|
|
Potravní ekologie sladkovodních ploštic (Heteroptera: Nepomorpha)
Šretrová, Martina ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Kment, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na ploštice ze skupiny Nepomorpha žijící ve sladkých vodách, konkrétně na čeledi a jejich nejběžnější zástupce, které nalézáme v České republice. Hlavním tématem této práce je zmapování potravních ekologií, které vodní ploštice využívají. Lze u nich pozorovat různé způsoby obživy, jako je fytofagie, masožravost a omnivorie. Nejdůležitější strategií, kterou využívá většina vodních ploštic, je predace. S tímto chováním se pojí morfologické adaptace, jako modifikace ústního ústrojí a předních končetin. Dále jsou v práci podrobněji popsané způsoby získávání a zpracovávání kořisti. Speciální kapitola je pak věnována čeledi Corixidae, která se od ostatních liší morfologicky i ekologicky. V neposlední řadě je zde diskutován význam dravých ploštic v ekosystému.
|
|
|
Potravní ekologie sladkovodních ploštic (Heteroptera: Nepomorpha)
Šretrová, Martina ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Kment, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na ploštice ze skupiny Nepomorpha žijící ve sladkých vodách, konkrétně na čeledi a jejich nejběžnější zástupce, které nalézáme v České republice. Hlavním tématem této práce je zmapování potravních ekologií, které vodní ploštice využívají. Lze u nich pozorovat různé způsoby obživy, jako je fytofagie, masožravost a omnivorie. Nejdůležitější strategií, kterou využívá většina vodních ploštic, je predace. S tímto chováním se pojí morfologické adaptace, jako modifikace ústního ústrojí a předních končetin. Dále jsou v práci podrobněji popsané způsoby získávání a zpracovávání kořisti. V neposlední řadě je zde diskutován vliv predátorů na jejich kořist. Speciální kapitola je pak věnována čeledi Corixidae, která se od ostatních liší morfologicky i ekologicky.
|
|
|
Srovnání fauny vodních ploštic v krajině ovlivěné těžbou v roce 2016
Bubeníková, Jitka ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá porovnáním složení fauny vodních ploštic předpolí povrchového dolu Bílina a rekultivovaného území jeho výsypek. V první části práce jsou obsaženy informace o povrchové těžbě uhlí, jejím dopadu na životní prostředí a metodách úpravy takto narušeného území prostřednictvím rekultivace a sukcese. Podrobněji je charakterizována fauna ploštic (Heteroptera) se zaměřením na vodní ploštice infrařádů Nepomorpha a Gerromorpha.
Během roku 2016 byl proveden sběr vodních ploštic za pomocí cedníku z 15 lokalit rekultivovaného území Radovesické výsypky a výsypky Pokrok a 16 lokalit předpolí lomu Bílina. Ploštice byly na místě usmrceny 75% alkoholem, posléze na sucho roztříděny a odborně determinovány. Pro jednotlivé nádrže byl sestaven seznam nalezených druhů. Celkem bylo nalezeno 26 taxonů (21 z nich určených do druhů), z toho 18 taxonů (14 druhů) na předpolí a 17 taxonů (14 druhů) na území výsypek. V druhově nejbohatších stanovištích byl zjištěn výskyt maximálně 7 druhů. Nejčastěji zastoupeným druhem byla Nepa cinerea na 9 lokalitách.
Hlavním cílem mé práce bylo potvrdit/vyvrátit hypotézu: Vzhledem k dobrým disperzním schopnostem vodních ploštic je zastoupení druhů na předpolí stejné s druhovým složením v nově vzniklých nádržích na rekultivacích. Druhová podobnost jednotlivých stanovišť byla mezi s sebou porovnána Jaccardovým ekologickým indexem. Často vycházela hodnota 0 % a jen malý počet srovnávaných dvojic lokalit dosáhl hodnoty Jaccardova indexu kolem 50 %. Nejvyšší hodnota 71,4 % byla zjištěna při porovnávání lokalit Syčivka - Hetov na území Radovesické výsypky. Ačkoliv byl zaznamenán na předpolí a rekultivovaném území DB shodný počet druhů 14 vodních ploštic, výrazný rozdíl byl právě v jejich druhové skladbě. Druhová podobnost mezi oběma vymezenými oblastmi vyšla jen 33,3 %. Na základě zjištěných výsledků jsem stanovenou hypotézu zamítla.
|
|
|
Srovnání výsledků užití vybraných metod odchytu při studiu taxocenu vodních ploštic (Heteroptera: Nepomorpha)
ČERNÁ, Lenka
V této diplomové práci jsou srovnávány výsledky odchytu vodních ploštic vybranými metodami (odchyt cedníkem a různými vodními světelnými pastmi). Na základě dat získaných odchyty těmito metodami jsou vypočteny a srovnávány vybrané ekologické charakteristiky taxocenózy. Nejúčinnější metodou odchytu (jak pro odchyt maxima jedinců, tak i pro odchyt zjistitelného maxima druhů vodních ploštic) v rámci srovnávaných metod byl shledán odchyt vodní světelnou pastí s různobarevnými diodami (resp. s bílými diodami).
|
|
|
Prostorová distribuce vodních ploštic (Heteroptera: Nepomorpha) v rybářsky obhospodařovaných rybnících: odhad a srovnání na základě výsledků dosažených klasickou metodou odchytu (cedníkem) a metodou světelných pastí
ČELOUDOVÁ, Monika
Cílem této metodicky orientované diplomové práce bylo zjištění prostorové distribuce vodních ploštic v rybářsky obhospodařovaném rybníku za souběžného využití dvou různých metod odchytu {--} klasické metody odchytu cedníkem a metody světelných pastí s chemickým studeným světlem a zjištění, nakolik užitá metoda odchytu může ovlivnit podstatným způsobem výsledek ekologické studie. Studie byla uskutečněna v letech 2007 a 2008 na jedné lokalitě - rybníku Polepšil (kraj Vysočina: Moravskobudějovicko) v definovaných prostorech pro zjišťování prostorové distribuce - transektech. Efektivita odchytu vodních ploštic cedníkem je výrazně menší než při odchytu světelnými pastmi. Světelnými pastmi bylo za srovnatelných podmínek chytáno víc druhů i jedinců, a to jak v celkovém součtu všech vzorků, tak i v jednotlivých transektech. Chemické zelenožluté světlo světelných pastí bylo pro vodní ploštice atraktivnější než světlo růžové. Při užití metody odchytu světelnou pastí byly zjištěny prostorové preference některých druhů klešťanek i jejich vývojových stadií. Užití odchytu světelnou pastí poskytuje úplnější a hodnotnější data pro ekologické studie společenstev vodních ploštic.
|
host ::
RSS.