|
|
Výživa a krmení chladnokrevných koní
ŘIČÁŘOVÁ, Helena
Předkládaná bakalářská práce se zabývá výživou a krmením chladnokrevných koní. Kompilačním způsobem jsou zpracovány základní aspekty výživy a krmení chladnokrevných koní a také je objasňováno optimální nastavení nutričních požadavků ve vztahu k zátěži. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zaměřuje na analýzu současného využití chladnokrevných koní v ČR, na stručné vysvětlení fyziologie trávení, potřebu živin a energie, složení krmných dávek a techniku krmení. Praktická část formou dotazníkového šetření zkoumá rozsah informovanosti jednotlivých chovatelů o této problematice, jejich postupy při krmení koní, míru a směr využití koní. Práce obsahuje porovnání informací z literatury pojednávající o výživě a krmení chladnokrevných koní a informací zjištěných prostřednictvím dotazníkového šetření. Popsány jsou také souvislosti a vzájemné vztahy, které vynikly při vyhodnocování dotazníkového šetření.
|
|
|
Využití pasteveckých psů v chovu ovcí
Venhodová, Hana ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Nohejlová, Lenka (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na stručné shrnutí chovu a pastvy ovcí s využitím pasteveckých psů. V první části se zabývám chovem ovcí, především charakteristikou užitkových typů a plemen ovcí, výživou, ustájením a pastvou. Ve druhé části práce se zaměřuji na chov pasteveckých psů, především na jejich charakteristiku a vybraná plemena, výběr štěněte, výchovu, výcvik, problémové chování a péči o psa. Snažila jsem se poukázat na rozdíly v povaze a typu pasteveckých psů oproti jiným běžně chovaným plemenům. Chov ovcí má v ČR dlouholetou tradici a dodnes zůstává významným odvětvím živočišné výroby. Význam chovu spočívá především v mnohostranné užitkovosti ovcí (maso, mléko, vlna a vedlejší produkty, např. hnůj) a v posledních letech také v ekologické formě hospodaření. Ovce se chovají v ovčínech či adaptovaných stavbách. Ovce je typické pastevní zvíře. Způsoby pastvy mohou být různé: pastva volná, oplůtková, pásová i kombinovaná s jinými druhy hospodářských zvířat. Ke krmení ovcí využíváme především pastvu či v zimním období seno, dále siláž, jadrná krmiva a okopaniny. Plemen ovcí využívaných k pastvě je velké množství. Podle užitkovosti rozlišujeme plemena kombinovaná (např. merino, merinolandschaf, cigája), s masnou užitkovostí (např. suffolk, charollais, texel), mléčnou užitkovostí (např. východofríská ovce) a plemena plodná (např. ovce romanovská). Využívá se čistokrevné plemenitby a křížení. S pasením ovcí se chovatelé stále častěji navracejí k ochraně stáda za použití pasteveckých psů. Pastevecký pes stádo samostatně střeží a svou neustálou přítomností odrazuje šelmy, toulavé psy i zloděje od napadení stáda. Žije se stádem na pastvině. Využívanými plemeny jsou například bernský salašnický pes, kavkazský, anatolský a středoasijský pastevecký pes. Jedná se o psy velice mohutné a silné, sebevědomé a nebojácné i vůči velkým predátorům. Tato plemena nemají žádné zkoušky z pracovního výkonu, proto vybíráme štěně z vrhu, kde rodiče denně pracují a využívají své instinkty. Tito psi mají dispozice pro hlídání geneticky zafixované, potřebují pouze čas k jejich rozvinutí. Výcvik je zaměřen především na zvládnutí nežádoucího chování a výchovu u stáda ovcí, aby si pes vytvořil pevnou vazbu s ovcemi.
|
|
|
Zastoupení vybraných mastných kyselin v mléčném tuku dojnic a koz
KALA, Robert
Mléčný tuk je nositelem mnoha funkcí. Má vliv na biologické, chemické, senzorické a technologické vlastnosti mléka. V České republice je konzumováno a zpracováváno především mléko kravské, kozí a ovčí. Cílem bylo zaměřit se na popis vybraných mastných kyselin v mléčném tuku dojnic a koz a to z hlediska jejich významu na zdraví člověka a faktorů, které ovlivňují jejich zastoupení. Z výsledků vyplývá, že obsah mastných kyselin s krátkým řetězcem byl ve srovnání s dojnicemi vyšší u plemen koz. Dále bylo zjištěno, že zastoupení nasycených mastných kyselin bylo ovlivněno především plemenem a individualitou jedince, zatímco zastoupení nenasycených mastných kyselin bylo ovlivněno spíše výživou a krmením. V práci jsou popsány biologické faktory, jako je plemeno a individualita, pořadí a stadium laktace, z vnějších je popsán faktor výživy a krmení. Kapitola biologické faktory se zabývá především vlivem genetiky a obsahuje popis vybraných kandidátních genů ovlivňující mléčný tuk a mastné kyseliny.
|
host ::
RSS.