|
|
Kontrola kvasného procesu vinného moštu
Procházková, Lenka ; Nováková, Olga (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá identifikací kvasinek izolovaných v průběhu kvašení vinného moštu. Pro analýzu byla vybrána odrůda révy vinné Rulandské modré pěstovaná v integrované vinici. V teoretické části jsou uvedeny základní informace o kvasinkách, jsou popsány rody nejčastěji se vyskytující v průběhu kvašení vinného moštu a metody identifikace kvasinek založené na PCR reakci. Pro identifikaci vinných kvasinek byla v experimentální části zvolena metoda PCR-RFLP. Amplifikace oblasti 5,8S-ITS rDNA byla provedena polymerázovou řetězovou reakcí za použití primerů ITS1 a ITS4. Získané amplikony byly podrobeny restrikční analýze, která byla provedena s pěti restrikčními endonukleázami: HaeIII, HinfI, Taq?, AluI, MseI. Pomocí restrikčních endonukleáz byly amplikony rozštěpeny na fragmenty, jejichž délka a počet je charakteristická pro daný druh. Separace fragmentů byla provedena elektroforeticky na agarózovém gelu a získané elektroforeogramy byly vyhodnoceny programem BioNumerics. Na základě UPGMA klastrové analýzy byly vytvořeny dendrogramy znázorňující genetickou podobnost izolovaných vinných kvasinek.
|
|
|
Regulace teploty v technologickém procesu
Kuba, Marek ; Marada, Tomáš (oponent) ; Zuth, Daniel (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na návrh a sestrojení vlastního zařízení pro regulaci teploty v jednotlivých kvasných nádržích ve vinařském provozu. Práce je rozdělena do dvou částí. V rešeršní části je stručně popsána vhodná automatizační technika a teplotní senzory. Návrhová část obsahuje výběr jednotlivých komponent a vyhodnocení výsledků. Dále bylo nutné vytvořit program na regulaci teploty, výkresovou dokumentaci a porovnání finálního výrobku s ostatními komerčními zařízeními. V závěru jsou shrnuta různá doporučení pro praktické užití vlastního navrženého zařízení.
|
|
|
Regulace teploty v technologickém procesu
Kuba, Marek ; Marada, Tomáš (oponent) ; Zuth, Daniel (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na návrh a sestrojení vlastního zařízení pro regulaci teploty v jednotlivých kvasných nádržích ve vinařském provozu. Práce je rozdělena do dvou částí. V rešeršní části je stručně popsána vhodná automatizační technika a teplotní senzory. Návrhová část obsahuje výběr jednotlivých komponent a vyhodnocení výsledků. Dále bylo nutné vytvořit program na regulaci teploty, výkresovou dokumentaci a porovnání finálního výrobku s ostatními komerčními zařízeními. V závěru jsou shrnuta různá doporučení pro praktické užití vlastního navrženého zařízení.
|
|
|
Viskozitní vlastnosti šťávy z bobulí révy vinné
Krčálová, Jana
V teoretické části diplomové práce se pojednává o základní morfologii hroznu révy vinné, dále o chemickém složení, získávání, uskladnění a produkci šťávy z bo-bulí révy vinné. Literární přehled neopomíná ani vhodné možnosti analýzy šťávy, včetně technického vybavení pro stanovení viskozity, hustoty a cukernatosti. Praktická část diplomové práce se zabývá konkrétním souborem vzorků, který byl pro tuto práci vytvořen. Jedná se o šest odrůd révy vinné, které byly po týdenním intervalu potřikrát sklízeny a analyzovány. Pomocí analýzy se zjišťovaly rozdíly v měřených parametrech mezi jednotlivými odrůdami a zároveň závislost viskozity na cukernatosti vinné šťávy. Výsledky byly diskutovány a vyvozeny v závěry.
|
|
|
Kontrola kvasného procesu vinného moštu
Procházková, Lenka ; Nováková, Olga (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá identifikací kvasinek izolovaných v průběhu kvašení vinného moštu. Pro analýzu byla vybrána odrůda révy vinné Rulandské modré pěstovaná v integrované vinici. V teoretické části jsou uvedeny základní informace o kvasinkách, jsou popsány rody nejčastěji se vyskytující v průběhu kvašení vinného moštu a metody identifikace kvasinek založené na PCR reakci. Pro identifikaci vinných kvasinek byla v experimentální části zvolena metoda PCR-RFLP. Amplifikace oblasti 5,8S-ITS rDNA byla provedena polymerázovou řetězovou reakcí za použití primerů ITS1 a ITS4. Získané amplikony byly podrobeny restrikční analýze, která byla provedena s pěti restrikčními endonukleázami: HaeIII, HinfI, Taq?, AluI, MseI. Pomocí restrikčních endonukleáz byly amplikony rozštěpeny na fragmenty, jejichž délka a počet je charakteristická pro daný druh. Separace fragmentů byla provedena elektroforeticky na agarózovém gelu a získané elektroforeogramy byly vyhodnoceny programem BioNumerics. Na základě UPGMA klastrové analýzy byly vytvořeny dendrogramy znázorňující genetickou podobnost izolovaných vinných kvasinek.
|
host ::
RSS.