|
|
Uspokojování psychosociálních potřeb stomiků
GREGOROVÁ, Jana
Cílem diplomové práce bylo zjistit nejčastější psychosociální problémy stomiků a zda stomie zatěžuje více ileostomiky než kolostomiky. Teoretická část práce se zaměřuje na uspokojování psychosociálních potřeb stomiků a na jejich podporu. Dále se zabývá funkcí stomických sester a klubů stomiků. Zmiňujeme se zde i o edukaci klienta, předoperační a pooperační péči, o práci a vzdělávání stomických sester a o psychosociálních potřebách stomiků. V praktické části je graficky znázorněny a prezentovány výsledky šetření zaměřeného na výše uvedenou problematiku. Ve výzkumném šetření bylo stanoveno celkem pět hypotéz. První hypotéza se zabývala tím, zda mají osoby se stomií deficit uspokojování psychosociálních potřeb. Druhá hypotéza zkoumala, zda stomie narušila stomikovi partnerský život. Třetí hypotéza zjišťovala, zda mají stomické sestry pro stomika přínos a čtvrtá, zda jsou pro stomiky přínosné stomické kluby. Tyto hypotézy byly potvrzeny. Pátá hypotéza zjišťovala, zda stomie zatěžuje více ileostomiky než kolostomiky. Tato hypotéza potvrzena nebyla. Tato diplomová práce má upozornit na nutnost uspokojování psychosociálních potřeb stomiků v praxi.
|
|
|
Socializace dítěte v mateřské škole
DOLEŽALOVÁ, Miluše
Cílem mé bakalářské práce je popsat proces socializace dítěte v mateřské škole a pojmenovat prostředky, které mohou tento proces zkvalitnit. V teoretické části jsem definovala základní pojmy související se socializací dítěte v mateřské škole a poukázala na požadavky, které v této oblasti klade na předškolní vzdělávání Rámcový program pro předškolní vzdělávání. V části praktické jsem uvedla výsledky svého dlouhodobého pozorování procesu socializace v mateřské škole u čtyř dětí. Na základě tohoto pozorování a zkušeností z pedagogické praxe jsem navrhla prostředky podporující socializaci dítěte v mateřské škole.
|
|
|
Biopsychosociální potřeby pacientů hospitalizovaných na JIP
MATYSOVÁ, Jana
Tématem bakalářské práce jsou biopsychosociální potřeby pacientů hospitalizovaných na JIP. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je zaměřena na problematiku biopsychosociálních potřeb a jejich uspokojování. Snaží se upřesnit smysl uspokojování biopsychosociálních potřeb u pacientů hospitalizovaných na JIP, protože každý člověk vnímal své potřeby jinak a měl i jiné nároky na jejich uspokojování. Jako cíl bylo stanoveno zjistit, zda jsou biopsychosociální potřeby pacientů hospitalizovaných na JIP uspokojovány. V teoretické části je popsána JIP Nemocnice Žatec o.p.s., kde šetření probíhalo. V praktické části jsou stanoveny následovně tři hypotézy. První hypotéza zněla, že "Pacienti hospitalizovaní na JIP Nemocnice Žatec o.p.s. nemají uspokojovány biologické potřeby." Druhá hypotéza zněla, že "Pacienti hospitalizovaní na JIP Nemocnice Žatec o.p.s. mají uspokojovány psychologické potřeby." Třetí hypotéza zněla, že "Pacienti hospitalizovaní na JIP Nemocnice Žatec o.p.s. mají uspokojovány sociální potřeby."
|
|
|
Problematika uspokojování potřeb u imobilních nemocných podle věkových kategorií na oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice a.s.
HAŠKOVÁ, Jindra
Bakalářská práce s názvem {\clqq}Problematika uspokojování potřeb u imobilních nemocných podle věkových kategorií na oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice a.s.`` pojednává o uspokojování potřeb u ležících nemocných, které je na oddělení následné péče nedílnou součástí komplexní ošetřovatelské péče. Velké množství těchto imobilních nemocných a stále se zvyšující nároky na odborné znalosti sester by měly vést k zamyšlení, jak pracovat co nejkvalitněji a nejefektivněji. Cílem práce je zmapovat problematiku uspokojování potřeb imobilních nemocných na oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice a.s. Práce je rozdělena na teoretickou část a výzkumnou část. V teoretické části je popsán rozdíl mezi LDN a ONP, je zde vysvětlen pojem potřeby nemocných a imobilizační syndrom. Vlastního výzkumu se zúčastnilo celkem 190 nemocných hospitalizovaných na oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice a.s. starších 15. let. Respondenti byli rozděleni do 5-ti věkových kategorií. Do výzkumu nebyli zařazeni imobilní nemocní v terminálním stádiu zhoubného onemocnění. Výzkum byl prováděn formou dotazníku pro imobilní klienty. Byla provedena pilotní studie k ověření srozumitelnosti dotazníku. Následovala úprava některých otázek tak, aby byly klientům srozumitelné. Oba dotazníky jsou uvedeny v přílohách. Výsledky výzkumu jsou uvedeny v grafech a řazeny chronologicky podle otázek v dotazníku. Výzkum potvrdil, že prioritou v uspokojování potřeb u všech klientů na ONP je uspokojování potřeby bolesti. Vykonávání potřeby na lůžku je nepříjemné téměř všem imobilním klientům. Uspokojení těchto potřeb ve správném pořadí pomáhá klientům s adaptací na nemoc a nové prostředí. Uspokojování i ostatních potřeb je neméně důležité. Spokojenost klienta se odráží v jeho spolupráci s celým zdravotnickým týmem a v neposlední řadě má vliv na jeho uzdravování.
|
|
|
Častá hospitalizace dítěte a její vliv na jeho potřebu bezpečí a jistoty
TREPPESCHOVÁ, Adéla
Potřeba je projevem nedostatku, chyběním něčeho či porušením vnitřní rovnováhy a ovlivňuje jedince k chování, které má rovnováhu znovu vytvořit. Potřeba jistoty a bezpečí je dominantní potřebou zejména u malých dětí. Je to potřeba vyhýbat se ohrožení a nebezpečí a projevuje se obecnou lidskou tendencí eliminovat úzkost. Lze ji uspokojit prostřednictvím spolehlivého a jistého mezilidského vztahu. Pocit jistoty a bezpečí umožňuje člověku získání důvěry, životních hodnot, spolehlivosti, nezávislosti, orientaci v lidském společenství i v materiálním světě. Hospitalizace dítěte znamená výrazný zásah do života jedince. Dítě je v nemocnici separováno od rodiny, od svého domácího prostředí, omezováno v pohybu, upoutáno na lůžko a obklopeno cizími lidmi v cizím prostředí s odlišným denním režimem. U dětí hovoříme o hospitalizmu, pokud jsou podmínky v nemocnici nebo ústavu, kde je dítě dlouhodobě umístěno, tak nepříznivé, že je dítě poškozováno ve svém vývoji. Z léčebného hlediska má umístění dítěte v nemocnici i kladné stránky, jako je stálý lékařský dohled a odborná péče. Jako cíl práce jsem si zvolila zjistit, zda jsou uspokojovány potřeby u často hospitalizovaného dítěte. Stanovila jsem dvě hypotézy. Potřeba bezpečí a jistoty není uspokojována u často hospitalizovaného dítěte (H1), spolupráce sestry s rodinnými příslušníky v době hospitalizace dítěte je minimální (H2). Stanovené hypotézy se nepotvrdily. Ke zpracování praktické části své bakalářské práce na téma: {\clqq} Častá hospitalizace dítěte a její vliv na jeho potřebu bezpečí a jistoty.`` jsem použila kvantitativní výzkum. Jako techniku sběru dat jsem použila řízený rozhovor, pozorování a dotazník, kde jsou výzkumným souborem pacienti dětského oddělení českobudějovické a písecké nemocnice a jejich rodinní příslušníci. Výsledky ukazují, že při hospitalizaci dítěte u něj vzniká nízká míra obavy z nemocnice, jejího prostředí a zdravotnického personálu, naopak však velkému procentu dětí je v nemocnici smutno, jak po rodině, tak po kamarádech, domácím mazlíčkovi i po jejich hračkách. Při hospitalizaci dítěte je více jak polovina rodičů ubytována se svým dítětem a průměrná délka hospitalizace dítěte je ve třech pětinách 1 týden, v jedné čtvrtině případů 2-4 týdny, v jedné desetině případů 5 a více týdnů, a pouze velice nízké procento dotazovaných na otázku délky hospitalizace dítěte neodpovědělo. Informaci dítěti o nemoci, se kterou je hospitalizováno, mu poskytuje v nadpoloviční většině případů ošetřující lékař a v jedné pětině rodiče dítěte a necelá jedna desetina dotazovaných na zadanou otázku neodpověděla. Chtěla bych, aby tato práce posloužila jako učební text a byla poučným materiálem, jak pro zdravotnický personál, tak i pro rodiče hospitalizovaných dětí.
|
host ::
RSS.