Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vilová architektura v Praze na přelomu 19. a 20. století jako nový fenomén bydlení ve středoevropském kontextu.
Klingerová, Ester ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pražskými rodinnými vilami z konce 19. a začátku 20. století s přihlédnutím k evropskému kontextu. V této době se začal utvářet nový vztah k moderní architektuře. Všímá si projevů secese, moderny a využití lidových prvků v architektuře rodinných vil. První část práce se zabývá kompilací literárních zdrojů, která je teoretickým základem pro další kapitoly. Druhá část se věnuje prvním rodinným vilám, které byly postaveny na území dnešní Prahy. Práce přehledně pojednává o architektonické tvorbě čtyř architektů, z nichž někteří z nich byli i stavebníky. Ti si nechali na přelomu tísíciletí postavit nebo vyprojektovat rodinné domy, které nesou výše uvedené nové znaky. Práce pojednává zejména o rodinných vilách Jana Kotěry, Jana Kouly, Karla Vítězslava Maška a Dušana Samuela Jurkoviče. Práce si klade za cíl vytvořit představu o tom, jaký význam měl rodinný dům v počátcích moderní architektury, z jakých inspiračních zdrojů architekti vycházeli a kdo byli typičtí stavebníci.
Funkcionalismus a vilová architektura počátku 30. let 20. století v jižních Čechách
STAŇKOVÁ, Barbora
Diplomová práce pojednává o jednotlivých vybraných vilách, které byly postavené na počátku 30. let 20. století v jižních Čechách. V úvodních kapitolách je vysvětlen pojem vila a také stručně nastíněn vývoj tohoto stavebního typu. Následuje kapitola věnující se nejdůležitějším architektonickým směrům 20. století, na kterou navazuje kapitola zabývající se vznikem a vývojem funkcionalismu u nás i ve světě. Jádro diplomové práce představuje šestá kapitola, ve které jsou analyzovány jednotlivé jihočeské vily. Zde se autorka zabývá osobami stavebníků, architektů, dále popisem původního vzhledu a vzhledu současného. Pro názornost je text doplněn množstvím obrazových příloh.
Benešova vila v Sezimově Ústí v kontextu meziválečné architektury
FABÍKOVÁ, Pavla
Bakalářská práce Benešova vila v Sezimově Ústí v kontextu meziválečné architektury se věnuje především okolnostem jejího vzniku a postupným realizacím, kterými prošla v souvislosti s jejími dobovými funkcemi. Nejsou opomenuti ani architekti Petr Kropáček a Otakar Fierlinger. Práce se též zaměřuje na vývoj vilové architektury od přelomu 19. a 20. století do meziválečných let, do nichž patří i samotná vila Edvarda a Hany Benešových.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.