|
|
Účinnost multimodální výstražné signalizace Tritomegas sexmaculatus vůči ptačím predátorům
Binderová, Jana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Aposematičtí živočichové upozorňují potencionální predátory na svou obranu výstražnými signály. Pokud tyto signály působí na více smyslů predátora, jedná se o multimodální výstražnou signalizaci. Působení multimodální signalizace aposematické kořisti na reakce predátorů bylo testováno méně než působení jednotlivých výstražných signálů, navíc často u umělé kořisti. Pro pochopení fungování multimodální signalizace je proto vhodné toto testování provádět u reálné kořisti. Tato práce jako jedna z prvních testovala působení multimodální signalizace reálné kořisti na chování ptačích predátorů ve srovnání s působením jejích jednotlivých výstražných složek. Kořistí byla ploštice Tritomegas sexmaculatus, jejíž multimodální signalizaci představují výstražné signály vizuální (černobílé zbarvení), chemické (pach, případně chuť) a akustické (stridulace). Předmětem našeho zkoumání bylo porovnání reakcí dvou druhů ptačích predátorů sýkory koňadry (Parus major) a sýkory modřinky (Cyanistes caeruleus). Předkládali jsme jim 3 typy ploštic, u kterých se lišilo působení jejich výstražné signalizace. U normální ploštice působila její komplexní multimodální signalizace, u hnědě obarvené jsme zabránily působení jejího výstražného zbarvení a u dealatizované ploštice jsme zabránili působení její akustické signalizace. Dospělé...
|
|
|
Factors influencing effectiveness of aposematic signals against avian predators
Kuklová, Lucia ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Krištín, Anton (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
Tato disertační práce se zabývá různými faktory, které mohou ovlivňovat efektivitu aposematických signálů vůči ptačím predátorům. V experimentech byli testováni dospělí, v přírodě odchycení ptáci i ručně odchovaná mláďata sýkory koňadry (Parus major). Práci tvoří čtyři studie. V první studii jsme srovnávali reakce dvou geograficky vzdálených populací sýkory koňadry vůči aposematické ploštici ruměnici pospolné (Pyrrhocoris apterus) a její neaposematické uměle vytvořené barevné variantě. Ptáci z české populace se většinou vyhýbali aposematické variantě kořisti a napadali neaposematickou variantu. U ptáků z finské populace, kterým chyběla zkušenost s ruměnicí v přírodě, byla zjištěna větší pravděpodobnost útoku na obě varianty kořisti. I když se česká populace sýkor aposematické variantě kořisti vyhýbala, ve srovnání s finskou populací nebyla více neofobní. Usuzujeme, že rozdílné reakce dvou populací sýkor na aposematickou kořist byly způsobeny rozdílnou zkušeností ptáků s lokálně se vyskytujícími společenstvími aposematické kořisti. Ve druhé studii jsme srovnávali efektivitu dvou strategií chemické obrany larev druhu Chrysomela lapponica před ptačími predátory. Sýkory se naučily vyhýbat larvám zbavených možnosti vnější sekrece již po první manipulaci s kořistí, což ukazuje na přítomnost obranných...
|
|
|
Reakce ptačích predátorů na různé složky repelentní sekrece ploštic
Malečková, Dana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Aposematické druhy ploštic (Heteroptera) upozorňují potencionální predátory na svou obranu multimodální signalizací, která se skládá z optických (zbarvení), chemických (nechutné nebo páchnoucí látky) a akustických (stridulace) výstražných signálů. Cílem této práce bylo otestovat, zda mají vytipované složky sekrece ploštic antipredační funkci vůči ptačím predátorům. Antipredační funkce se předpokládá u těch látek, které jsou v sekreci jako majoritní (aldehydy, tridekan) a jsou společné pro řadu ploštičích taxonů. V pokusech s odchycenými sýkorami koňadrami (Parus major) a sýkorami modřinkami (Cyanistes caeruleus) jsme testovali, zda na latence první manipulace s kořistí mají vliv testované chemikálie a věk ptáků. Bylo zjištěno, že na směs aldehydů (2-decenal, 2-octenal, 2-hexenal) a celkovou sekreci metathorakálních žláz G. lineatum oba druhy sýkor reagují averzivně, zatímco směs aldehydů a tridekanu žádný takový účinek u sýkor koňader nevyvolala. Věk vliv neměl. U naivních sýkor koňader jsme testovali vliv bezprostřední zkušenosti s plošticí G. lineatum na jejich následné reakce na kořist s olfaktorickým signálem ploštice. Dále jsme zjišťovali, zda testované chemikálie vyvolávají u ptáčat vrozenou averzi a jak ovlivňují averzivní učení. Ptáčata po zkušenosti s plošticí reagovala averzivně na kořist...
|
|
|
Účinnost multimodální výstražné signalizace Tritomegas sexmaculatus vůči ptačím predátorům
Binderová, Jana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Aposematičtí živočichové upozorňují potencionální predátory na svou obranu výstražnými signály. Pokud tyto signály působí na více smyslů predátora, jedná se o multimodální výstražnou signalizaci. Působení multimodální signalizace aposematické kořisti na reakce predátorů bylo testováno méně než působení jednotlivých výstražných signálů, navíc často u umělé kořisti. Pro pochopení fungování multimodální signalizace je proto vhodné toto testování provádět u reálné kořisti. Tato práce jako jedna z prvních testovala působení multimodální signalizace reálné kořisti na chování ptačích predátorů ve srovnání s působením jejích jednotlivých výstražných složek. Kořistí byla ploštice Tritomegas sexmaculatus, jejíž multimodální signalizaci představují výstražné signály vizuální (černobílé zbarvení), chemické (pach, případně chuť) a akustické (stridulace). Předmětem našeho zkoumání bylo porovnání reakcí dvou druhů ptačích predátorů sýkory koňadry (Parus major) a sýkory modřinky (Cyanistes caeruleus). Předkládali jsme jim 3 typy ploštic, u kterých se lišilo působení jejich výstražné signalizace. U normální ploštice působila její komplexní multimodální signalizace, u hnědě obarvené jsme zabránily působení jejího výstražného zbarvení a u dealatizované ploštice jsme zabránili působení její akustické signalizace. Dospělé...
|
host ::
RSS.