|
|
Multifunkční kulturní centrum "Creative City" Brno
Mazurová, Lenka ; Schnapková, Radka (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je rekonstrukce bývalé káznice na ulici Soudní v Brně. Stávající objekt je historická budova z 18. století s kaplí. Na tuto část navazuje přístavba, která uzavírá blok z ulice Bratislavská. Káznice má čtvercový půdorys se dvěma vnitřními dvory a jedním mezi káznicí a přístavbu. Návrh zahrnuje nové využiti stávajících prostorů s rozšířením o nové nástavby na původním objektu káznice, odstranění přístavby z ulice Cejl a dostavbu nové budovy ve vzniklém novém předprostoru. Na původní objekt je přistavena z ulice Soudní dvoupodlažní nástavba, zbylé trakty jsou jednopodlažní. Nová administrativní budova je propojena můstkem s původním objektem. Hlavní náplní nově vznikajícího kreativního centra jsou prostory pro umělce, výtvarníky, architekty, alternativní divadelníky, vydavetelství časopisu, začínající podnikatele a další funkce související s tímto provozem. Dalšími funkcemi je bydlení stálé a přechodné, ateliér pro veřejnost a kulinářský institut.
|
|
|
Scénografie Jiřího Trnky v Národním divadle
Vöröšová, Markéta ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Jiří Trnka (1912 - 1969) patří bezesporu k nejvýznačnějším českým výtvarníkům 20. století. Zasloužil se o to nejen kvůli světovým úspěchům v oblasti animovaného filmu, ale i nehynoucímu věhlasu ilustrátorské tvorby. Jeho umělecké aktivity se široce rozprostíraly - byl také malířem, grafikem, sochařem, loutkářem a scénografem. Ve všech vyjmenovaných disciplínách dosáhl obdivuhodných výsledků. Od začátku 40. let se začal věnovat divadelní scénografii, když spolupracuje s Národním divadlem. Vytvořil tu celkem 13 výprav, v kterých se projevil jeho osobitý talent. Trnka dokázal spolu s režiséry Jiřím Frejkou a Karlem Dostalem v Národním divadle vytvořit nezapomenutelné inscenace. V práci jsem zdokumentovala a vyložila Trnkovu scénografickou práci v kontextu Národního divadla za doby okupace. A závěru jsem popsala jeho charakteristický styl. KLÍČOVÁ SLOVA Jiří Trnka, Jiří Frejka, Karel Dostal, Národní divadlo, Dřevěné divadlo, scénografie, scénické výtvarnictví, jevištní výtvarnictví, výprava, kostýmy, rekvizity, dekorace, 40. léta, scénický návrh, výtvarník, scénické poznámky, animovaný film.
|
|
|
Multifunkční kulturní centrum "Creative City" Brno
Mazurová, Lenka ; Schnapková, Radka (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je rekonstrukce bývalé káznice na ulici Soudní v Brně. Stávající objekt je historická budova z 18. století s kaplí. Na tuto část navazuje přístavba, která uzavírá blok z ulice Bratislavská. Káznice má čtvercový půdorys se dvěma vnitřními dvory a jedním mezi káznicí a přístavbu. Návrh zahrnuje nové využiti stávajících prostorů s rozšířením o nové nástavby na původním objektu káznice, odstranění přístavby z ulice Cejl a dostavbu nové budovy ve vzniklém novém předprostoru. Na původní objekt je přistavena z ulice Soudní dvoupodlažní nástavba, zbylé trakty jsou jednopodlažní. Nová administrativní budova je propojena můstkem s původním objektem. Hlavní náplní nově vznikajícího kreativního centra jsou prostory pro umělce, výtvarníky, architekty, alternativní divadelníky, vydavetelství časopisu, začínající podnikatele a další funkce související s tímto provozem. Dalšími funkcemi je bydlení stálé a přechodné, ateliér pro veřejnost a kulinářský institut.
|
|
|
Pracovní stůl pro výtvarnou činnost
Benešová, Anna
Cílem této práce je navrhnout a následně vytvořit funkční prototyp pracovního stolu pro výtvarníka, designéra, grafika, ilustrátora. Jako inspirace je využita myšlenka na tradiční řemeslo ve spojení s industriálním stylem. Vůdčí ideou bylo vytvořit účelnou pracovní plochu pro netradičně smýšlejícího tvůrce s uměleckým zaměřením, který ocení originální pojetí nábytku ve spojení s důmyslně pojatou účelností. Teoretická část obsahuje stručný průzkum vývoje stolového nábytku, požadavky a normy důležité při navrhování kancelářských stolů, obecnou typizaci stolového nábytku a další návodné informace, které je nutné znát než se člověk pustí do navrhování pracovního stolu. Praktická část využívá shrnuté informace k vytvoření vlastního návrhu. Je zde popsán celý postup výroby, a to vše je doplněno obrazovou dokumentací, která usnadňuje čtenáři pochopení a orientaci v tématu. Konečná varianta je prezentována formou výkresové dokumentace, 3D modelu v programu Rhinoceros 5 a zhotoveným prototypem v měřítku 1:1.
|
|
|
Scénografie Jiřího Trnky v Národním divadle
Vöröšová, Markéta ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Jiří Trnka (1912 - 1969) patří bezesporu k nejvýznačnějším českým výtvarníkům 20. století. Zasloužil se o to nejen kvůli světovým úspěchům v oblasti animovaného filmu, ale i nehynoucímu věhlasu ilustrátorské tvorby. Jeho umělecké aktivity se široce rozprostíraly - byl také malířem, grafikem, sochařem, loutkářem a scénografem. Ve všech vyjmenovaných disciplínách dosáhl obdivuhodných výsledků. Od začátku 40. let se začal věnovat divadelní scénografii, když spolupracuje s Národním divadlem. Vytvořil tu celkem 13 výprav, v kterých se projevil jeho osobitý talent. Trnka dokázal spolu s režiséry Jiřím Frejkou a Karlem Dostalem v Národním divadle vytvořit nezapomenutelné inscenace. V práci jsem zdokumentovala a vyložila Trnkovu scénografickou práci v kontextu Národního divadla za doby okupace. A závěru jsem popsala jeho charakteristický styl. KLÍČOVÁ SLOVA Jiří Trnka, Jiří Frejka, Karel Dostal, Národní divadlo, Dřevěné divadlo, scénografie, scénické výtvarnictví, jevištní výtvarnictví, výprava, kostýmy, rekvizity, dekorace, 40. léta, scénický návrh, výtvarník, scénické poznámky, animovaný film.
|
|
|
Alois Toufar v roli výtvarníka a pedagoga
KŘIVÁNKOVÁ, Lucie
Tato práce se zabývá významným pedagogem a malířem Aloisem Toufarem. Monitoruje vývoj jeho profesionálního působení s důrazem na pojem "brtnický kroužek" stejně jako místo Toufarova nejen profesního působení. Na rozdíl od všech publikovaných a poněkud neucelených prací o Aloisi Toufarovi, tato práce v podstatě vychází z ústních zdrojů, které ve výsledku dávají mnohem plastičtější obraz o životě Aloise Toufara jako významné osobnosti výtvarného vzdělávání s nejenom regionálním významem. Očekávaným přínosem této práce je znovu zkvalitnění současné úrovně dětského projevu a hlavně zmapování životní a profesní dráhy významné osobnosti výtvarného vzdělávání, která již dnes není příliš exponovaná.
|
host ::
RSS.