|
Measuring corruption in developed countries
Bajzíková, Anna ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Janda, Karel (oponent)
Problém korupce si v posledních 20 letech získal velkou pozornost akademiků, ale i politických činitelů. Dosud byla korupce analyzována především v kontextu rozvojových a transformujících se zemí, avšak nejen nedávná finanční krize poukázala na závažnost korupce i v nejvyspělejších zemích světa. Tato práce se zabývá dvanácti v současnosti dostupnými hodnoceními korupce pro průřez 39 rozvinutých zemí světa v letech 2007 až 2010. Práce rozděluje tato hodnocení na tři základní typy a charakterizuje omezení a slabé stránky jednotlivých metod. Analýza vychází ze stanovení vztahů mezi jednotlivými měřeními korupce a snaží se rozeznat, které specifické aspekty korupce každý z indexů skutečně měří. S výjimkou indexů korupce čerpajících data čistě z průzkumů veřejného mínění, první a druhá generace indexů korupce je pro soubor zkoumaných zemí vysoce kladně korelovaná. Docházíme tak k závěru, že specifické indexy, zkoumající např. míru transparentnosti státních rozpočtů, ve sledovaných zemích úzce souvisí s celkovou mírou politické korupce. Použitá hierarchická shluková analýza přináší lepší přehled o jinak někdy zcela neslučitelném hodnocení vyspělých zemí a rozděluje země do deseti homogenních skupin. Analýza nicméně nedokázala vyvrátit kritiku, že není možné určit jasné pořadí zemí považovaných za nejméně...
|
|
Measuring corruption in developed countries
Bajzíková, Anna ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Janda, Karel (oponent)
Problém korupce si v posledních 20 letech získal velkou pozornost akademiků, ale i politických činitelů. Dosud byla korupce analyzována především v kontextu rozvojových a transformujících se zemí, avšak nejen nedávná finanční krize poukázala na závažnost korupce i v nejvyspělejších zemích světa. Tato práce se zabývá dvanácti v současnosti dostupnými hodnoceními korupce pro průřez 39 rozvinutých zemí světa v letech 2007 až 2010. Práce rozděluje tato hodnocení na tři základní typy a charakterizuje omezení a slabé stránky jednotlivých metod. Analýza vychází ze stanovení vztahů mezi jednotlivými měřeními korupce a snaží se rozeznat, které specifické aspekty korupce každý z indexů skutečně měří. S výjimkou indexů korupce čerpajících data čistě z průzkumů veřejného mínění, první a druhá generace indexů korupce je pro soubor zkoumaných zemí vysoce kladně korelovaná. Docházíme tak k závěru, že specifické indexy, zkoumající např. míru transparentnosti státních rozpočtů, ve sledovaných zemích úzce souvisí s celkovou mírou politické korupce. Použitá hierarchická shluková analýza přináší lepší přehled o jinak někdy zcela neslučitelném hodnocení vyspělých zemí a rozděluje země do deseti homogenních skupin. Analýza nicméně nedokázala vyvrátit kritiku, že není možné určit jasné pořadí zemí považovaných za nejméně...
|
|
Vplyv ľudského kapitálu na príjmovu nerovnosť v krajinách EU
Martiček, Matúš
Autor práce prostřednictvím regresní analýzy panelových dat zkoumal vliv vysvetľujúcich proměnných souvisejících s hodnotou lidského kapitálu na úroveň distribuce příjmu v zemích Evropy dělených na vyspělé a tranzitivní ekonomiky. Model obohatil o další proměnné, které na základě literárního přehledu také ovlivňují úroveň příjmové nerovnosti a pomohly k hlubšímu pochopení dané problematiky. Na základě výsledků modelů a koeficientů jednotlivých vysvětlujících proměnných porovnal jednotlivé skupiny zemí. Identifikoval rozdíly a poukázal na možné příčiny daného směru působení pro obě typy ekonomik. Zjistil, že jednotlivé ekonomiky se mezi sebou liší v působení terciárního vzdlání, urbanizace a stárnutí populace na úroveň příjmové nerovnosti. Vyvodil vhodné ekonomicko-hospodářské doporučení.
|
|
Measuring corruption in developed countries
Bajzíková, Anna ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Janda, Karel (oponent)
Problém korupce si v posledních 20 letech získal velkou pozornost akademiků, ale i politických činitelů. Dosud byla korupce analyzována především v kontextu rozvojových a transformujících se zemí, avšak nejen nedávná finanční krize poukázala na závažnost korupce i v nejvyspělejších zemích světa. Tato práce se zabývá dvanácti v současnosti dostupnými hodnoceními korupce pro průřez 39 rozvinutých zemí světa v letech 2007 až 2010. Práce rozděluje tato hodnocení na tři základní typy a charakterizuje omezení a slabé stránky jednotlivých metod. Analýza vychází ze stanovení vztahů mezi jednotlivými měřeními korupce a snaží se rozeznat, které specifické aspekty korupce každý z indexů skutečně měří. S výjimkou indexů korupce čerpajících data čistě z průzkumů veřejného mínění, první a druhá generace indexů korupce je pro soubor zkoumaných zemí vysoce kladně korelovaná. Docházíme tak k závěru, že specifické indexy, zkoumající např. míru transparentnosti státních rozpočtů, ve sledovaných zemích úzce souvisí s celkovou mírou politické korupce. Použitá hierarchická shluková analýza přináší lepší přehled o jinak někdy zcela neslučitelném hodnocení vyspělých zemí a rozděluje země do deseti homogenních skupin. Analýza nicméně nedokázala vyvrátit kritiku, že není možné určit jasné pořadí zemí považovaných za nejméně...
|
|
Measuring corruption in developed countries
Bajzíková, Anna ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Janda, Karel (oponent)
Problém korupce si v posledních 20 letech získal velkou pozornost akademiků, ale i politických činitelů. Dosud byla korupce analyzována především v kontextu rozvojových a transformujících se zemí, avšak nejen nedávná finanční krize poukázala na závažnost korupce i v nejvyspělejších zemích světa. Tato práce se zabývá dvanácti v současnosti dostupnými hodnoceními korupce pro průřez 39 rozvinutých zemí světa v letech 2007 až 2010. Práce rozděluje tato hodnocení na tři základní typy a charakterizuje omezení a slabé stránky jednotlivých metod. Analýza vychází ze stanovení vztahů mezi jednotlivými měřeními korupce a snaží se rozeznat, které specifické aspekty korupce každý z indexů skutečně měří. S výjimkou indexů korupce čerpajících data čistě z průzkumů veřejného mínění, první a druhá generace indexů korupce je pro soubor zkoumaných zemí vysoce kladně korelovaná. Docházíme tak k závěru, že specifické indexy, zkoumající např. míru transparentnosti státních rozpočtů, ve sledovaných zemích úzce souvisí s celkovou mírou politické korupce. Použitá hierarchická shluková analýza přináší lepší přehled o jinak někdy zcela neslučitelném hodnocení vyspělých zemí a rozděluje země do deseti homogenních skupin. Analýza nicméně nedokázala vyvrátit kritiku, že není možné určit jasné pořadí zemí považovaných za nejméně...
|