|
|
Koncepce volného pohybu osob a pracovníků v EU a jejich vzájemný vztah
Šafránková, Kristýna ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Volný pohyb osob a pracovníků v EU a jejich vzájemný vztah Abstrakt Tato diplomová práce je zaměřena na jednu ze základních svobod vnitřního trhu. Jedná se volný pohyb osob a pracovníků, který vymezuje základní právo každého občana Evropské unie. Diplomová práce se na svobodu volného pohybu osob a pracovníků soustředí z pohledu teorie a praxe, s důrazem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Předmětem diplomové práce je zmapování problematiky volného pohybu osob a pracovníků od samotného vývoje dané svobody, zavedení občanství EU a konsolidující směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, po samotnou definici pracovníka, až k aktuální podobě této svobody včetně náhledu do současné situace. Cílem diplomové práce je zaměřit se na svobodu volného pohybu osob a pracovníků z pohledu jejich vzájemného vztahu a porovnat jejich práva. Práce je členěna do 4 kapitol, kdy se první kapitola zabývá vývojem svobody volného pohybu osob a součástí je také podkapitola zaměřující se na občanství EU. V této kapitole je také upraveno právo pobytu občanů EU. Druhá kapitola se věnuje definici pracovníka včetně pojetí tohoto pojmu ve světle novější judikatury Soudního dvora Evropské unie. Jádrem diplomové práce je třetí kapitola, jež se...
|
|
|
Žaloba a rozsudek (vzájemný vztah)
Kapuscinská, Kristína ; Zoulík, František (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Kristína Kapuscinská ŽALOBA A ROZSUDEK (VZÁJEMNÝ VZTAH) Diplomová práce Abstrakt v českém jazyce Žaloba a rozsudek (vzájemný vztah) Žaloba a rozsudek jsou stěžejními instrumenty procesního práva. Tématem práce je jejich vzájemný vztah, i když se neobejdeme bez základního stručného vymezení a popsání žaloby a rozsudku jako procesních instrumentů, jejich náležitostí, a to tak, aby bylo možné na tomto základě vystihnout podstatu jejich procesní provázanosti. O vystižení jejich vzájemného propojení a jednotlivých souvislostí jsem se pokusila v mé práci. Vzájemný vztah je patrný již na výkladu teorií žalobního práva, které se snažily různým více či méně úspěšným způsobem vyřešit poměr mezi hmotným a procesním právem, celý vývoj pak ještě dokresluje srovnání se systémem žalob v římském právu jakožto čistě hmotněprávního institutu. Vzájemný vztah se promítá do dílčích složek žaloby i rozsudku. Názorně je patrný v případě žalobního petitu a na něj navazujícího výroku rozsudku. Stejně tak se vzájemný vztah výrazně projevuje v případě dispozitivních úkonů, kdy může žalobce v rámci svých procesních práv disponovat s žalobou, s předmětem řízení. Jeho dispoziční právo ovšem není absolutní. Soud je nadán pravomocí toto dispoziční právo určitým způsobem omezovat nebo regulovat...
|
host ::
RSS.