Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vodní režim blatkových borů na Třeboňsku a vodní provoz jejich dominant
Kučerová, Andrea ; Pokorný, Jan (vedoucí práce) ; Laiho, Raija (oponent) ; Albrechtová, Jana (oponent)
Tato práce je zaměřena na různé aspekty vodního režimu blatkových vrchovišť v Třeboňské pánvi (transpirace dominantního druhu, charakteristiky kolísání hladiny podzemní vody, chemismus půdní vody, vodní retenční schopnost). Část studie byla založena na dlouhodobém, pravidelném monitoringu hladiny podzemní vody (celkem ve 40 pozorovacích sondách), odtoku vody, srážek a chemismu půdní vody (v letech 1995-2003, studijní lokality NPR Červené blato a NPR Žofinka). Transpirace středoevropského endemického druhu - borovice blatky (Pinus rotundata Link) - byla měřena na experimentální ploše v NPR Červené blato (330 ha, 465-475 m n.m.) v r. 1999-2000. V současnosti představují blatkové bory jedny z mála přírodě blízkých lesních porostů v Třeboňské pánvi. Dlouhodobé vegetační změny po přirozených narušeních jako jsou větrné polomy, přemnožení podkorního hmyzu a požáry jsou z přirozených lesních porostů střední Evropy uváděny jen zřídka. Vyhodnocení vegetačních změn po narušeních, jinak typických pro boreální lesy, a jejich dopad na hydrologii rašeliniště je další částí této práce (studijní lokalita NPR Žofinka, 130 ha, 470-475 m n.m.). Transpirace borovice blatky byla měřena pomocí sledování toku vody v xylému (metoda deformace teplotního pole) na jednotlivých stromech (šest vzorníků) a přeškálována na...
Vliv stanovištních podmínek na přirozenou obnovu smrkových porostů po větrném polomu na Černé hoře (NP Šumava)
ČERMÁK, Martin
Hlavním cílem předkládané práce bylo zhodnotit stav přirozené obnovy smrku ztepilého na třech trvalých výzkumných plochách s rozdílným managmentem po větrné disturbanci z ledna 2007. Dalšími cíli bylo zhodnocení vlivu mikrostanovištních podmínek a zastínění na vzcházení a přežívání semenáčků smrku ztepilého a stavu korun na výzkumné ploše. Výzkum se uskutečnil na Černé hoře na Šumavě, v roce 2009 až 2010. Získané údaje by mohly přispět k rozhodování při volbě managementu lesních porostů po disturbanci v chráněných územích.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.