|
|
Neurčitost spojená s designem sběru dat v modelech druhové distribuce
Vrabeľ, Matej ; Moudrý, Vítězslav (vedoucí práce) ; Barták, Vojtěch (oponent)
Vhodne zvolené vstupné dáta, ich forma, spôsob zberu, ako aj následná úprava, predstavujú kľúčový faktor ovplyvňujúci presnosť stále populárnejších modelov druhovej distribúcie (SDM). Testovaný bol vplyv designu zberu dát na vybraný model distribúcie virtuálneho druhu. Použitý bol zobecnený lineárny model (GLM). Testované boli 4 typy designu zberu prezenčne-absenčných dát virtuálneho druhu na území ČR: náhodný, systematický, body v ľahko prístupných oblastiach (okolie komunikácií) a body so zvýšnou koncentráciou vedeckých pracovníkov (územie CHKO). Pre porovnanie presnosti predpovede modelov boli použité hodnoty TSS (True skill statistics), KAPPA a AUC (Area under the curve). Body vybrané z ľahko prístupných oblastí a CHKO mali vo všetkých sledovaných hodnotách horšie výsledky ako náhodný alebo systematický výber bodov z celého územia ČR. Z výsledkov vyplýva, že typ zberu dát má preukázateľný vplyv na výslednú presnosť modelov druhovej distribúcie.
|
|
|
Zkvalitňují environmentální filtry modely druhové distribuce ?
Gábor, Lukáš ; Moudrý, Vítězslav (vedoucí práce) ; Barták, Vojtěch (oponent)
Druhové distribuční modely (SDM) představují široce používaný nástroj v biogeografii, makroekologii a ochraně přírody, který se s postupným rozvojem stal důležitým prostředkem, využívaným například při určení lokalit potencionálně ohrožených invazními druhy nebo studování vlivu klimatických změn na biodiverzitu. S postupujícím rozvojem začíná být zřejmé, že jedním ze zásadních limitujících faktorů modelování druhové distribuce jsou vstupní data. Nejsnáze dostupná jsou presenční data, která však trpí nerovnoměrným sběrem, například s převahou záznamů na snadno dostupných lokalitách. Cílem této práce je ukázat, že popularitu získávající klimatické filtrování vstupních prezenčních dat za účelem odstranění nerovnoměrného samplování ovlivňuje negativním způsobem výsledný model. Pro tento účel byly na území Iberského poloostrova vygenerovány virtuální druhy s různou druhovou prevalencí a rozdílným počtem zaznamenaných výskytů. Následně byly vytvořeny pomocí nástroje Maxent druhové distribuční modely s a bez klimatického filtru, které byly vyhodnoceny pomocí AUC. Rozdíl mezi virtuální realitou, která je prezentována vhodností prostředí virtuálního druhu a výsledným modelem byl testován párovým T testem. Komparace AUC potvrdila, že druhové distribuční modely založené na klimatickém filtrování mají lepší diskriminační schopnost. Nicméně to jen ukazuje na dovednější práci s vybraným vzorkem dat, který již nereflektuje realitu. Oproti tomu srovnání rozdílů mezi realitou a modelem s a bez klimatického filtrování pomocí párového T testu ukazuje vyšší kongruenci mezi nefiltrovaným modelem a realitou. Tím bylo dokázáno, že klimatické filtrování nevede k vyšší validitě druhových distribučních modelů.
|
host ::
RSS.