry v tomto oboru. Po zjištění těchto nedostatků byla, jako výstup z této bakalářské práce vytvořena brožura pro začínající sestry.
|
|
|
Motivace a stimulace zaměstnanců ve vybraném podniku
ČEJKOVÁ, Kristýna
Práce je zaměřena na zjištění a vyhodnocení skutečného stavu v oblasti motivace a stimulace zaměstnanců vybraného podniku. Na základě získaných teoretických a praktických znalostí bylo cílem ukázat na chyby v oblasti motivování a stimulování zaměstnanců a navrhnout případné změny pro zlepšení. Teoretická část práce se zabývá definicí základních pojmů vztahujících se k motivaci a stimulaci. Pro zpracování této práce jsem zvolila Domov pro seniory Máj České Budějovice příspěvkovou organizaci. Zde bylo uskutečněno dotazníkové šetření. Pro získání vzorku respondentů byl použit náhodný výběr. Cílem šetření bylo zjistit postoj zaměstnanců k problematice motivace a stimulace v této organizaci. V závěru práce jsou uvedeny změny, které by měly přispět k lepší motivaci a stimulaci zaměstnanců této organizace.
|
|
|
Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců ve vybraném podniku
KOVÁŘOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce s názvem Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců ve vybraném podniku, je analyzovat proces vzdělávání a rozvoje zaměstnanců, charakterizovat a zhodnotit stávající personální procesy, identifikovat potřeby zaměstnanců a podniku a navrhnout možné způsoby zlepšení stávající situace. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická a zabývá se výkladem pojmů týkající se vzdělávání a rozvoje zaměstnanců. Informace pro tuto část byly získány z odborné české i zahraniční literatury. Druhá, praktická část obsahuje podrobnou charakteristiku vybraného podniku a analýzu vzdělávání a rozvoje pracovníků pomocí nestrukturovaných rozhovorů. Pro tyto účely byla vybrána firma Leifheit, s.r.o. se sídlem v Blatné. Tato společnost se zabývá výrobou drobných předmětů pro domácnost a bytových textilií. Pomocí nestrukturovaných rozhovorů vedených s pracovníkem personálního oddělení bylo charakterizováno vzdělávání a rozvoj zaměstnanců ve firmě a provedena analýza současného stavu vzdělávání. Dále je práce zaměřena na konkrétní vzdělávání, které v organizaci proběhlo v minulých letech, popis externích firem, které firma využívá pro potřeby vzdělávání a v neposlední řadě na vstupní vzdělávání, které je také velice důležité. V závěru bakalářské práce bylo vyhodnoceno vzdělávání a rozvoj zaměstnanců a navrženy možné změny, které by mohly přispět ke zlepšení současného stavu vzdělávání a tím i k zefektivnění činnosti celého podniku.
|
|
|
AUDIT VZDĚLÁVACÍHO STŘEDISKA VE VYBRANÉM PODNIKU
KOCOURKOVÁ, Markéta
Tato práce obsahuje teoretické vymezení znalostní společnosti, rozvoje lidského kapitálu a vzdělávání. V druhé části jsou zanalyzována data ze sledovaného období 2008 - 2012 doplněná o standardizované a nestandardizované rozhovory, zjevné zúčastněné pozorování a dotazníkové šetření.
|
|
|
Cestovní ruch pro vybraný segment: studenti středních škol
PEXOVÁ, Kateřina
Cílem této bakalářské práce bylo prostřednictvím analýzy zhodnotit úroveň cestovního ruchu pro studenty středních škol v Českých Budějovicích. Zpracovat strategický rozvoj cestovního ruchu pro zvolený segment a vytvořit pro něho vhodný produkt včetně uvedení na trh. Zpočátku byla nastudována odborná literatura, která sloužila jako podklad pro vytvoření literárního přehledu a zhotovena situační analýza. Na základě výsledků z terénního šetření byl navrhnut nový produkt zvaný Edu-caching, který se skládá ze tří tematických okruhů, jehož přínos by spočíval především ve zvýšení zájmu o školní exkurze sledovaným segmentem.
|
host ::
RSS.