|
|
Urban Gardening: motivy a možnosti přetváření veřejného prostoru ve městě
Papoušková, Kristina ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem městského zahradničení. Věnuje se zejména městskému zahradničení v podobě komunitních zahrad, jejichž počet se v Praze v posledních letech znásobil. Tento trend vyvolal zájem i ze strany médií, proto je na místě hledat motivace lidí, kteří na této činnosti ve městě participují, zda jsou hlubší nebo jestli se jedná pouze o módní záležitost. Jako teoretický zdroj byly použity myšlenky Manuela Castellse o městských sociálních hnutích a Henriho Lefebvra o právu na město. Tito autoři věřili, že ve městě je nejdůležitější jeho lidský rozměr a nikoli směnná hodnota městského prostoru. V další části teoretické práce je představován problém veřejného prostoru, jeho funkce a pojetí v sociálních vědách. Analýza se věnuje městskému zahradničení v Praze. Zabývá se tím, zda se jedná o dočasnou módu nebo zda by se zahrady mohly stát trvalou součásti veřejného prostoru Prahy. Na základě případové studie komunitní zahrady jsou analyzovány funkce těchto zahrad ve veřejném prostoru. Práce se věnuje tomu, zde jsou komunitní zahrady ve veřejném prostoru zdrojem konfliktů nebo přináší pouze pozitiva.
|
|
|
Aktivita městských hnutí v Praze - případová studie Prahy 8
Moravcová, Ivana ; Šimon, Martin (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Městská hnutí jsou definována jako skupiny občanů, které se snaží upozorňovat na městské problémy. Původně se v duchu Manuela Castellse ostře vymezovala proti státu a požadovala řešení témat vzniklých kolektivní spotřebou a nerovnoměrnou akumulací kapitálu. Dnešní městská hnutí se zabývají širšími tématy souvisejícími s kvalitou života ve městě, podobou a dostupností veřejných prostor a infrastruktury a funkčností lokálních vlád. Cílem diplomové práce je ukázat, jak funguje občanská společnost na případu městských hnutí v Praze. Práce se zaměřuje na to, jak městská hnutí vznikají, jak fungují, jakými tématy se zabývají a jaké jsou jejich vztahy s ostatními aktéry územního rozvoje. Případová studie městských hnutí byla zaměřena na území Prahy 8. Konkrétně byla zkoumána městská hnutí, která se zapojila ve třech tématech (ekocentrum Trojský les, karlínská Invalidovna a Libeňský most). Se zástupci zapojených městských hnutí a vybranými zastupiteli Prahy 8 byly provedeny polostrukturované rozhovory. Výsledky výzkumu ukazují, že městská hnutí aktivně působí na konkrétní lokality a usměrňují jejich vývoj. Aktivita městských hnutí je ovlivněna vztahem členů hnutí ke konkrétnímu místu a územní působností hnutí. Fungování současných městských hnutí je provázáno s novými možnostmi informačních a komunikačních...
|
|
|
Urban Gardening: motivy a možnosti přetváření veřejného prostoru ve městě
Papoušková, Kristina ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem městského zahradničení. Věnuje se zejména městskému zahradničení v podobě komunitních zahrad, jejichž počet se v Praze v posledních letech znásobil. Tento trend vyvolal zájem i ze strany médií, proto je na místě hledat motivace lidí, kteří na této činnosti ve městě participují, zda jsou hlubší nebo jestli se jedná pouze o módní záležitost. Jako teoretický zdroj byly použity myšlenky Manuela Castellse o městských sociálních hnutích a Henriho Lefebvra o právu na město. Tito autoři věřili, že ve městě je nejdůležitější jeho lidský rozměr a nikoli směnná hodnota městského prostoru. V další části teoretické práce je představován problém veřejného prostoru, jeho funkce a pojetí v sociálních vědách. Analýza se věnuje městskému zahradničení v Praze. Zabývá se tím, zda se jedná o dočasnou módu nebo zda by se zahrady mohly stát trvalou součásti veřejného prostoru Prahy. Na základě případové studie komunitní zahrady jsou analyzovány funkce těchto zahrad ve veřejném prostoru. Práce se věnuje tomu, zde jsou komunitní zahrady ve veřejném prostoru zdrojem konfliktů nebo přináší pouze pozitiva.
|
host ::
RSS.