|
|
Assessment of the impact of wind calamity from November 19, 2004 on the nature of the High Tatra Mountains
Vosátková, Veronika ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je podať obraz veternej kalamity, ktorá sa odohrala 19.11.2004. Po fyzickogeografickom rozbore dotknutej lokality sa pokúsim podať celkový obraz tejto katastrofy, jej príčiny a hlavne dôsledky, ktorú zanechala na tatranskej prírode. Osobitú pozornosť venujem regenerácií krajiny a následným postupom vo vysporiadaní sa s touto kalamitou, keďže sa tu dostávajú do konfrontácie dva rozdielne názory na podobu Tatier. Nakoniec načrtnem budúci vývoj Tatier a pokúsim sa odpovedať na otázku, či bola pre Tatry väčšia pohroma veterná kalamita, alebo následný ľudský zásah v citlivej lokalite.
|
|
|
Stav obnovy lesa po vichřici Emma na lesní správě Lanškroun - revír Letohrad
Černohousová, Jana
Předmětem předkládané diplomové práce bylo zhodnocení stavu a vývoje obnovy vybraných kalamitních ploch vzniklých při větrně kalamitě Emma v roce 2008 na revíru Letohrad (LS Lanškroun). Stav obnovy byl analyzován dle evidenčních podkladů a provedeného terénního šetření. Dále byly v zájmové oblasti provedeny analýzy zaměřené na růst smrku ztepilého a jedle bělokoré v rozdílných mikroklimatických podmínkách. Dále bylo zjišťováno, která dřevina nejlépe odrůstá v extrémních podmínkách holiny. Součástí práce bylo posoudit i nákladnost obnovovaných ploch. Cílem práce bylo na základě zjištěných výsledků optimalizovat postupy obnovy kalamitních ploch na zájmovém území. Na vybraných plochách revíru Letohrad byly zjištěny největší problémy u výsadby smrku ztepilého a jedle bělokoré. Limitujícími faktory byly především nevhodná volba stanoviště, extrémní klimatické podmínky, úporná buřeň a vysoké stavy zvěře. Smrk i jedle odrůstaly nejlépe na plochách s charakterem maloplošného prvku. Výsadba smrku ve 3. lesním vegetačním stupni neodrůstala a výrazně chřadla. Naopak v těchto podmínkách prosperoval dub letní, následován bukem lesním. Nejvyšší nákladovost byla zjištěna u problematické, dosud nezajištěné kalamitní plochy 309G11.
|
|
|
Assessment of the impact of wind calamity from November 19, 2004 on the nature of the High Tatra Mountains
Vosátková, Veronika ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je podať obraz veternej kalamity, ktorá sa odohrala 19.11.2004. Po fyzickogeografickom rozbore dotknutej lokality sa pokúsim podať celkový obraz tejto katastrofy, jej príčiny a hlavne dôsledky, ktorú zanechala na tatranskej prírode. Osobitú pozornosť venujem regenerácií krajiny a následným postupom vo vysporiadaní sa s touto kalamitou, keďže sa tu dostávajú do konfrontácie dva rozdielne názory na podobu Tatier. Nakoniec načrtnem budúci vývoj Tatier a pokúsim sa odpovedať na otázku, či bola pre Tatry väčšia pohroma veterná kalamita, alebo následný ľudský zásah v citlivej lokalite.
|
|
|
Průběh sukcese lesa na kalamitní holině Soběšice
Žouželková, Lenka
Práce byla zpracována na území ŠLP ML Křtiny -- l.ú. Soběšice. Cílem práce bylo zhodnotit vývoj sukcese se zaměřením zejm. na dřevinnou složku (r. 2012 - 2014) na kalamitní holině po plošném rozpadu borové tyčkoviny mokrým sněhem. Sběr a vyhodnocení dat probíhal na síti 87 inventarizačních ploch ve 3 variantách přípravy půd: bez zásahu (41), chemická (23) a mechanická (23). Na ploše bylo evidováno 7 druhů dřevin, počty na hektar postupně klesly ze 7 500 na 5 000 ks/ha. Na celé ploše dominoval habr a dub. Největší výskyt a hustota dřevin byla zaznamenána u mechanické přípravy. V prvních dvou letech dominovala výšková kategorie.(20 -- 50 cm) a v roce 2014 kategorie 50 -- 130 cm. Celkem bylo zjištěno 34 druhů bylin a křovin. Průměrná pokryvnost se zvýšila ze 43 % v r. 2012 na 81 % v r. 2014. Největší pokryvnost byla v r. 2014 zjištěna u varianty mechanické a nejnižší u varianty chemické. Dominujícím substrátem po celou dobu byla minerální půda. Podle platné legislativy zjištěný stav obnovy ani po 5 letech od vzniku holiny nesplňuje časový ani prostorový rámec obnovy, ani minimální počty na hektar. Z výsledků vyplývá nejlepší využití samovývoje za předpokladu doplnění umělou obnovou a zásahů proti buřeni. Je však třeba dlouhodobějšího sledování.
|
host ::
RSS.