|
|
Hodnocení kvality průvodcovských služeb z pohledu uživatelů se zrakovým postižením
ŠTEFLOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá hodnocením kvality průvodcovských služeb z pohledu uživatelů se zrakovým postižením. Dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, je sociální služba aktivita či komplex aktivit, které poskytují pomoc a podporu lidem s cílem začlenit je do společnosti nebo zabránit jejich společenskému vyčlenění. Matoušek (2003) uvádí, že jsou to krátkodobé či dlouhodobé služby, kterých mohou využívat pouze lidé s oprávněným nárokem. Účelem těchto služeb je zkvalitnění života uživatele, ale i hájení zájmů a práv všech občanů společnosti. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou, praktickou a přílohovou část. Teoretická část se skládá ze dvou kapitol. První kapitola obsahuje terminologii a klasifikaci osob se zrakovým postižením. Dále jsou zde uvedeny možnosti kompenzace zrakového postižení a na konci první kapitoly jsou vymezena specifika v pohybu osob se zrakovým postižením. Ztráta zraku znamená i omezení a komplikace v pohybu. Omezení a komplikace jsou patrné v celkovém pohybovém chování u každého zrakově postiženého především v oblasti prostorové orientace a samostatného pohybu, proto jsou zde popsány prvky prostorové orientace a samostatného pohybu. Praktická část bakalářské práce obsahuje výzkumný cíl a výzkumnou otázku. Data byla sbírána prostřednictvím kvalitativního šetření. Bylo využito těchto metod: polostrukturovaného rozhovoru a analýzy dokumentů. Zúčastněné pozorování nebylo realizováno z důvodu neochoty ke spolupráci. Výzkumného šetření se dobrovolně zúčastnilo 5 komunikačních partnerů. Cílem práce je kvalitativním výzkumem zhodnotit kvalitu průvodcovských služeb z pohledu uživatelů se zrakovým postižením. V souladu s vymezeným cílem byla formulována následující výzkumná otázka: "Jaké faktory jsou pro osoby se zrakovým postižením podstatné, aby vnímaly průvodcovskou službu jako kvalitní?" Z kvalitativní analýzy vyplynuly jako podstatné tyto faktory: profesní kompetence (kvalifikace průvodce, pozornost průvodce, oboustranný respekt, komunikace, empatie, zdravotní způsobilost), také dostupnost služby v místě bydliště, flexibilita, finanční dostupnost, bezpečnost a důvěra. Bakalářskou práci lze vzhledem k úzkému zaměření na oblast oftalmopedie použít jako studijní materiál, ale i jako podklad pro komunitní plánování.
|
|
|
Otázky a odpovědi tyflopedické integrace
CHOCHOLOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zpracovávaná na téma: ,qOtázky a odpovědi tyflopedické integrace". Blíže zkoumá správnou informovanost široké veřejnosti o zařízeních pro zrakově znevýhodněné, jimi poskytovaných službách a pojmu integrace ve smyslu začlenění zdravotně postižených osob do většinové společnosti. V úvodu teoretické části jsou popsány základní pojmy, které souvisí s problematikou zrakového postižení. Je zde podrobněji popsána anatomie a patologie zrakového ústrojí, anatomie přídatných orgánů oka, doporučení, jak dodržovat správnou zrakovou hygienu v každodenním životě, legislativa, náhled na holistické pojetí člověka a integraci, zejména školskou, dále je zde uveden přehled zařízení (zdravotnická, školská, nestátní neziskové organizace) a služeb, které mohou zrakově znevýhodnění využívat a základní popis kompenzačních pomůcek. Výzkumná část bakalářské práce byla zpracovávaná kvantitativní metodou, použitou technikou sběru dat byl dotazník. Základní vzorek výzkumu tvořili respondenti Olomouckého kraje, výběrový vzorek tvořilo 100% (240) respondentů, zastoupených všemi věkovými kategoriemi i pohlavím. Hypotéza č. 1: Široká veřejnost není dostatečně informována. Hypotéza byla potvrzena. Z výzkumu vyplynulo, že ze 100% (240) respondentů správně zodpovědělo stanovený počet otázek v dotazníku 48% (115) respondentů. Znalostmi převyšovali ostatní věkové kategorie dospělí. Ti byli správně informováni z 18%. Hypotéza č. 2: Ženy mají větší zájem o poskytované informace než muži. Hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č. 3: S vyšším věkem obyvatel kraje Olomouc klesá zájem o problematiku osob zrakově znevýhodněných. Tato hypotéza byla potvrzena jen částečně. U seniorů se potvrdila, naopak u dospělých ne. Z výzkumu vyplynulo, že informovanost je dostatečná, ale veřejnost nemá zájem o poskytované informace, pokud se jich problém bezprostředně nedotýká.
|
host ::
RSS.