|
|
Problematika chovu vysoce plodných prasnic
Chudá, Magdalena
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku vysoce plodných prasnic. V práci je popsána aktuální úroveň reprodukce prasnic v České republice a její dopady na welfare. Také se zabývá vybranými faktory ovlivňujícími velikost vrhu jako je výživa prasnic, vystavování stresorům, rizika porodu velkého počtu selat, anatomické uzpůsobení mléčné žlázy vysoce plodné prasnice a v neposlední řadě kvalita a kvantita mleziva a mateřského mléka. Dále je práce zaměřena na vybrané faktory mající vliv na prosperitu selat jako je vývoj v děloze, placentární výživa, komplikace během porodu, nízká porodní hmotnost a osvojování struků mléčné žlázy po narození. Dále jsou v práci popsány metody managementu chovu prasnic a odchovu selat, které zkvalitňují jejich život a welfare. Patří mezi ně redukce špičáků, dělené kojení, cross–fostering, systém náhradních prasnic, dělený odstav, mléčný příkrm selat i umělý odchov selat v inkubátorech.
|
|
|
Chov jesetera malého (Acipenser ruthenus) v České republice
Rybnikár, Juraj
V dizertačnej práci je spracovaný prehľad o stave kriticky ohrozeného druhu jesetera malého v Českej republike a v ďalších štátoch nachádzajúcich sa v povodí rieky Dunaj. Ďalej sú prezentované výsledky vlastného výskumu umelého chovu tohto druhu v experimentálnych i prevádzkových podmienkach Českej republiky. Výsledková časť je zameraná na najproblematickejšiu časť umelej reprodukcie, vývoja, rastu a odchovu potomstva jesetera malého v technickej akvakultúre. Konkrétnymi cieľmi sledovania boli u jesetera malého: neinvazívna metóda detekcie plynu v tele pomocou rádiologického snímkovania, vplyv rôznych podmienok prostredia na prítomnosť plynu v zažívacom trakte a zhodnotenie prípravy generačných rýb k výteru s následným odchovom potomstva.
|
|
|
Umělý odchov vybraných skupin ptáků v zoo
ŠACHLOVÁ, Kateřina
Člověk má vliv na zvířata jak ve volné přírodě, tak i v zajetí. V přírodě je to hlavně změnou krajiny (způsob využívání přírodních zdrojů, industrializace, změnou klimatu prostředí apod.). V zajetí člověk ovlivňuje zvířata výběrem a poskytnutím určitých "omezujících" podmínek, ve kterých jsou zvířata chována, výběrem potravy, výběrem sexuálních partnerů, poskytnutím léků, aj. Zoologické zahrady se snaží k chovu zvířat přistupovat vědecky a tím minimalizovat změnu druhu jako takového. Vede také k odbornosti širokou veřejnost. Díky tomuto přístupu a výzkumu poznáváme specifické nároky na život zvířat, jejich biologii a zajímavosti a také jej můžeme využít jako bioindikátory. Umělý odchov může být prospěšný (záchrana druhu), ale i nežádoucí. Pokud neznáme blíže potřeby daného druhu, může mít špatný umělý odchov za následek agresivní nebo psychicky narušené či nemocné (např. vlivem nesprávné výživy) jedince, které nemůžeme do dalšího chovu zařadit. Proto jsou v této práci obecně shrnuty podmínky umělého odchovu. Umělý odchov je především ovlivněn potravou, správnou socializací a dobou odstavu, prostředím a přístupem chovatele.
|
|
|
The Evaluation of Reproduction in Bactrian Camels (Camelus bactrianus) and the Possibilities of Using Non-invasive Methods for Detection of Heat and Pregnancy
Fedorova, Tamara ; Lukešová, Daniela (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Velbloudi jsou nejen významnými hospodářskými zvířaty. Bývají také poměrně často chováni v zoologických zahradách, kde jsou ale zřídkakdy trénováni. Diagnostika březosti je však u částečně ochočených velbloudů velmi obtížná. Navíc informací o mateřském chování velbloudů je k dispozici velmi málo. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o chovu velbloudů, jejich reprodukci a etologii a měla za cíl 1) otestovat neinvazivní metody zjišťování říje a březosti z moči a slin velbloudů chovaných v zoologických zahradách; 2) prostudovat jejich mateřské chování a kojení; 3) popsat zkušenosti s umělým odchovem velbloudích mláďat. Výzkum neinvazivní diagnostiky březosti se konal v letech 2010 až 2012. Moč byla odbírána od čtrnácti velbloudích samic ze čtyř zoologických zahrad v rámci střední Evropy a diagnostika březosti probíhala pomocí Cuboniho reakce a testu chloridem barnatým. Výsledky Cuboniho reakce byly významně (p < 0.01) ovlivněny fází březosti samic a spolehlivost toho testu se zvyšovala (p < 0.05) s časem blížícího se porodu. Test chloridem barnatým nepřinesl spolehlivé výsledky. Dále byly u pěti velbloudic po dobu více než jednoho roku pravidelně odebírány vzorky slin, ze kterých byly stanoveny hladiny progesteronu (n = 312) a estradiolu (n = 310). Koncentrace obou hormonů byly významně (p < 0.0001) ovlivněny fází březosti samic. Mateřské chování velbloudích samic a chování jejich mláďat bylo dlouhodobě sledováno od roku 2003 do roku 2009 v šesti zoologických zahradách, nicméně v této práci byla zahrnuta pouze část ze získaných dat. Naše studie jako první prokázala výskyt tzv. alokojení (tedy jev, kdy samice kojí i jiná než vlastní mláďata). Toto chování, s výskytem 8.58% ze všech kojení, se ukázalo jako poměrně běžné. Cizí mláďata sála nejčastěji v pozici co nejdále od hlavy kojící samice a preferovala sání spolu s vlastním mládětem, proto byla hypotéza krádeže mléka vyhodnocena jako nejpravděpodobnější příčina alokojení. V neposlední řadě práce shrnuje odchovy mláďat velbloudů v pražské zoo a popisuje umělý odchov dvou velbloudích mláďat. Tato práce dospěla k následujícím závěrům: 1) Cuboniho reakce moči a stanovení progesteronu a estradiolu ze slin jsou použitelné metody pro zjišťování březosti velbloudů; 2) alokojení je poměrné běžným jevem u dvouhrbých velbloudů v lidské péči; 3) umělý odchov velbloudích mláďat pomocí mléčné krmné směsi pro telata může být úspěšný.
|
|
| |
host ::
RSS.