Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Uvažování a usuzování u předškolních dětí v předmatematické výchově
Vitešníková, Hana ; Kaslová, Michaela (vedoucí práce) ; Kvasz, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu uvažování a usuzování u předškolních dětí v předmatematické výchově a zabývá se vývojem myšlení u této skupiny. Diplomová práce vychází z toho, že předškolní vzdělávání je nezastupitelné. Teoretická část je zaměřená především na vývoj, typy a stimulaci myšlení dítěte předškolního věku. V praktické části je stimulace myšlení redukována na procesy uvažování a usuzování, respektive na možnosti stimulací v podobě pracovních listů. Diplomová práce předkládá třináct původních pracovních listů, jejichž vhodnost byla ověřena na dvaceti dětech ve věku 5-6 let jedné mateřské školy.
Stolní hra jako stimulace logického myšlení u dětí ve věku 5 - 7 let
Čtvrtníková, Katrin ; Kaslová, Michaela (vedoucí práce) ; Macháčková, Jana (oponent)
Bakalářská práce vychází z předpokladu, že děti ve věku 5-7 let jsou schopné hrát jednoduché stolní hry s pravidly. Cílem práce je zjistit, zda jsou děti v předškolním věku při řešení herních situací konkrétní hry "Goblíci jedlíci" schopné uplatnit prvky logického myšlení. Pro ověření je využita metoda kvalitativního výzkumu. Bakalářská práce se opírá o kognitivní a vývojovou psychologii dítěte předškolního věku a o možnosti rozvoje dítěte v předmatematické gramotnosti. Teoretická část se zabývá především aspekty vývoje dítěte v předškolním věku, které úzce souvisí s tématem zadané práce a příslušnou teorií hry s pravidly. Praktická část je věnována realizaci výzkumu a zpracování dat. K detailnímu pozorování a k interpretaci dětských reakcí bylo využito videodokumentace, pro práci s daty, popis situací, tabelace a komparace. Závěr práce prezentuje jádro analýzy s diskuzí a je obohacen o doporučení pro praxi. Na sledovaném vzorku se prokázalo, že děti snadno chápou pravidla, hru hrají s chutí a většina dětí dané věkové skupiny je schopna po určité zkušenosti uplatnit prvky logického myšlení, přestože jejich dosavadní zkušenost v mateřské škole nebyla v tomto směru cíleně rozvíjena. Klíčová slova: rozvoj logického myšlení; uvažování, usuzování, herní strategie; dítě předškolního věku
Uvažování a usuzování u předškolních dětí v předmatematické výchově
Vitešníková, Hana ; Kaslová, Michaela (vedoucí práce) ; Kvasz, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu uvažování a usuzování u předškolních dětí v předmatematické výchově a zabývá se vývojem myšlení u této skupiny. Diplomová práce vychází z toho, že předškolní vzdělávání je nezastupitelné. Teoretická část je zaměřená především na vývoj, typy a stimulaci myšlení dítěte předškolního věku. V praktické části je stimulace myšlení redukována na procesy uvažování a usuzování, respektive na možnosti stimulací v podobě pracovních listů. Diplomová práce předkládá třináct původních pracovních listů, jejichž vhodnost byla ověřena na dvaceti dětech ve věku 5-6 let jedné mateřské školy.
Heuristiky a zkreslení: Model intuitivního usuzování
Bahník, Štěpán ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Práce popisuje model heuristického usuzování Kahnemana a Fredericka (2002) a dva experimenty z něj vycházející. Podle Kahnemana a Fredericka usuzující při využití heuristiky zodpovídají otázku pomocí využití odpovědi na otázku jednodušší. Tento proces se nazývá substituce atributů, neboť cílový atribut, kterého se úsudek týká, je nahrazen heuristickým atributem, jenž je s ním asociativně spjatý a je v mysli snadněji dostupný. První experiment zkoumal, zdali mohou lidé při úsudku využívat dvou heuristických atributů zároveň. U problému Linda (Tversky & Kahneman, 1983) měla část probandů za úkol uvést 1 nebo 4 argumenty svědčící pro jeden z výroků. Počet argumentů byl vybrán tak, aby probandi při tomto úkolu zažívali plynulost či neplynulost. Přestože se projevilo porušení pravidla konjunkce, vytváření argumentů nemělo vliv na hodnocení pravděpodobnosti odpovídajícího výroku. Druhý experiment zjišťoval vliv primingu vztahu mezi procesní plynulostí a rizikem na efekt vyslovitelnosti názvů potravinových aditiv na hodnocení jejich škodlivosti. V souladu s dřívější studií (Song & Schwarz, 2009) se ukázalo, že probandi hodnotili potravinová aditiva s hůře vyslovitelnými názvy jako škodlivější. Vliv primingu se neprojevil. Ve studiích tedy nebyl nalezen důkaz pro možnost využití dvou heuristik zároveň a...
Aplikace psychologie rozhodování
Bahník, Štěpán ; Sirůček, Pavel (vedoucí práce) ; Džbánková, Zuzana (oponent)
Tato práce shrnuje základní poznatky přístupu heuristiky a zkreslení. Ten je psychologickým přístupem ke studiu rozhodování a usuzování vycházejícím z prací Daniela Kahnemana a Amose Tverského. Kromě toho, že přispěl k pochopení mnohých kognitivních procesů, které lidé používají při rozhodování a usuzování, má taktéž četné aplikace v různých oblastech, mezi něž patří i ekonomie. V této práci jsou kromě teorie uvedeny i příklady aplikací, a to konkrétně v oblastech vyjednávání, investičního rozhodování a marketingu. Nakonec jsou zde zmíněny kritiky popisovaného přístupu a jeho implikace.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.