|
|
Matice, determinant a objemy těles
Šomplák, Radovan ; Hrdina, Jaroslav (oponent) ; Vašík, Petr (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci popisuji základní vlastnosti matic, determinantu a jejich využití v otázkách zobrazení mezi vektorovými prostory. V závěrečných kapitolách se věnuji determinantu a jeho aplikacím, kde ukazuji vztah mezi determinantem a výpočtem objemu. Následně popisuji použití determinantu při výpočtu těles pomocí vícenásobných integrálů. Další možnou aplikací je pak tzv. Cramerovo pravidlo, které nám umožnuje rešení soustav n lineárních rovnic o n neznámých.
|
|
|
Korekce obrazových vad pomocí CGA
Machálek, Lukáš ; Hrdina, Jaroslav (oponent) ; Vašík, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá využitím konformní geometrické algebry (CGA) v analýze obrazu. Zaměřuje se především na teoretické zpracování pojmů z geometrických algeber, které potom využijeme ke korigování vad na obrazech. Nejprve jsou uvedeny základní pojmy z vektorových prostorů. Dále jsou pozorovány vlastnosti geometrických algeber. Následně je bod ze 3D konformně vložen do CGA a díky tomuto vložení popsány i další geometrické objekty a jejich reprezentace v CGA. Na závěr se práce zabývá transformacemi objektů a korigováním obrazových vad.
|
|
|
Měření vzdáleností mezi stanicemi v IP sítích
Šimák, Jan ; Novotný, Vít (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou predikce zpoždění mezi stanicemi v síti Internet. Přesná predikce zpoždění napomáhá při výběru nejbližšího internetového souseda a přispívá k efektivnějšímu využití síťových prostředků. Díky algoritmům predikujících zpoždění nedochází ke zbytečnému zvyšování zátěže v síti v důsledku měření zpoždění mezi všemi potřebnými uzly. Diplomová práce se teoreticky věnuje třem hlavním algoritmům mapujících reálnou síťovou topologii do souřadnicového systému - vektorového prostoru: GNP, Vivaldi, Lighthouses. Poslední jmenovaný je současně i hlavním tématem této práce. Algoritmus Lighthouses je v práci podrobně prozkoumán jak po stránce teoretické, tak i po stránce praktické. Za účelem ověření přesnosti predikce zpoždění algoritmu Lighthouses byl v rámci vypracování diplomové práce vyvinut simulační program, vypočítávající souřadnice stanic v umělé síťové topologii pomocí algoritmu Lighthouses. Popis simulačního programu a zhodnocení dosažených výsledků je součástí praktické části této diplomové práce.
|
|
|
Výpočty v geometrických algebrách
Tomešová, Tereza ; Vechetová, Jana (oponent) ; Vašík, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá výpočty v geometrických algebrách, a jejich ukázkou v softwarovém prostředí CLUCalc na konkrétním příkladě. V prvé řadě seznamuje se základními pojmy a vlastnostmi vektorového prostoru, skalárního součinu a Cliffordovy algebry. Dále je zde zaveden pojem geometrická algebra, součiny a operace geometrické algebry. Tyto získané pojmy jsou poté demonstrovány na konkrétním příkladě, tj. na translaci a rotaci sféry po dané křivce, v softwarovém prostředí CLUCalc.
|
|
|
Modely transformátorů pro výukové účely
Beran, Vojtěch ; Ctibor, Jiří (oponent) ; Pazdera, Ivo (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je návrh a realizace modelů transformátoru v programu Matlab a Simulink. Navržené modely objasňují teoretické předpoklady modelů. Cílem je zároveň vytvořit návody k použít těchto modelů. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na teorii transformátoru, která definuje vlastnosti, fyzikální veličiny, parametry a vztahy mezi nimi. V této části je definován přechod ze základního modelu k modelům napěťového a proudového transformátoru, které tvoří základ k realizaci modelů v programu Simulink. Další část popisuje vektorovou transformaci potřebnou k modelování třífázové soustavy, určení výkonu, napětí a proudu na transformátoru a změně zapojení jeho vinutí a zátěže. Poslední část popisuje nelinearitu magnetického obvodu. Praktická část bakalářské práce se věnuje praktické realizaci modelů transformátoru v programu Simulink. Mezi realizované modely patří model transformátoru napětí a proudu. Každý model má svou lineární a nelineární podobu a může pracovat v jednofázové nebo třífázové soustavě. Výstupem simulace jsou hodnoty a průběhy napětí, proudu a výkonů transformátoru při zadané zátěži. Pro každý model je uveden stručný návod k obsluze.
|
|
|
Výpočty v geometrických algebrách
Tomešová, Tereza ; Vechetová, Jana (oponent) ; Vašík, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá výpočty v geometrických algebrách, a jejich ukázkou v softwarovém prostředí CLUCalc na konkrétním příkladě. V prvé řadě seznamuje se základními pojmy a vlastnostmi vektorového prostoru, skalárního součinu a Cliffordovy algebry. Dále je zde zaveden pojem geometrická algebra, součiny a operace geometrické algebry. Tyto získané pojmy jsou poté demonstrovány na konkrétním příkladě, tj. na translaci a rotaci sféry po dané křivce, v softwarovém prostředí CLUCalc.
|
|
|
Korekce obrazových vad pomocí CGA
Machálek, Lukáš ; Hrdina, Jaroslav (oponent) ; Vašík, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá využitím konformní geometrické algebry (CGA) v analýze obrazu. Zaměřuje se především na teoretické zpracování pojmů z geometrických algeber, které potom využijeme ke korigování vad na obrazech. Nejprve jsou uvedeny základní pojmy z vektorových prostorů. Dále jsou pozorovány vlastnosti geometrických algeber. Následně je bod ze 3D konformně vložen do CGA a díky tomuto vložení popsány i další geometrické objekty a jejich reprezentace v CGA. Na závěr se práce zabývá transformacemi objektů a korigováním obrazových vad.
|
|
|
Modely transformátorů pro výukové účely
Beran, Vojtěch ; Ctibor, Jiří (oponent) ; Pazdera, Ivo (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je návrh a realizace modelů transformátoru v programu Matlab a Simulink. Navržené modely objasňují teoretické předpoklady modelů. Cílem je zároveň vytvořit návody k použít těchto modelů. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na teorii transformátoru, která definuje vlastnosti, fyzikální veličiny, parametry a vztahy mezi nimi. V této části je definován přechod ze základního modelu k modelům napěťového a proudového transformátoru, které tvoří základ k realizaci modelů v programu Simulink. Další část popisuje vektorovou transformaci potřebnou k modelování třífázové soustavy, určení výkonu, napětí a proudu na transformátoru a změně zapojení jeho vinutí a zátěže. Poslední část popisuje nelinearitu magnetického obvodu. Praktická část bakalářské práce se věnuje praktické realizaci modelů transformátoru v programu Simulink. Mezi realizované modely patří model transformátoru napětí a proudu. Každý model má svou lineární a nelineární podobu a může pracovat v jednofázové nebo třífázové soustavě. Výstupem simulace jsou hodnoty a průběhy napětí, proudu a výkonů transformátoru při zadané zátěži. Pro každý model je uveden stručný návod k obsluze.
|
|
|
Měření vzdáleností mezi stanicemi v IP sítích
Šimák, Jan ; Novotný, Vít (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou predikce zpoždění mezi stanicemi v síti Internet. Přesná predikce zpoždění napomáhá při výběru nejbližšího internetového souseda a přispívá k efektivnějšímu využití síťových prostředků. Díky algoritmům predikujících zpoždění nedochází ke zbytečnému zvyšování zátěže v síti v důsledku měření zpoždění mezi všemi potřebnými uzly. Diplomová práce se teoreticky věnuje třem hlavním algoritmům mapujících reálnou síťovou topologii do souřadnicového systému - vektorového prostoru: GNP, Vivaldi, Lighthouses. Poslední jmenovaný je současně i hlavním tématem této práce. Algoritmus Lighthouses je v práci podrobně prozkoumán jak po stránce teoretické, tak i po stránce praktické. Za účelem ověření přesnosti predikce zpoždění algoritmu Lighthouses byl v rámci vypracování diplomové práce vyvinut simulační program, vypočítávající souřadnice stanic v umělé síťové topologii pomocí algoritmu Lighthouses. Popis simulačního programu a zhodnocení dosažených výsledků je součástí praktické části této diplomové práce.
|
|
|
Matice, determinant a objemy těles
Šomplák, Radovan ; Hrdina, Jaroslav (oponent) ; Vašík, Petr (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci popisuji základní vlastnosti matic, determinantu a jejich využití v otázkách zobrazení mezi vektorovými prostory. V závěrečných kapitolách se věnuji determinantu a jeho aplikacím, kde ukazuji vztah mezi determinantem a výpočtem objemu. Následně popisuji použití determinantu při výpočtu těles pomocí vícenásobných integrálů. Další možnou aplikací je pak tzv. Cramerovo pravidlo, které nám umožnuje rešení soustav n lineárních rovnic o n neznámých.
|
host ::
RSS.