|
|
Challenging Hegemony: Coercion, Repression and Protest in Liberal Democracies.
Čapinská, Barbora ; Kýrová, Lucie (vedoucí práce) ; Gagnon, Jean-Paul (oponent) ; Wahlström, Mattias (oponent)
Barbora Čapinská Abstrakt k disertační práci Challenging hegemony: coercion, repression, and protest in liberal democracies Rok obhajoby 2022 Abstrakt: Tato disertační práce identifikuje a klasifikuje typy donucovacích a represivních metod, které liberální demokratické státy používají k prevenci, odporu, nebo potlačení protestu prostřednictvím analýzy sekundární literatury z několika různých vědních oborů. I přes značnou roztříštěnost tohoto výzkumu projekt systematizuje a upřesňuje terminologii používanou k popisu donucování/nátlaku a represí a kombinuje dosavadní poznatky ze všech relevantních výzkumných směrů. Projekt zdůrazňuje skutečnost, že represe jsou uplatňovány v reakci na hrozbu, kterou představují vyzyvatelé, ale že míra této hrozby, respektive legitimita protestu, je ovlivněna či dokonce konstruována masmediálním pokrytím protestu a sociálních hnutí. Přijetím diskurzně-teoretického prizmatu a konceptu hegemonie, vztahové definice státu a trojrozměrného pohledu na moc autorka navrhuje nahlížet na protest a represi jako na hegemonický boj, v němž je protest kontrahegemonickým diskursem a stát ztělesněním hegemonie potlačující výzvy. Pro doplnění existujících typologií autorka zavádí pojmy "institucionální nátlak" a "hegemonický nátlak", aby vysvětlila situace, kdy k protestu nedochází, kdy se...
|
|
|
Integrační preference a exprese retrovirů a retrovirových vektorů
Miklík, Dalibor ; Hejnar, Jiří (vedoucí práce) ; Žíla, Vojtěch (oponent)
Integrace a vytvoření proviru jsou klíčovými kroky životního cyklu retrovirů. Genomové studie ukazují, že integrace není náhodným procesem a že skupiny příbuzných retrovirů prokazují různé integrační preference. Nejčastěji hodnocenými genomickými charakteristikami určujícími integrační preference retrovirů jsou transkripční jednotky, oblasti transkripčních startů a CpG ostrovy. S rozvíjejícími se poznatky o struktuře genomu je možná i definice nových, převážně epigenetických značek hrajících roli v integračních preferencích retrovirů. Integrace do různých oblastí genomu má přímý vliv na provirovou expresi, a tedy na produkci virového potomstva. Zatímco integrace do některých oblastí genomu má za následek umlčení proviru, které je zprostředkováno a udržováno množstvím nejrůznějších faktorů, jiné oblasti genomu jsou naopak schopny udržovat provirus v aktivním stavu. Tyto poznatky lze aplikovat ve vývoji bezpečných a účinných retrovirových vektorů, stejně jako ve využití modifikovaných retrovirů jako ukazatelů epigenetického či expresního stavu genomových úseků.
|
|
|
Dynamika a mechanismus umlčování reportérového genu pro GFP v závislosti na aktivitě RDR6 a způsobu indukce RNA interference v buněčné linii tabáku BY-2
Motylová, Šárka ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce) ; Kovařík, Aleš (oponent)
RNA interference (RNAi) je proces, který se u rostlin prostřednictvím malých RNA (sRNA = small RNA) významně podílí na regulaci genové exprese. Rozmanité dráhy RNAi lze rozdělit na dva základní mechanismy, a to posttranskripční a transkripční umlčování (PTGS a TGS). Vznik sRNA je vždy závislý na přítomnosti dvouvláknové molekuly RNA (dsRNA), která je štěpena některým z DCL proteinů za vzniku sRNA obvykle o délce 21 - 24 nt a jedno z vláken sRNA je následně rozpoznáno proteinem AGO. V případě PTGS interaguje komplex AGO- sRNA na základě komplementarity sekvence sRNA s cílovou RNA, kterou rozštěpí nebo zablokuje její translaci. U TGS reaguje AGO s rostlinně specifickou RNA Pol V a jejími transkripty, se kterými opět páruje vlákno sRNA nesené proteinem AGO. Tato interakce umožní sestavení komplexu proteinů, které indukují metylaci DNA a posléze i histonů, jež působí inhibičně na transkripci RNA Pol II. Způsobů, jakými může dsRNA vznikat, je celá řada. Velká část v buňce tvořených dsRNA je závislá na syntéze komplementárního vlákna do podoby dsRNA prostřednictvím RDR6 (RNA dependentní RNA polymeráza 6), která je zapojena i do procesu vzniku sekundárních sRNA. Význam RDR6 při PTGS byl zkoumán pomocí reportérového genu pro GFP, a to při samovolném umlčování a při umlčování vyvolaném třemi odlišnými...
|
|
|
Dynamika a mechanismus umlčování reportérového genu pro GFP v závislosti na aktivitě RDR6 a způsobu indukce RNA interference v buněčné linii tabáku BY-2
Motylová, Šárka ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce) ; Kovařík, Aleš (oponent)
RNA interference (RNAi) je proces, který se u rostlin prostřednictvím malých RNA (sRNA = small RNA) významně podílí na regulaci genové exprese. Rozmanité dráhy RNAi lze rozdělit na dva základní mechanismy, a to posttranskripční a transkripční umlčování (PTGS a TGS). Vznik sRNA je vždy závislý na přítomnosti dvouvláknové molekuly RNA (dsRNA), která je štěpena některým z DCL proteinů za vzniku sRNA obvykle o délce 21 - 24 nt a jedno z vláken sRNA je následně rozpoznáno proteinem AGO. V případě PTGS interaguje komplex AGO- sRNA na základě komplementarity sekvence sRNA s cílovou RNA, kterou rozštěpí nebo zablokuje její translaci. U TGS reaguje AGO s rostlinně specifickou RNA Pol V a jejími transkripty, se kterými opět páruje vlákno sRNA nesené proteinem AGO. Tato interakce umožní sestavení komplexu proteinů, které indukují metylaci DNA a posléze i histonů, jež působí inhibičně na transkripci RNA Pol II. Způsobů, jakými může dsRNA vznikat, je celá řada. Velká část v buňce tvořených dsRNA je závislá na syntéze komplementárního vlákna do podoby dsRNA prostřednictvím RDR6 (RNA dependentní RNA polymeráza 6), která je zapojena i do procesu vzniku sekundárních sRNA. Význam RDR6 při PTGS byl zkoumán pomocí reportérového genu pro GFP, a to při samovolném umlčování a při umlčování vyvolaném třemi odlišnými...
|
|
|
Integrační preference a exprese retrovirů a retrovirových vektorů
Miklík, Dalibor ; Hejnar, Jiří (vedoucí práce) ; Žíla, Vojtěch (oponent)
Integrace a vytvoření proviru jsou klíčovými kroky životního cyklu retrovirů. Genomové studie ukazují, že integrace není náhodným procesem a že skupiny příbuzných retrovirů prokazují různé integrační preference. Nejčastěji hodnocenými genomickými charakteristikami určujícími integrační preference retrovirů jsou transkripční jednotky, oblasti transkripčních startů a CpG ostrovy. S rozvíjejícími se poznatky o struktuře genomu je možná i definice nových, převážně epigenetických značek hrajících roli v integračních preferencích retrovirů. Integrace do různých oblastí genomu má přímý vliv na provirovou expresi, a tedy na produkci virového potomstva. Zatímco integrace do některých oblastí genomu má za následek umlčení proviru, které je zprostředkováno a udržováno množstvím nejrůznějších faktorů, jiné oblasti genomu jsou naopak schopny udržovat provirus v aktivním stavu. Tyto poznatky lze aplikovat ve vývoji bezpečných a účinných retrovirových vektorů, stejně jako ve využití modifikovaných retrovirů jako ukazatelů epigenetického či expresního stavu genomových úseků.
|
host ::
RSS.