|
|
Kuřecí embrya jako inkubátor pro pomnožení parazitů rodu Cryptosporidium
SCHULZOVÁ, Tereza
Cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry může infekce kuřat ve stadiu embrya zvýšit produkci oocyst rodu Cryptosporidium následně vylíhnutými kuřaty. Devítidenní kuřecí embrya a jednodenní kuřata byla experimentálně infikována různými dávkami oocyst Cryptosporidium baileyi a Cryptosporidium parvum. Po vylíhnutí měla všechna kuřata prokazatelnou infekci a velikost infekční dávky neměla vliv na průběh infekce. Kuřata infikovaná jako embrya vylučovala oocysty ihned po vylíhnutí a v průběhu infekce vylučovala výrazně více oocyst než kuřata infikovaná ve stáří jednoho dne. U kuřat infikovaných jako embrya byl druh C. baileyi nalezen ve všech orgánech s výjimkou mozku, s nejvyšší infekcí v průdušnici a jícnu, a C. parvum byl nalezen pouze v gastrointestinálním traktu a průdušnici, s nejvyšší infekcí ve střevech a kloace. U jednodenních kuřat byl druh C. baileyi nalezen pouze v gastrointestinálním traktu a průdušnici, s nejvyšší infekcí ve střevech. Kuřata infikovaná C. baileyi jako embrya uhynula do 16 dnů po vylíhnutí. Všechna ostatní kuřata infekci ztratila během 13-25 dnů. Na základě těchto zjištění by mohla být infekce kuřecích embryí využita jako finančně efektivní laboratorní model pro produkci kryptosporidií.
|
|
|
Synchronizace líhnutí vajec u ptáků
Tippeltová, Zuzana ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem Synchronizace líhnutí vajec u ptáků. Obecně se mezi ptáky můžeme setkat se dvěma typy líhnutí - asynchronním a synchronním - a tento typ líhnutí je primárně určen okamžikem, ve kterém samice začíná inkubovat vejce. U mnoha ptačích druhů, včetně většiny prekociálních, není inkubace vajec zahájena dříve, než je dokončena snůška, a v důsledku toho se vajíčka vylíhnou v rámci několika hodin. V synchronním potomstvu jsou mláďata velikostně uniformní., z toho důvodu žádné z nich nemá výrazné výhody nad ostatními sourozenci v hnízdě. Šance na přežití je tedy pro všechna mláďata přibližně stejná, což zvyšuje šanci na přežití co nejvyššího počtu mláďat v optimálních podmínkách. Na druhou stranu některé druhy zasedají k inkubaci vajec již během kladení, a jejich vejce se proto líhnou asynchronně v průběhu několika dní. Z toho vyplývá, že poslední narozené mládě je velikostně znevýhodněně oproti svým starším sourozencům. V minulosti bylo navrženo několik hypotéz, které se snaží vysvětlit, proč některé samice začínají inkubovat vejce dříve, a předpokládá se, že asynchronní líhnutí je rodičovská strategie zajišťující větší šanci na přežití takovému množství mláďat, jaké dovolí potravní zdroje. Selektivní tlaky vedoucí evoluci aynchronního nebo synchronního líhnutí jsou produktem...
|
|
|
Rozlišení různých druhů vajec pomocí hmotnostní spektrometrie
Švárová, Markéta ; Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Rusek, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce bylo rozlišit ptačí druhy na základě očekávaného rozdílného proteinové složení vajec a jejich jednotlivých složek pomocí hmotnostní spektrometrie. Získané výsledky by eventuelně mohly být využity pro identifikaci živočišného původu vaječných materiálů používaných v uměleckých dílech. Pro výzkum byly odebrány a usušeny části vajíček (žloutek, bílek a míchanice) devíti dostupných druhů ptáků - bažanta obecného (Phasianus colchicus), husy domácí (Anser anser domesticus), kachny domácí (Anas platyrhynchos domesticus), kachny pižmové (Cairina moschata), kura domácího (Gallus gallus f. domestica) - čtyři různé vzorky, křepelky japonské (Coturnix japonica), nandu pampového (Rhea americana), orebice rudé (Alectoris rufa) a perličky kropenaté (Numida meleagris). Vzorky byly štěpeny enzymem trypsinem a pomocí metody ZIP-TIP připraveny pro měření hmotnostní spektrometrií MALDI-TOF (Matrix-Assisted Laser Desorption/Ionization - Time of Flight). Naměřená data byla následně vyhodnocena analýzou hlavních komponent (Principal Component Analysis - PCA). Použitými metodami bylo zjištěno, že lze rozlišit většinu ptačích druhů podle žloutků (s přibližně 95% úspěšností) a více než polovinu druhů podle bílků (s úspěšností asi 83 %) a směsi bílku se žloutkem (s úspěšností kolem 80 %). V rámci této...
|
|
|
Variability of the domestic chicken breeds in selected immunological traits of hen and egg
Bílková, Barbora ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent) ; Trefil, Pavel (oponent)
v českém jazyce Imunitní systém ptáků je komplexním systémem obranných mechanismů zamířených proti širokému spektru patogenních nákaz. Dle koevolučních modelů je variabilita v imunitním systému hostitele naprosto zásadním parametrem poskytujícím schopnost adaptace a zlepšování těchto obranných mechanismů při neustálém selekčním tlaku ze strany patogenů. Kur domácí (Gallus gallus f. domestica) je často využívaným modelovým druhem v biologii ale zároveň také jedním z nejdůležitějších hospodářských zvířat, jak pro produkci masa, tak i vajec. Pro výzkumné účely jsou ale bohužel ve většině případů používány inbrední linie kura domácího a moderní drůbeží produkce je spojena s jednostranným šlechtěním směrem k vysoké produktivitě plemen. To vede ke ztrátám vnitro-populačního polymorfismu slepic. Ovšem právě v případě hospodářských zvířat je hledání a rozšiřování zdrojů imunologické variability pro účely zesílení resistence proti patogenům naprosto zásadní z hlediska udržení zdravé populace drůbeže a biologické nezávadnosti jejích produktů. Požadovanou imunologickou variabilitu můžeme hledat u morfologicky vysoce rozrůzněných tradičních plemen kura domácího, která se po staletí vyvíjela pod vlivem nejrůznějších selekčních tlaků. V mojí dizertační práci jsem popsala variabilitu ve vybraných imunologických...
|
|
|
Zkrmování pšenice s vyšším obsahem anthokyanů u nosnic v závěru snášky
Trněná, Iva
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vliv zkrmování pšenice s vyšším obsahem anthokyanů u nosnic na konci snáškového cyklu v porovnání s krmením běžnou pšenicí bez anthokyanů. Mezi hodnocené parametry byly zahrnuty hmotnost slepic, spotřeba krmiva, snáška, hmotnost a kvalita vajec a biochemický profil krve nosnic. Do experimentu bylo použito 30 nosnic hybridní kombinace Bowans Brown v 69 týdnech věku. Nosnice byly rozděleny do dvou skupin po 15 kusech. První skupina byla kontrolní, krmená běžnou odrůdou pšenice Bohemia s nízkým obsahem anthokyanů a druhá skupina byla pokusná - krmená barevnou pšenicí odrůdy RU 687-12 s vysokým obsahem antokyanů. V rámci experimentu se u nosnic sledovala snáška vajec, spotřeba krmiva, hmotnost zvířat a byly vyhodnoceny jakostní znaky vajec. Při ukončení pokusu byla odebrána krev na biochemické vyšetření. Výsledky obou skupin byly mezi sebou porovnávány. Z výsledků statistického posouzení vyplývá, že krmení pšenicí RU 687-12 průkazně ovlivnilo spotřebu krmiva a snášku, která byla vyšší než u skupiny pokusné. Vejce slepic pokusné skupiny měla ale průkazně nižší hmotnost. Nicméně celková produkce vaječné hmoty byla u pokusné skupiny průkazně vyšší (P = 0,04). Při sledování kvality vajec bylo zjištěno průkazně vyšší zastoupení žloutku a vyšší hmotnost žloutku, ale také nižší zastoupení bílku ve vejcích pokusné skupiny. Biochemickým rozborem krve byla prokázána vyšší koncentrace albuminu v krevní plazmě nosnic pokusné skupiny. Ostatní sledované parametry se průkazně nelišily. Na základě výsledků experimentu můžeme konstatovat, že zkrmování pšenice s vyšším podílem anthokyanů mělo pozitivní vliv na užitkovost nosnic vyjádřenou počtem vajec, produkcí vaječné hmoty a vyšším podílem žloutku.
|
|
|
Vliv alternativních krmiv na parametry užitkovosti nosnic
Matějková, Jana
Diplomová práce se zabývá dvěma experimenty s netradičními krmivy. Během prvního pokusu byl sledován vliv přídavku Ostropestřece mariánského do krmné směsi nosnic na snášku a kvalitu vajec. Druhý pokus sledoval vliv přídavku pšenice odrůdy Citrus s vyšším obsahem karotenoidů na snášku a parametry kvality vajec. Obě směsi byly předkládány nosnicím hybrida Isa brown. Vliv těchto dvou krmiv byl porovnáván se skupinou nosnic, které byly krmeny kontrolní krmnou směsí s obsahem běžně dostupné odrůdy pšenice. V průběhu experimentu byl pozorován průkazný rozdíl (P < 0,05) v případě ukazatele barvy žloutku. Po vyhodnocení získaných dat v programu STATISTICA 12 byl zjištěn pozitivní vliv pšenice odrůdy Citrus na barvu žloutku a na hmotnost sneseného vejce, naopak spotřeba krmné směsi byla v porovnání s kontrolní směsí průkazně (P < 0,05) vyšší. V případě pokusné skupiny, které byla předkládána pokusná směs s přídavkem Ostropestřece mariánského, byla průkazně (P < 0,05) menší spotřeba krmiva oproti kontrolní skupině a měla průkazně (P < 0,05) menší počet snesených vajec na skupinu a den.
|
|
|
Stanovení mastných kyselin ve vejcích v závislosti na druhu krmení u nosných slepic
Losertová, Milena
Cílem diplomové práce bylo sledování vlivu travin v krmivu nosnic na obsah mastných kyselin ve vejcích. Experiment probíhal na nosnicích hybridu Lohmann Brown Classic ve věku 12ti týdnů. Krmivo bylo obohaceno o 5 % úsušku jetele plazivého, jetele lučního, vojtěšky a jílku vytrvalého. Kontrolní skupině bylo zkrmováno krmivo s přídavkem aditiv pro podporu barvy. Výkrm trval tři měsíce. Vzorky vajec byly odebrány vždy na konci měsíce. Krmení a napájení probíhalo ad libitum. Vliv přídavku sušených jetelovin se signifikantně projevil (P < 0,05) na zbarvení žloutku. Statisticky významný (P < 0,05) nárůst obsahu kyseliny palmitové, ve vejcích byl zaznamenán v průběhu experimentu u vajec vyprodukovaných nosnicemi krmenými směsí s přídavkem jetele lučního a vojtěšky. Prokazatelné zvýšení obsahu α-linolenové kyseliny (P < 0,05) bylo zaznamenáno také u vajec nosnic krmených krmnou směsí s přídavkem jetele lučního.
|
|
|
Význam chovu Indického běžce
Kalivodová, Monika
Hlavním významem této bakalářské práce bylo zjistit význam chovu Indického běžce. V práci se zabývám jak chovem a využitím Indického běžce, tak jeho historií a rozšířením. Dále jsem se zaměřila na předka kachny domácí, kachnu divokou. Zabývala jsme se její historií, rozšířením a způsobem života. Také jsem zde popsala, jaká plemena z kachny divoké vznikly a jsou uznané v České republice.
|
|
|
Ileální stravitelnost vápníku v závislosti na tvorbě skořápky
Jaroš, Jaromír
Cílem pokusu bylo sledování změn ileální stravitelnosti vápníku a fosforu v průběhu tvorby skořápky. Pokus byl proveden na 350 nosnicích hybrida Lohmann LSL-Classic snášejících běloskořápečná vejce. V době pokusu byla nosnicím předkládána směs De-Heus N1 Power s přídavkem 0,5 % oxidu chromitého v dávce 115 g/ks/den. Bylo vytvořeno 5 skupin dle času vyhodnocení T1 (5–6 hodin po snášce), T2 (7–8 hodin po snášce), T3 (9–10 hodin po snášce), T4 (11–12 hodin po snášce), T5 (13–14 hodin po snášce). Pro každou z těchto skupin bylo provedeno 6 opakování. Všechny nosnice byly ustájeny ve stejných podmínkách obohacených klecí. Zjištění ileální stravitelnosti vápníku a fosforu proběhlo indikátorovou metodou. Prvních 10 hodin po snesení vejce se stravitelnost vápníku pohybovala v téměř stejných hodnotách 61–62 %. Statisticky průkazné navýšení stravitelnosti nastalo u skupiny T4, cca 12 hodin po snášce, a to na hodnotu 75 %. Stravitelnost fosforu vykazovala kolísavý charakter napříč všemi skupinami. Rozšíření studie na celou dobu tvorby skořápky by ukázalo ucelenější pohled na danou problematiku.
|
|
| |
host ::
RSS.