|
|
Vliv elektrostatického odlučovače na distribuci a chemické složení částic při spalování biomasy
Preisler, Lukáš ; Köbölová, Klaudie (oponent) ; Adamec, Vladimír (vedoucí práce)
Přechod na spalování biomasy znamená produkci nezanedbatelného množství částic, které vypouštěním do ovzduší negativně ovlivňuje lidské zdraví. Znalost velikosti a složení částic je zásadní pro možné odlučování ze spalin technologií elektrostatického odlučování. Tato technologie je vyvinuta a využívána ve velkých energetických celcích, ale v lokálních topeništích toto opatření na snižování množství částic běžné není. V této práci jsou popsány způsoby vzniku jemných částic a jejich velikostní distribuce a složení. Dále jsou uvedeny metody analýzy velikostní distribuce a složení těchto částic. Vliv elektrostatického odlučovače na velikostní distribuci a složení je diskutován na základě rešeršních poznatků. V experimentální části byly odebrány vzorky jemných částic ze spalin kouřovodu kotle na dřevní pelety, ve kterém je zařazený experimentální elektrostatický odlučovač. Z provozních důvodů nebyl elektrostatický odlučovač při odběru vzorků spuštěný, jelikož na vnitřním povrchu velké části kouřovodu spaliny kondenzovaly. Vzorky byly odebrány na začátku kouřovodu, kde spaliny nekondenzovaly, a na jeho konci. Odebrané vzorky částic na filtru podstoupily analýzu na elektronovém mikroskopu.
|
|
|
Vliv elektrostatického odlučovače na distribuci a chemické složení částic při spalování biomasy
Preisler, Lukáš ; Köbölová, Klaudie (oponent) ; Adamec, Vladimír (vedoucí práce)
Přechod na spalování biomasy znamená produkci nezanedbatelného množství částic, které vypouštěním do ovzduší negativně ovlivňuje lidské zdraví. Znalost velikosti a složení částic je zásadní pro možné odlučování ze spalin technologií elektrostatického odlučování. Tato technologie je vyvinuta a využívána ve velkých energetických celcích, ale v lokálních topeništích toto opatření na snižování množství částic běžné není. V této práci jsou popsány způsoby vzniku jemných částic a jejich velikostní distribuce a složení. Dále jsou uvedeny metody analýzy velikostní distribuce a složení těchto částic. Vliv elektrostatického odlučovače na velikostní distribuci a složení je diskutován na základě rešeršních poznatků. V experimentální části byly odebrány vzorky jemných částic ze spalin kouřovodu kotle na dřevní pelety, ve kterém je zařazený experimentální elektrostatický odlučovač. Z provozních důvodů nebyl elektrostatický odlučovač při odběru vzorků spuštěný, jelikož na vnitřním povrchu velké části kouřovodu spaliny kondenzovaly. Vzorky byly odebrány na začátku kouřovodu, kde spaliny nekondenzovaly, a na jeho konci. Odebrané vzorky částic na filtru podstoupily analýzu na elektronovém mikroskopu.
|
|
|
PAU vázané na velikostně segregovaný aerosol v městském ovzduší.
Bendl, Jan ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Mikuška, Pavel (oponent)
Cílem práce bylo stanovit 13 zdravotně rizikových PAU (fenantren, antracen, fluoranten, pyren, benzo(a)antracen, chrysen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(a)pyren, dibenzo(a,h)antracen, benzo(g,h,i)perylen, ideno(1,2,3-cd)perylen a koronen; k-PAU označeny červeně) v jednotlivých frakcích velikostně segregovaného aerosolu v městském ovzduší Ostravy (2012, 2014) a Mladé Boleslavi (2013), a to při nízkých teplotách v zimním období, a experimentálně ověřit, zda dochází k vzorkovacímu artefaktu, tzn. kvantifikovat PAU v plynné fázi. K velikostní separaci částic byl použit vysokoobjemový kaskádní impaktor Hi-Vol BGI 900. PAU byly stanoveny metodou HPLC- FLD/PDA. V Ostravě v zimě 2012 při inverzi (až -25 řC) byly stanoveny průměrné koncentrace 13 PAU v aerosolu ve výši 432 ng.m-3 ; ve frakci 10 - 1 µm 119 ng.m-3 , 1 - 0,5 µm 185 ng.m-3 , 0,5 - 0,17 µm 91 ng.m-3 , ve frakci < 0,17 µm 37 ng.m-3 a ve formě plynné min. 40 ng.m-3 . Při nejnepříznivějším dni 2. 2. 2012 (-18,6 řC) dosáhl 24 hodinový průměr 13 PAU 890 ng.m-3 , suma karcinogenních PAU 237 ng.m-3 a benzo(a)pyrenu 32,3 ng.m-3 . Byl zaznamenán nerovnoměrný a odlišný vývoj poklesu koncentrací PAU po inverzi ve frakci 1 - 10 µm 2,8krát, 0,5 - 1 µm 4,2 krát, 0,5 - 0,17 µm 4krát a pro < 0,17 µm až 7,6krát. V Mladé Boleslavi v zimě 2013 byly...
|
|
|
Atmospheric aerosol: physical-chemical characterisation and source apportionment
Leoni, Cecilia ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Ždímal, Vladimír (oponent) ; Lammel, Gerhard (oponent)
Atmosférický aerosol je všudypřítomnou součástí zemské atmosféry. Vztaženo na hmotu, přírodní zdroje aerosolů předčí antropogenní zdroje, které tvoří pouze 5 % celkového zatížení aerosoly (Jaenicke, 2008). Nicméně v průmyslových oblastech může tento podíl narůst až na 80-90%. Antropogenní zdroje jsou většinou spojeny s vysokoteplotními procesy, a proto v městském prostředí co do velikostního rozdělení aerosolů převažují tzv. ultrajemné částice - UFP (d<100 nm). UFP mají nejvyšší poměr povrchu ku hmotnosti mezi ostatními aerosoly, a tudíž, vztaženo k hmotě částic, na sebe váží nejvíce znečišťujících látek. V neposlední řadě mají UFP vysokou účinnost depozice v dolních cestách dýchacích lidského organismu. Z výše uvedených důvodů byla tato práce zacílena na studium městského aerosolu s přihlédnutím k jeho časové a prostorové distribuci, dále k fyzikálním a chemickým vlastnostem a rovněž k identifikaci zdrojů, vše se zvláštním zaměřením na UFP. V prvním článku předkládané disertační práce, který se zabývá znečištěním ovzduší v residenční části Ostrava-Radvanice a Bartovice, jež je v tomto směru evropským hot spotem, byl jako dominantní zdroj UFP identifikován průmysl. Vysoké početní koncentrace částic (NC) byly naměřeny v kouřové vlečce blízkého průmyslového závodu (1.4 x 105 částic cm-3). UFP...
|
|
|
PAU vázané na velikostně segregovaný aerosol v městském ovzduší.
Bendl, Jan ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Mikuška, Pavel (oponent)
Cílem práce bylo stanovit 13 zdravotně rizikových PAU (fenantren, antracen, fluoranten, pyren, benzo(a)antracen, chrysen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(a)pyren, dibenzo(a,h)antracen, benzo(g,h,i)perylen, ideno(1,2,3-cd)perylen a koronen; k-PAU označeny červeně) v jednotlivých frakcích velikostně segregovaného aerosolu v městském ovzduší Ostravy (2012, 2014) a Mladé Boleslavi (2013), a to při nízkých teplotách v zimním období, a experimentálně ověřit, zda dochází k vzorkovacímu artefaktu, tzn. kvantifikovat PAU v plynné fázi. K velikostní separaci částic byl použit vysokoobjemový kaskádní impaktor Hi-Vol BGI 900. PAU byly stanoveny metodou HPLC- FLD/PDA. V Ostravě v zimě 2012 při inverzi (až -25 řC) byly stanoveny průměrné koncentrace 13 PAU v aerosolu ve výši 432 ng.m-3 ; ve frakci 10 - 1 µm 119 ng.m-3 , 1 - 0,5 µm 185 ng.m-3 , 0,5 - 0,17 µm 91 ng.m-3 , ve frakci < 0,17 µm 37 ng.m-3 a ve formě plynné min. 40 ng.m-3 . Při nejnepříznivějším dni 2. 2. 2012 (-18,6 řC) dosáhl 24 hodinový průměr 13 PAU 890 ng.m-3 , suma karcinogenních PAU 237 ng.m-3 a benzo(a)pyrenu 32,3 ng.m-3 . Byl zaznamenán nerovnoměrný a odlišný vývoj poklesu koncentrací PAU po inverzi ve frakci 1 - 10 µm 2,8krát, 0,5 - 1 µm 4,2 krát, 0,5 - 0,17 µm 4krát a pro < 0,17 µm až 7,6krát. V Mladé Boleslavi v zimě 2013 byly...
|
|
|
Jak významné jsou kanibalismus a intraguild predace ve společenstvech vodního hmyzu?
PEROUTKA, Miroslav
Rešerše shrnuje základní poznatky o kanibalismu a intraguild predaci ve společenstvech vodního hmyzu. Zabývá se především rolí velikosti těla kořisti a predátora při kanibalismu a intraguild predaci a tím, jak tyto interakce ovlivňují dynamiku populací a vývoj jedinců. Dále práce hodnotí způsoby detekce kořisti/predátora a antipredační chování jedinců. Teoretickou část práce doplňují laboratorní experimenty na vybraných druzích vážek.
|
|
| |
host ::
RSS.