Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Bank fee and commission income - its determinants and impact on bank's profitability and risk
Vozková, Karolína ; Tůma, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tripe, David (oponent) ; Výrost, Tomáš (oponent) ; Mejstřík, Michal (oponent)
Disertační práce se skládá z pěti esejí zabývajících se příjmy z poplatků a provizí v evropských bankách z makroekonomického, sektorového a bankovního hlediska. Příjmy z poplatků a provizí představují největší část neúrokových příjmů evropských bank. Jejich studium a analýza jsou důležité nejen z akademického hlediska, ale například i pro vedení bank a regulátora. První část disertační práce se zabývá bankami obecně, zatímco druhá část je zaměřena výhradně na družstevní záložny, které představují přibližně 20 % evropského bankovního sektoru. V rámci práce i) porovnáváme výši příjmů z bankovních poplatků v zemích EU, ii) zkoumáme, jaké faktory ovlivňují výši bankovních poplatků a iii) analyzujeme vliv výše bankovních poplatků na výkonnost bank. První esej analyzuje bankovní poplatky v rámci EU z makroekonomického hlediska. V této části disertační práce porovnáváme výši příjmů z poplatků v jednotlivých zemích EU se zvláštním důrazem na Českou republiku. Naše výsledky ukazují, že české banky nejsou abnormálně závislé na výnosech z poplatků a spíše než nadměrným poplatkům lze jejich dobré výsledky připsat řádnému řízení rizik, vysoké likviditě a dostatečným kapitálovým rezervám. Z analýzy rovněž vyplynulo, že podíl příjmů z poplatků měl v posledních letech v zemích EU rostoucí trend, který by mohl...
Relationship between Executive Compensation and Bank Performance of TARP Recipients
Zamrazilová, Marta ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Novák, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat vztah mezi systémy odměňování výkonných ředitelů a výkonem bank. Použila jsem data 100 největších amerických bankovních holdingových společností za období 2002-2009. Rozbor dat popisuje rozdíly v chování společností, které získaly státní finanční pomoc v době krize z fondu TARP, a společností, které podporu nezískaly, nebo i ni nepožádaly. Použila jsem ekonometrický model, abych otestovala závislost jednotlivých složek kompenzace výkonných ředitelů na výsledcích banky. Tento vztah se obecně ukázal jako slabý, přesto byla vypozorována souvislost mezi výši odměny a tržní kapitalizací u příjemců státní pomoci a souvislost mezi odměnami a výnosem akcií u bank bez státní pomoci. Zvláštní pozornost je věnována strukturám odměn příjemců TARP s nejslabšími výsledky a jejich porovnání s Dodd-Frank finanční reformou a TARP standardy. JEL klasifikace: G21, G35, G38, K23 Klíčová slova: odměňování výkonných ředitelů, výkonnost bank, fond TARP, finanční krize, řízení společností, výkonný management

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.