|
|
Vliv velikosti vstupního otvoru a délky expozice vodní světelné pasti na efektivitu odchytu vodního hmyzu.
LIEBL, Lukáš
Tato bakalářská práce se zabývá odchytem vodního hmyzu za použití vodní světelné pasti. Hlavním cílem této práce je detailně určit, jakou měrou je ovlivněna efektivita odchytu vodního hmyzu v závislosti na dvou hlavních faktorech - velikosti vstupních otvorů pasti a času, po který je past vystavena ve vodě v denní fázi (po odchytu v noci). Výsledkem této práce je stanovení, jaká velikost vstupních otvorů je pro odchyt vodního hmyzu optimální, jak tato velikost ovlivňuje unikání jedinců z pasti ven a zda se na únikovosti projevuje doba, po kterou je past umístěna ve vodě. Pokusy byly prováděny na školní výukové zahradě Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na podzim 2015 a v létě 2016 za použití vodních světelných pastí s otvory různých velikostí a jako modelové organismy byly použity zástupci vodního hmyzu z čeledí klešťankovití (Corixidae), koretrovití (Chaoboridae) a znakoplavkovití (Notonectidae).
|
|
|
Preference mikrohabitatu pro přezimování vodních ploštic
ČIHÁK, Petr
Tato diplomová práce se zabývá přezimováním vodních ploštic. Cílem práce bylo experimentálně zjistit, jaké mikrohabitaty preferují tyto ploštice pro jejich přezimování. Experiment se konal ve skleníku na výukové zahradě PF JU v Českých Budějovicích (48° 58'32.182 "N, 14° 26'54.218" E)od začátku listopadu 2017 až do začátku března 2018. Ve skleníku byly vytvořeny suchozemské i vodní mikrohabitaty k potenciálnímu přezimování ploštic. Definované počty jedinců daného druhu byly vloženy v boxech s malým množstvím vody doprostřed skleníku. Zdrojem vodních ploštic byly okolní rybníky a zahradní jezírko, které leží na výukovém pozemku. Na konci experimentu byly všechny mikrohabitaty a jejich okolí důkladně prohlédnuty a nalezení jedinci (živí i mrtví) spočítáni a dáni do připravených vzorkovnic s koncentrovaným lihem. Výsledkem je, že znakoplavky preferují hlavně vodní mikrohabitaty, především s tlejícím listím. Klešťanky neupřednostňují žádných z nabízených mikrohabitatů a pravděpodobně unikly škvírami ve skleníku. Splešťule a jehlanky zůstaly po celou dobu experimentu v původním boxu. Zatímco jehlanky uhynuly, splešťule zde přežily experiment, dokud nedošlo k úplnému promrznutí na několik dní po sobě.
|
|
|
Posouzení zoocenóz zahradních koupacích jezírek z hlediska vybraných skupin vodního hmyzu (např. Coleoptera, Odonata)
HETFLAJŠ, Patrik
Cílem této bakalářské práce je posoudit zoocenózu zahradních koupacích jezírek. Výzkum probíhal na deseti předem vybraných jezírkách. Výzkum probíhal na základě odchytů, které se uskutečnily ve dvou termínech (jaro, podzim). K odchytu vodních bezobratlých byly použity světelné a síťové pasti. Pasti byly do jezírek vkládány vždy v podvečerních hodinách a vybírány následující den dopoledne. Nachytaní jedinci byli ráno dáni do předem připravených a označených vzorkovnic s ethanolem. Takto byly vzorky připraveny k následujícímu počítání a určování v laboratoři za pomoci laboratorní techniky. Poté byla jednotlivá jezírka srovnána mezi sebou a pro větší přehlednost byly výsledky uspořádány do tabulek. Výsledkem je, že počet druhů byl celkově velmi nízký a ve většině případů podobný v rámci všech jezírek. Obecně převládaly klešťanky (Hemiptera: Corixidae), koretry (Diptera: Chaoboridae) a pakomáři (Diptera: Chironomidae) Počet jedinců byl mimo dvou výjimek také podobný. Tyto výsledky mohou být zapříčiněny poměrně vysokou obsádkou ryb ve všech jezírkách. Přesto jde o cenné informace, protože se jedná o poznatky, které byly pořízeny na soukromých zahradách a není k nim tak snadný přístup.
|
|
|
Selektivita odchytu vodního hmyzu světelnou pastí
BOHDALOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá odchytem vodního hmyzu pomocí techniky světelné pasti. Hlavní cílem výzkumu je detailně určit selektivitu odchytu vodního hmyzu právě tímto typem pastí a případně zjistit existenci některých druhově specifických rozdílů v úspěšnosti odchytu. Základ výzkumu tvoří mesokosmové experimenty s přesně definovaným společenstvem nektonního hmyzu. Jako modelové organismy zde slouží Corixa punctata, Sigara lateralis, Notonecta glauca a koretra Chaoborus sp.
|
|
|
Vliv turbidity vody na efektivitu odchytu vodního hmyzu světelnou pastí
ČIHÁK, Petr
Cílem této bakalářské práce je podrobně určit vliv turbidity vody na efektivitu odchytu vodního hmyzu světelnou pastí. Experimenty se konaly na výukové zahradě PF JU v Českých Budějovicích (48° 58'32.182 "N, 14° 26'54.218" E) v průběhu dvou let. Na zahradu byly umístěny čtyři nádrže o objemu 400 l s různým množstvím rozmíchaného jílu a definovaným množstvím jedinců daného druhu. Zdrojem vodního hmyzu byly okolní rybníky a zahradní jezírko, které leží na výukovém pozemku. K odchytu byly použity podvodní světelné pasti s různou velikostí vstupních otvorů, podle velikosti zkoumaných jedinců. Světelné pasti byly vždy vhozeny v brzkých večerních hodinách a v ranních hodinách vybírány. Ráno byly jedinci z pastí i mimo světelnou past dány do připravených vzorkovnic s koncentrovaným lihem. Jednotlivé vzorky byly později spočítány a s pomocí laboratorní techniky blíže určeny druhy jedinců. Poté byly jednotlivé druhy vodního hmyzu statisticky vyhodnoceny. Výsledkem je, že podvodní světelné pasti jsou dobrou metodou na odchyt vodního hmyzu. Byly vysoce efektivní na odchyt vodních ploštic (klešťanek i znakoplavek), ale málo na dvoukřídlý hmyz (Chaoborus), jak v čisté, tak v turbidních vodách. Tudíž turbidita vody míru odchytu zkoumaného vodního hmyzu v takto malých nádržích neovlivňuje.
|
|
|
Disperzní a letová aktivita pakomárů stojatých vod (Diptera: Chironomidae)
VEBROVÁ, Lucie
V této práci nejprve shrnuji význam disperze pro jedince a populace včetně nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících jednotlivé fáze disperze, s důrazem na vodní hmyz obývající malé stojaté vody. Anglicky psaný rukopis vědeckého článku následně shrnuje kvantitativní studii krátkodobé a sezónní letové aktivity pakomárů (Chironomidae: Diptera) v pískovně Cep II v jižních Čechách. Práce přináší jeden z prvních ucelených pohledů na vliv počasí a sezonality na celkovou letovou aktivitu pakomárů, fenologii nejhojnějších druhů a rozdíly mezi suchozemskými a vodními druhy.
|
|
|
Disperzní a letová aktivita vodního hmyzu: mechanismy a důsledky pro utváření společenstev.
VEBROVÁ, Lucie
Vodní hmyz představuje převážnou složku společenstva osídlujících sladkovodní habitaty. Jednou z nejdůležitějších schopností hmyzu je přenos mezi jednotlivými lokalitami či populacemi. Pochopení mechanismu disperze je klíčové pro objasnění mnohých ekologických a evolučních procesů, jako je například kolonizace či udržování biologické diverzity. Cílem této práce je shrnutí znalostí spjatých s disperzí a vlivem faktorů, které ji ovlivňují. V rámci experimentální části byl vyhodnocen vliv environmentálních faktorů na letovou aktivitu vodního hmyzu.
|
|
|
Lazy ecologist's guide to water beetle diversity: Which sampling methods are the best?
KLEČKA, Jan
Srovnali jsme selektivitu a účinnost čtyř metod běžně používaných ke sběru vodního hmyzu - pasti na principu vrše, krabicovou past, sběr síťkou a světelný lapač - s využitím velkého souboru dat o vodních broucích. Navrhli jsme používat časovou náročnost pro srovnání účinnosti, protože je použitelná pro jakoukoliv metodu. Výsledky se liší od srovnání založeného na vzorcích nebo jedincích, protože ne všechny metody jsou stejně náročné a stejně výnosné. Zjistili jsme, že většina rozdílů mezi metodami vychází z jejich velikostní selektivity. Také jsme identifikovali nejlepší protokol pro rychlé posouzení biodiverzity pomocí simulací krátkých průzkumů z našich dat abychom povzbudili vývoj efektivních postupů. Kombinace pastí na principu vrše a krabicové pasti poskytla nejvíce druhů, nicméně tyto rychlé průzkumy nezachytily v průměru více než 40% všech druhů v naší studii. Naše výsledky tedy ukazují, že dlouhodobé studie s využitím více metod jsou nezbytné pro měření diverzity v druhově bohatých sladkovodních biotopech.
|
|
|
The role of species traits in predator-prey interactions and food web structure
KLEČKA, Jan
Tato práce se zabývá rolí vlastností druhů v interakcích predátor-kořist a ve struktuře potravních sítí. Provedl jsem laboratorní experimenty s dravým vodním hmyzem a jeho kořití za účelem odhalení vlastností určujících kdo žere koho v drobných stojatých vodách. Také jsem se zaměřil na možnost zahrnutí pozorované závislosti interakcí predátor-kořist na tělesné hmotnosti do existujících modelů potravních sítí. Dále jsem vyvinul jednoduchý simulační model ke studiu důsledků závislosti predace a disperze na velikosti těla pro proces vytváření potravních sítí. Nakonec ukazuji, že čtyři běžné metody ke sběru vodního hmyzu se liší v jejich selektivitě, zejména na základě velikosti těla sbíraného hmyzu. Ve své práci jsem tak zkombinoval laboratorní experimenty, práci v terénu a matematické modely abych vyhodnotil význam tělesné hmotnosti a dalších druhových vlastností, jako je způsob lovu a mikrohabitatová selektivita, pro interakce predátor-kořist a studoval jsem vybrané důsledky pro úroveň celých potravních sítí.
|
host ::
RSS.