|
|
The image of death, dying and mourning in modern German-language literature for children and adolescents, using the example of selected picture books
Vorlová, Kateřina ; Markvartová, Eva (vedoucí práce) ; Bučková, Tamara (oponent)
Diplomová práce se soustředí na téma smrti, umírání a zármutku v moderních německy psaných obrázkových knihách. Teoretický základ této práce představuje vedle kapitoly o smrti, jejím pojetí v literatuře, dětském světě a teologii, kapitola věnovaná obrázkovým knihám a taktéž kapitola zasvěcená posmrtnému životu z pohledu světových náboženství. V praktické části jsou vybraná díla interpretována a navzájem porovnávána na základě jejich obsahu. Cílem práce je dokázat, že smrt nikdy nebyla v dětské literatuře tabuizovaným tématem, ale naopak námětem bohatým a s oblibou zobrazovaným. Výsledkem práce je mimo jiné zjištění, že každý vypravěč i protagonista na smrt nahlíží poněkud odlišným způsobem, jinak ji zpracovává a vyhodnocuje. Přesto je ve všech textech tématizováno konečné smíření. KLÍČOVÁ SLOVA Smrt, umírání, literatura, děti, mladiství, útěcha, smutek, obrázkové knihy
|
|
|
Hospicová péče v očích veřejnosti
HAVLÍČKOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce se zaobírá tématem hospicové péče. Jejím cílem je komparovat povědomí o hospicové péči u lidí, kteří mají osobní zkušenost s hospicovou péčí, a u lidí, kteří se s hospici zatím nesetkali. Na základě jejich zkušenosti zjistit, jak tato skutečnost ovlivňuje jejich pohled na smrt. K dosažení takto stanovených cílů byla využita kvantitativní výzkumná strategie. Metoda sběru dat se uskutečnila pomocí dotazování, a to technikou dotazníkového šetření. Výzkumný soubor se skládal z jedinců, jejichž blízcí využívali služby Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, a z jedinců z okolí Prachaticka, kteří s těmito službami nepřišli do styku. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 89 respondentů. Hypotézy byly testovány pomocí kontingenční tabulky a chí-kvadrát testu a T-testu. Výzkumné šetření ukázalo, že zkušenost s hospicovou péčí hraje roli při potencionálním výběru formy hospicové péče pro respondenta osobně i při výběru pro osobu jemu blízkou. Dále ovlivňuje názor na vhodnost hospiců pro poslední dny umírajícího a promítá se do hodnocení důstojnosti smrti v hospici. Taktéž zkušenost s hospicovou péčí ovlivňuje přípravy na smrt - ti, kteří zkušenost nemají, se častěji nijak nepřipravují. Naopak zkušenost s hospicovou péčí nikterak neovlivňovala hodnocení domácího prostředí jakožto vhodného místa pro umírání. Nemá vliv ani na to, zda respondenti přemýšlejí či mluví o vlastní smrtelnosti, ani na názor na nutnost navýšení podpory a rozšíření osvěty o této péči. Taktéž nehrála roli při určování míry obav a neklidu z vlastní smrti respondenta. V otázce informovanosti respondentů o hospicové péči prokázali respondenti mající zkušenost s hospicem více vědomostí. I přesto je stále nutné podporovat osvětu o hospicové péči.
|
|
|
Umírání a smrt v domovech pro seniory z pohledu sociálních pracovníků
BALÍKOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké postoje zaujímají sociální pracovníci v domovech pro seniory k umírání a smrti jejich klientů a jakým způsobem se sociální pracovníci vyrovnávají s tématem umírání a smrti. V praktické části bylo zodpovězeno na hlavní výzkumné otázky: Jaký postoj zaujímají sociální pracovníci k umírání a smrti v domovech pro seniory? Jaké strategie vyrovnávání se se stresem využívají sociální pracovníci v domovech pro seniory při setkání se se smrtí klientů? Pro naplnění cíle byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie za využití polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo celkem sedm sociálních pracovníků domovů pro seniory na území Jihočeského kraje. Výzkumné soubory byly vybrány pomocí náhodného výběru. K vyhodnocení získaných dat byla použita metoda otevřeného kódování. Z výzkumu vyplynulo, že postoj sociálních pracovníků v domovech pro seniory k umírání a smrti svých klientů se od počátku jejich dosavadní kariéry značně změnil. Z výzkumu je zřejmé, že se sociální pracovníci před nástupem do praxe s umíráním a smrtí setkali pouze v rodinném kruhu. Proto je pochopitelné, že pro mnohé z nich bylo úmrtí jejich prvního klienta "šok". Sociální pracovníci, kteří byli zapojeni do výzkumu se za dobu své praxe s tímto tématem postupem času naučili pracovat. Díky formám pomoci od organizací, kde svou profesi vykonávají, se se stresem s tím spojeným již nesetkávají. Nejčastěji uvedené formy byly supervize, neformální podpora a školení paliativní péče. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál nejen pro budoucí i současné sociální pracovníky, kteří se s tématem umírání a smrti setkávají, ale i pro širokou veřejnost.
|
|
|
Etická dilemata v sociální práci s umírajícími
KOHELOVÁ, Veronika
Diplomová práce se zaměřuje na etická dilemata, která vyvstávají při doprovázení terminálně nemocných osob. K řešení těchto etických problémů musíme vždy přistupovat individuálně. Vždy musíme brát ohled na etické principy nemocného i jeho rodiny, a musíme dělat vše pro zachování co nejvyšší kvality lidského života. Dále práce popisuje, jaký je přinos paliativní péče při procesu umírání, a jak důležité je naslouchat potřebám nemocných.
|
|
|
Duchovní doprovázení umírajících a paliativně nemocných pacientů
Cehová, Beata ; Přibyl, Stanislav (vedoucí práce) ; Zimmermannová, Marie (oponent)
Bakalářská práce "Duchovní doprovázení umírajících a paliativně nemocných pacientů" pojednává o spirituální péči a přístupu k těžce nemocnému pacientu, tedy nejen o jeho těle a sociálním prostředí, ale zejména o jeho duši. I když moderní sekularizovaná společnost je technologicky vyspělá, navzdory těmto faktům je spirituální potřeba v našem zdravotnickém systému minimálně tematizována. O to více se to týká paliativní péče a péče o umírající, kde již není cílem vyléčení nemoci, ale léčba bolesti, symptomů nemoci a doprovázení ke smířenému odchodu z tohoto světa. Moje práce se těmto otázkám věnuje podrobněji a objasňuje, jakým duchovním přístupem je možné pacienta utěšit prostřednictvím víry a jak je možné spirituálně vyzrát i v nezvladatelných okamžicích.
|
|
|
Postoj laické veřejnosti k problematice paliativní péče
VONEŠOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce je zaměřená na zjišťování postoje laické veřejnosti k problematice paliativní péče. Na základě stanoveného cíle byly vytvořeny následující hypotézy: H1: Postoj laické veřejnosti k problematice paliativní péče se liší dle věku. H2: Postoj laické veřejnosti k problematice paliativní péče se liší dle nejvyššího dosaženého vzdělání. H3: Postoj laické veřejnosti k problematice paliativní péče se liší na základě předchozí zkušenosti. V teoretické části práce je paliativní péče definována a rozdělená, dále je vymezeno, pro koho je určená, kde se s touto péčí lze setkat a jaké jsou nejčastější potřeby pacientů. Jsou zde také uvedeny důležitá historická data ve vývoji paliativní péče. Výzkumná část byla realizována za pomocí kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal formou online dotazníků, který se skládal z 20 otázek zaměřených na paliativní péči, umírání a smrt. Výzkumný soubor tvořilo 180 respondentů. Při statistickém vyhodnocení dat byl využit Pearsonův korelační koeficient. Výzkumné šetření potvrdilo všechny 3 stanovené hypotézy. Vzhledem k věku bylo zjištěno, že starší lidé vnímají větší významnost paliativní péče, častěji ji spojují s péčí o nemocné a nemajetné, v porovnání s mladšími. Dále z výzkumu vyplynulo, že lidé s vyšším vzděláním spojují paliativní péči častěji s péčí o nevyléčitelně nemocné a péčí o celou rodinu nemocného. U poslední hypotézy bylo zjištěno, že lidé se zkušeností s paliativní péčí častěji chápou přínos péče a spojují paliativní péči s péčí o nevyléčitelně nemocné. Vzhledem k výsledkům byl zpracován informační leták, jehož cílem je přispět k osvětě tématu paliativní péče u laické populace.
|
|
|
Domácí hospicová péče z pohledu sestry
HERDOVÁ, Elena
Tématem této bakalářské práce je "Domácí hospicová péče z pohledu sestry". Skládá se z části teoretické a výzkumné. V teoretické části je definována domácí hospicová péče a práce vysvětluje, pro koho je určena. Dále se zabývá potřebným vybavením dle standardů a vyhlášky, co se týče materiálního, přístrojového či personálního vybavení. Zaobírá se smyslem a složením multidisciplinárního týmu, rozsahem péče a rolemi, které sestra zastává pro umírajícího, rodinu i pozůstalé, při procesu smíření se s umíráním dle Elisabeth Kübler Rossové. Práce zahrnuje přehled agentur domácí hospicové péče fungujících v Jihočeském kraji dle odbornosti 926 a v neposlední řadě legislativní úpravu domácí hospicové péče. Výzkumná část je zpracována formou kvalitativního výzkumu s hlavním cílem zjistit pohled sester na domácí hospicovou péči. Byly stanoveny i cíle dílčí - zjistit rozsah péče sester v domácí hospicové péči, zjistit, jak samy sestry hodnotí svou pracovní zátěž a jaké faktory komplikují poskytování této péče. K jednotlivým cílům byly stanoveny výzkumné otázky. Sběr dat probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány se sestrami pracujícími v agenturách domácí hospicové péče v Jihočeském kraji. Rozhovory byly nahrávány na diktafon se souhlasem dotazovaných sester a následně doslovně přepsány do písemné formy. Celkem bylo vytvořeno šest kategorií a dvacet podkategorií. Výzkum probíhal v období únor až březen 2022 a velikost výzkumného souboru se odvíjela dle nasycení odpovědí dotazovaných - ve výsledku osm sester. Výsledky práce mohou být publikovány pro laickou i odbornou veřejnost. Možný přínos vidím ve zvýšení povědomí v rodinách, kde se nachází umírající člen, který by si přál umírat doma, či zvýšení zájmu sester o tento obor.
|
|
|
Potřeby umírajících a o ně pečujících rodinných příslušníků v mobilním hospici
NOVOTNÁ, Jana
Bakalářská práce se zaměřuje na zjištění potřeb umírajících a rodinných pečujících v mobilním hospici. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké jsou potřeby pacientů a pečujících v mobilním hospici a jakým způsobem tyto potřeby hospic naplňuje. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá službami mobilního hospice, nejčastějších problémů, které se řeší u nemocných, jejich pečujících a také u pozůstalých. Praktická část se zaměřuje na výzkum a jeho výsledky. Výzkum byl proveden pomocí metody polostrukturovaného rozhovoru a pozorování. Z výzkumu vyplynulo, že nejčastější problémy jsou obavy z bolesti, samoty, zajištění léků, které budou tlumit další negativní příznaky nemoci. Dále je pro nemocné důležitý zájem rodiny i personálu hospice. Pro pečující je nejdůležitější psychická podpora, pomoc s péči, zajištění pomůcek. Z výzkumné části práce vyplynulo, že mobilní hospic napomáhá k naplňování potřeb umírajících a jejich rodinných příslušníků. Všichni respondenti byli s péčí ze strany mobilního hospice maximálně spokojeni. Výsledky bakalářské práce budou poskytnuty mobilním hospicům v Jihočeském kraji, kde mohou být interpretovány jako zpětná vazba celému týmu mobilního hospice.
|
|
|
Vývoj paliativní a hospicové péče v České republice - teoretická studie
VĚCHTÍKOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá vývojem paliativní a hospicové péče v České republice. Paliativní péče se v České republice začala vyvíjet zhruba před třiceti lety. Začátky byly těžké, protože nebyla zde možnost navázat na tradici služeb podobného charakteru u nás. Hospicová péče se začala v České republice vyvíjet zhruba v devadesátých letech 20. století. Ze začátku byla hospicová péče poskytována jen v nemocnicích nebo v léčebnách dlouhodobě nemocných. Později začaly vznikat kamenné hospice a posléze se začala rozšiřovat i domácí hospicová péče. Cílem bylo na základě dostupných literárních zdrojů zmapovat kompletní vývoj a další aspekty existence a poskytování paliativní a hospicové péče na území České republiky. Byla použita analýza dat (knihy, časopisy, archiv). Byly popsány názory a způsob poskytované péče lidem v závěru života. Na základě zjištění v diplomové práci, jsme v současné době zhruba o deset let pozadu za ostatními státy v péči o nemocné a umírající. Paliativní a hospicová péče se pomalu, ale jistě dostává do povědomí veřejnosti. Největší nedostatek je v dětské paliativní a hospicové péči. Není stále ještě dostatek dětských hospiců, a hlavně domácí hospicové péče pro dětské pacienty. Další nedostatky jsou ve financování hospicové péče. Financování je stále nedostatečné a nevyhovující. Pomalu se začíná také v České republice rozvíjet vzdělávání paliativní medicíny na lékařských fakultách. Ožehavým tématem jak u odborníků tak i laické veřejnosti je hodně diskutovaná eutanazie. Někteří odborníci se nemohou shodnout na jejím legalizování. Přesto všechno se kvalita paliativní a hospicové péče začíná v České republice zlepšovat. Čeká nás ale ještě hodně dlouhá cesta.
|
|
|
Účast dětí na pohřbech
RATAJOVÁ, Eva
Práce se zabývá tématem účasti dětí na pohřbech od mladšího školního věku po adolescenci a zkoumá, jaký má pro ně osobní účast či neúčast na pohřbech blízkých osob význam. V teoretické části popisuje význam pohřbů z různých hledisek a popisuje církevní a sekulární pohřební obřady. Zaměřuje pozornost na psychické vnímání smrti a pohřbu u dětí vymezených věkových kategorií, na rozhovory a morální a etické hledisko. Vyjadřuje se k rituálům dětí. V praktické části nám empirický výzkum odhaluje žitou zkušenost respondentů, z které máme možnost zjistit význam osobní účasti či neúčasti dětí na pohřbech blízkých osob v kontextu rodinného prostředí.
|
host ::
RSS.