|
|
Kompozitní materiály na bázi alkalicky aktivované vysokopecní strusky s přídavkem elektrárenských popílků
Indra, Ivo ; Brandštetr, Jiří (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možnostmi nahrazení vysokopecní strusky nebo alespoň její části elektrárenským popílkem v alkalicky aktivovaných systémech na bázi hlinitokřemičitanů. Budou testovány popílky klasické, i popílky z fluidního spalování a to ložové i filtrové. Cílem je připravit geopolymerní systém požadovaných mechanických vlastností, avšak s co největším zapojením alternativních surovin. U připravených kompozitů s náhradou strusky, nebo její části alternativním materiálem se práce zaměřuje především na zpracovatelnost čerstvé směsi a pevnosti v tahu ohybem a v tlaku. Využití sekundárních surovin není přínosné pouze z ekonomického hlediska výroby, ale má rovněž kladný dopad na životní prostředí.
|
|
| |
|
|
Vodou rozpustná slévárenská pojiva vytvrzovaná dehydratací
Vaverka, Jiří ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vodou rozpustnými slévárenskými pojivy, která se vytvrzují dehydratací. Práce obsahuje obecnou charakteristiku formovacích směsí, popis principu nejčastěji používaných metod pro dehydratační vytvrzování jader a především výčet v současnosti používaných i alternativních pojivových systémů, které řeší ekologické problémy slévárenské výroby. U jednotlivých pojiv jsou uvedeny jejich charakteristické vlastnosti, výhody, nevýhody a jejich vliv na výrobní proces.
|
|
| |
|
| |
|
|
Srovnání ekologických a technologických vlastností různých způsobů výroby slévárenských forem a jader
Dlouhá, Monika ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Kořeny slévárenské výroby sahají snad až do roku 2000 př. n. l. Od té doby slévárenská výroba prodělala ve svém vývoji čtyři etapy a u každé z nich došlo ke kvalitativnímu skoku. Od 20. století se ve slévárenství využívá chemizace forem a jader, což je příčinou produkce škodlivých látek, které mají negativní dopad na životní prostředí. Velkým zdrojem škodlivin jsou právě pojiva, tvrdidla a katalyzátory, které jsou potřebné pro pojení formovací směsi. Třetí etapa slévárenství se zabývá fyzikálními procesy, které se v dnešní době nepoužívají, i když jsou nejekologičtější. V dnešní době se nejvíce používají metody Cold-box, Warm-box a Hot-box.
|
|
|
Vodou rozpustná slévárenská pojiva vytvrzovaná ohřevem
Prokop, Tomáš ; Burianová, Klára (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Slévárenská výroba produkuje největší množství nebezpečných odpadů, které mají negativní dopad na životní prostředí a pracovní podmínky ve slévárnách. Slévárenští odborníci zkoušejí nové metody výroby formovacích směsí s novými pojivy, které by vedly ke zlepšení ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce. Produkci škodlivých odpadů však můžeme redukovat vhodnými technologiemi výroby a používáním méně škodlivých surovin, které jsou potřebné pro výrobu forem a jader. Velkým zdrojem škodlivin jsou pojiva, tvrdidla a katalyzátory potřebné pro pojení ostřiva. Tato práce se zabývá novými druhy ekologických pojiv, která jsou rozpustná ve vodě a vytvrzovaná ohřevem. Tato pojiva jsou ekologickou variantou k dnes již existujícím druhům anorganických i organických pojiv.
|
|
|
Možnosti uplatnění slévárenských písků v geopolymerních systémech
Kopecký, Filip ; Másilko, Jiří (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Vzhledem ke vzrůstající výrobě litin, oceli a jiných kovových materiálů vyráběných ve slévárnách roste i produkce použitých slévárenských písků. Slévárenské písky, které zbudou po doformování a není možné je vrátit zpět do výroby se v současnosti deponují a v lepších případech jsou klasifikovány jako posypové materiály. Protože jsou tyto druhotné suroviny produkovány v poměrně velkých objemech je vhodné hledat jejich efektivní využití. Jedno z možností je využití těchto materiálů ve stavebnictví. Díky jejich složení a vlastnostem lze uvažovat o možnostech alkalické aktivace těchto materiálů. Proto se tato práce zabývá možnostmi právě alkalické aktivace použitých slévárenských písků Tato práce se zaje vhodná hlavně alkalická aktivace použitých slévárenských písků.
|
|
|
Možnosti alkalické aktivace ocelářské strusky
Frýbortová, Iva ; Rovnaník, Pavel (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem vlastností alkalicky aktivované ocelářské strusky z hlediska jejího využití jako bezslínkového pojiva. Cílem bylo najít vhodné složení alkalického aktivátoru, které zajistí dobré mechanické vlastnosti připraveného pojiva. Jako aktivátory byly použity hydroxidy sodné a draselné a alkalické křemičitany ve formě prášků i roztoků. Dalším sledovaným pojivovým systémem byla směs ocelářské strusky, fluidního ložového nebo filtrového popílku a vody bez přídavku aktivační složky. U připravených směsí byly stanoveny pevnosti v tlaku a v tahu za ohybu, dále byl sledován vznik výkvětů a průběh hydratace pomocí kalorimetrického měření. Mikrostruktura pojiva byla zkoumána pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu.
|
|
|
Studium možností přípravy syntetických pískovců
Solik, Jaroslav ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce studuje možnosti přípravy syntetických pískovců na bázi alkalicky aktivovaných (geopolymerních) pojiv. Cílem práce je navrhnout vhodný pojivový systém o optimální koncentraci, tak aby připravený materiál (umělý kámen) vykazoval podobné vlastnosti jako přírodní. V experimentální části jsou shrnuty experimenty, které studují několik odlišných alkalických pojivových systémů. Cílem je porovnat vlastnosti pojiv připravených z metakaolinů (Mefisto K-05 a L-05) alkalicky aktivovaných sodným nebo draselným vodním sklem. Pro porovnání s těmito pojivovými systémy byly připraveny i vzorky z komerčně dodávaného geopolymerního pojiva Baucis.
|
host ::
RSS.