|
|
Bezdůvodné obohacení v českém právním řádu
Pilík, Václav ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent) ; Petr, Bohuslav (oponent)
Václav Pilík. Bezdůvodné obohacení v českém právním řádu. Disertační práce 1 Abstrakt Disertační práce "Bezdůvodné obohacení v českém právním řádu" se zabývá právním institutem bezdůvodného obohacení v českém (zejména soukromém) právu. Téma je zpracováno v širším historickém, teoretickém a zčásti i srovnávacím kontextu; neomezuje se pouze na problémy národní právní úpravy. Obecný pohled na bezdůvodné obohacení (část první práce), podávaný k nezbytnému širšímu uvedení do problému, je ztížen existencí různých pojetí, jejich prolínáním a otevřeností diskursu o základních pojmových otázkách. Přes tato úskalí, shledaná srovnávací právní vědou zabývající se bezdůvodným obohacením v prostoru právních kultur evropské kontinentální i angloamerické, je nezbytné podstoupit pokus o postižení obecných rysů bezdůvodného obohacení jako právního pojmu. Touto cestou dospívá práce ke třem obecným rysům bezdůvodného obohacení: jedná se o obohacení, vzniklé na úkor druhého a způsobem, jemuž se nedostává právní aprobace; institut spočívá na fragmentárním historickém základu, podstatně dopracovaném pod vlivem národních faktorů (legislativa, judikatura, doktrína); na obohacení se nahlíží jako na objektivní skutečnost (alespoň v části jeho vymezení). Vývoj institutu bezdůvodného obohacení probíhal odlišně jak v...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Loukotová, Šárka ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Elek, Štefan (oponent)
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu Abstrakt Cílem této práce je rozebrat institut bezdůvodného obohacení v obchodním právu. Toto téma bývá obvykle zpracováno jako součást občanskoprávních studií a zároveň bývá upozaďováno na úkor závazků, které vznikají ze smluv. Právě proto jsem si vybrala popsat tuto problematiku z hlediska obchodního práva. Práci tvoří sedm kapitol. V první úvodní kapitole jsou definovány základní právní předpisy, které byly používány pro výklad a zároveň nastiňuje, že došlo k významné změně v důsledku rekodifikace soukromého práva v České republice. Druhá kapitola je rozdělena do dvou částí. První část se zaměřuje na římskoprávní úpravu institutu, jakožto základu pro kontinentální právo. Druhá část poskytuje přehled platných úprav na našem území do založení České republiky. Třetí kapitola je soustředěna na účinnou úpravu do konce roku 2013. Zejména analyzuje přístup soudů a rozhodování Nejvyššího soudu ČR ve spojení s otázkou promlčení podle Obchodního zákoníku. Kapitola čtvrtá rozebírá změny od účinnosti Nového občanského zákoníku především z pohledu podnikatelů. Kapitola se více zaměřuje na úpravu promlčení a vyšší míru ochrany poctivého příjemce. V následující páté kapitole je zkoumán vliv práva Evropské unie a potenciál vzniku Evropského občanského zákoníku. V posledních dvou...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v českém právním řádu
Pilík, Václav ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent) ; Petr, Bohuslav (oponent)
Václav Pilík. Bezdůvodné obohacení v českém právním řádu. Disertační práce 1 Abstrakt Disertační práce "Bezdůvodné obohacení v českém právním řádu" se zabývá právním institutem bezdůvodného obohacení v českém (zejména soukromém) právu. Téma je zpracováno v širším historickém, teoretickém a zčásti i srovnávacím kontextu; neomezuje se pouze na problémy národní právní úpravy. Obecný pohled na bezdůvodné obohacení (část první práce), podávaný k nezbytnému širšímu uvedení do problému, je ztížen existencí různých pojetí, jejich prolínáním a otevřeností diskursu o základních pojmových otázkách. Přes tato úskalí, shledaná srovnávací právní vědou zabývající se bezdůvodným obohacením v prostoru právních kultur evropské kontinentální i angloamerické, je nezbytné podstoupit pokus o postižení obecných rysů bezdůvodného obohacení jako právního pojmu. Touto cestou dospívá práce ke třem obecným rysům bezdůvodného obohacení: jedná se o obohacení, vzniklé na úkor druhého a způsobem, jemuž se nedostává právní aprobace; institut spočívá na fragmentárním historickém základu, podstatně dopracovaném pod vlivem národních faktorů (legislativa, judikatura, doktrína); na obohacení se nahlíží jako na objektivní skutečnost (alespoň v části jeho vymezení). Vývoj institutu bezdůvodného obohacení probíhal odlišně jak v...
|
host ::
RSS.