Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  předchozí11 - 13  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Územní studie jižního rozvojového území města Brna
Kavková, Veronika ; Kabela, Miloš (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrh využití ploch území, které spadá do jednoho z navrhovaných rozvojových směrů města Brna. Řešeným územím je lokalita pod dálnicí D1, u soutoku řek Svratky a Svitavy, v městské částí Brno-jih. V tomto území se nacházejí vesnice Dolní Heršpice a Přízřenice, které jsou sevřeny okolní zástavbou převážně obchodně-průmyslového charakteru. Předmětem diplomové práce je zejména prověření možnosti využití ploch pro bydlení, kterých v Brně ubývá. Výsledkem práce je urbanistická idea nastiňující možné funkční využití rozsáhlého území 380 ha a námětová studie urbanistické struktury v konkrétní vymezené části.
Brněnská sídliště a jejich urbanistická struktura
Pecka, Lukáš ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Bacová, Andrea (oponent) ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Poslušná, Iva (vedoucí práce)
Ve městě Brně se nachází v obytných souborech, postavených různou konstrukční technologií, přibližně 70 000 bytů. Urbanistická struktura sídlišť je tedy životním prostředím pro více než třetinu obyvatel města Brna. Práce nabízí ucelený, chronologický přehled realizovaných obytných souborů na území města Brna a zabývá se analýzou jejich urbanistické struktury, s přihlédnutím k okolnostem jejich vzniku.
Pěší pohyb ve struktuře města
Dokoupilová Pazderková, Kateřina ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Sklenář, Vavřín (oponent) ; Ing.arch.Jaroslav Tušer,CSc. (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Město bylo od pradávna místem, kde se lidé společně setkávali, žili a tvořili, a proto by měla v dnešní anonymní době role jednotlivců – obyvatel města růst. Úloha chodce jako jedince umožňujícího přímý kontakt tváří v tvář, jedince komunikujícího s okolím se stává nezbytnou součástí „živého“ města. Proto, aby město bylo funkční, je potřeba koncentrovat lidi a události, teprve potom se město stává městem lidí, městem místa, městem momentu. Definice městské udržitelnosti a životaschopnosti by měla být poměřována schopností města poskytnout kvalitní životní podmínky svým obyvatelům. Zahrnuje je to především vysokou kvalitu přírodního i umělého prostředí, dobré životní a pracovní podmínky, právo lidí na bydlení, práci, sociální služby a infrastrukturu. Dále by mělo chránit kulturní identitu města a poskytnout možnost participace při rozhodování ve městě. Dopravní provoz ovlivňuje ve velké míře narůstající Urban Sprawl, vytváří velké přepravní vzdálenosti a zvětšuje potřebu dopravy, především osobními automobily. Je zapotřebí vytvořit efektivní plánování s politikou inovativních dopravních systémů, které budou schopny redukovat potřebu dopravy. Můžeme konstatovat, že pěší doprava pro udržitelnost města má přínos v omezení suburbanizace, ve zmenšení podílu motorové dopravy a ve snížení rizika prostorové segregace. Je potřeba vytvořit města, kde se lidé pohybují a potkávají se, kde se mísí nejrůznější funkce a formy tak, aby nedocházelo k náhlým opouštění center a vzniku monofunkčních zón. Je důležité počítat s principem, že ulice jsou společenským prostorem. Prostorem nejen dopravním, ale především prostorem společenským. Navrhovat tedy kvalitní síť propojených, funkčních a bezpečných pěších tras mezi obytnými budovami a místními cíli tak, aby budovy umožňovaly výhled do ulice, což zvyšuje nejen bezpečnost, ale především propojuje dění těchto dvou světů. Vytvořit živé, pulsující město, kde pěší pohyb je tím spojujícím prvkem mezi stále se rozvíjejícím městem a zachováním života v něm, je obrovská výzva pro nás všechny.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   předchozí11 - 13  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.