Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Urbární rejstříky arcibiskupského panství Týn nad Vltavou 1719-1723
HRBKOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá urbáři vltavotýnského panství v letech 1719 až 1723. Zahrnuje obecnou definici urbářů jakožto důležitých historických pramenů a zároveň detailně popisuje, zkoumá a porovnává urbáře vltavotýnského panství z diplomatického hlediska. Dále práce popisuje historii, vývoj a hospodářskou situaci panství v raném novověku. Součástí práce je edice urbáře z roku 1719 a tabulky obsahující souhrnný přehled odvedených úroků na panství. Tyto údaje jsou převzaty z urbářů nebo z literatury.
Rytíř Kryštof z Týna. Válečník a diplomat pozdního středověku
Boukal, Jan ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Tématem bakalářské práce je život Kryštofa z Týna (1453 - po r. 1517), představitele nižší šlechty z oblasti historického Loketska (dnes Karlovarský kraj, okres Sokolov). Rytíř Kryštof z Týna byl významným diplomatem, vojákem a rovněž i literátem, z jehož pera pochází poutavá autobiografie popisující jeho životní osudy. Cílem práce je především kritický rozbor tohoto literárního díla, komparace s jinými prameny, které sledují tytéž události v témže čase, a také zasazení těchto událostí do širšího kontextu. Rytířova autobiografie je součástí rovněž jím sepsaného urbáře, který posloužil k poznání šíře jeho majetkových poměrů a hospodářskému fungování jeho panství Starý Hrozňatov nedaleko Chebu. Práce je doplněna drobnými exkurzy o jeho rodině, o problematice autobiografie ve středověku, o rytířském stavu na Loketsku a o válce mezi císařem Fridrichem III. a Matyášem Korvínem. Klíčová slova: Kryštof z Týna - 15. - 16. století - Týn - Hrozňatov - Loketsko - Chebsko - Kraňsko - autobiografie - urbář
Urbář táborského panství z let (1466) 1510-1547: sociální a hospodářské poměry
Vandrovcová, Jitka ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Ve své diplomové práci zpracovávám urbář táborského panství. Urbář byl sepsán kolem roku 1510. údaje z urbáře porovnávám ještě s dalším účetním materiálem, který se pro panství dochoval z 15. a 16. století. jedná se o nejstarší urbář z let 1469-1486 a výběrčí rejstříky z let 1498 (svatohavelský), 1502 (svatohavelský), 1503 (svatojiřský) a 1530 (svatojiřský a svatohavelský). Jelikož bylo táborské panství rozsáhlé, vybrala jsem si 24 vesnic, které budu zpracovávat podle údajů v pramenech. V pramenech sleduji vývoj počtu usedlých (držitelů gruntů či hospodářství), výměry polností zapsaných k vesnicím a jednotlivým usedlým, úroční dávky a formu dávek a změny držitelů gruntů. Annotation I adept the urbar Tabor's manor in my diploma's work. The urbar was writen around year 1510. I compare dates od the urbar with another accounting materiál, which it preserved from 15th ant 16th of century for manor. It is the oldist the urbar between 1469 and 1486 and tax collector index form year 1498 (sainthavel's), 1502 (sainthavel's), 1503 (saintgeorge's) and 1530(sainthavel's and saintgeorge). The Tabor's manor was extensive, I chaose 24 vilages, which I will adept accord dates in historical source. In historial source I monitor process numer of rezidents (farm's tenants and homestead's tenants), areas of fields,...
Telč v 17. století
MAREČEK, Jakub
Za téma své bakalářské práce jsem si vybral historii města Telče v 17. století. Tuto dějinnou epochu jsem si vybral hlavně z toho důvodu, protože jí v dosavadním výzkumu dějin Telče bylo věnováno méně pozornosti. Nejprve zhodnotím práce, které byly k Telči dosud napsány. Pokusím se zhodnotit, jak je jejich autoři pojali, které dějinné období města považovali za dobu největšího rozkvětu a jejich pohled na město v 17. věku. Následně Telč zařadím do městské sítě v raném novověku a porovnám její velikost nejen s městy a městečky telčského panství, ale rovněž i s velikostí městského osídlení v Čechách a na Moravě. Následně představím jednotlivé členy z rodu Slavatů a jejich vztah k městu. Po nich se zaměřím na dopady třicetileté války na město a situaci po ní. V závěrečné kapitole na základě dochovaných pramenů zrekonstruuji podobu městské správy, její fungování a vztah k zámecké vrchnosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.