Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv technologie ustájení na užitkovost nosných slepic
KRICNEROVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá porovnáním technologie ustájení nosnic. Cílem práce bylo ve vybraném podniku porovnat parametry užitkovosti nosnic, které byly chované v odlišných technologiích, a to v obohacených klecích a ve volném systému v halách s podestýlkou. Pro produkci konzumních vajec je v podniku využívaný nosný hybrid Lohmann Brown Lite v obou technologiích. Do sledování byla zařazena data z let 2015-2020. Vzhledem k počtu dat byl zvolen 9měsíční snáškový cyklus.
Vliv technologie chovu na produkci vajec plymutky žluté (Plymouth Rock)
JANDOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce bylo porovnat vlivy technologie ustájení na snášku slepic, a to v omezeném a volném systému ustájení v drobnochovu. K sledování snášky bylo použito středně těžké plemeno slepic plymutky žluté ve dvou skupinách po 20 kusech. Výsledky byly hodnoceny za 5 měsíců snášky. Více vajec a i vejce o vyšší hmotnosti byly získány u skupiny chované ve volném systému. Od slepic chovaných v omezeném systému chovu bylo získáno za celou dobu snášky 673 ks vajec a u skupiny ve volném systému 800 ks vajec, což představuje průměrný počet 5,98 ks snesených vajec za měsíc, resp. 7,75 ks při P 0,001. Intenzita snášky se zvyšovala i při poklesu teplot pod 0 °C, ale méně v chovu s omezeným ustájením. Průměrná hmotnost vajec za snáškové cykly byla vyšší u volného systému - 54,6 g oproti 52,59 g u systému s omezeným pohybem slepic. Produkce vaječné hmoty za celé sledované období snášky byla též vyšší u volného chovu, a to 43,68 kg, u podlahového systému pouze 35,39 kg.
Vliv vybraných faktorů na snášku nosnic a kvalitu vajec
ZDICHYNEC, Martin
Ve smyslu zadání této diplomové práce jsem vypracoval metodiku cílového programu a sledoval jsem ji ve čtyřech identických halách, které mají rozdílnou technologii ustájení nosnic. V diplomové práci jsou analyzovány ukazatele snášky ve vybraném drůbežářském podniku Jihočeského kraje z hlediska vlivu ustájení nosnic, jejich výživy a krmení. Ve zvoleném podniku se využívá jednak technologie obohacených klecí EUROVENT - EU od firmy Big Dutchman a jednak technologie voliérového ustájení s použitým systémem LIBRA od italské společnosti SKA.
Vliv ustájení na parametry užitkovosti nosnic
KECLÍKOVÁ, Magda
Cílem diplomové práce bylo ve vybraném podniku porovnat parametry užitkovosti nosnic chovaných v odlišných systémech ustájení, a to v obohacených klecích a ve voliérách. K produkci konzumních vajec je v podniku využíván nosný hybrid ISA Brown. Dosažené výsledky byly hodnoceny za 13měsíční snáškový cyklus. V jednotlivých snáškových měsících byla, s výjimkou 1. snáškového měsíce, zjištěna vyšší intenzita snášky u nosnic chovaných v obohacených klecích. Stejně tak počet snesených vajec na 1 nosnici za snáškový měsíc byl za sledované období dosahován v obohacených klecích. Vyšší úhyn byl vykázán u nosnic chovaných ve voliérách, a to v průběhu všech snáškových měsíců. Nejvyšší úhyn byl u obou systémů ustájení zaznamenán ve 13. snáškovém měsíci. Nosnice chované ve voliérách měly ve všech snáškových měsících vyšší spotřebu krmiva na 1 vejce. Vyšší spotřeba krmiva na 1 krmný den byla vykázána u nosnic chovaných ve voliérách v 1., 2. a 3. a 9. až 13. snáškovém měsíci, ve zbývajících snáškových měsících měly vyšší spotřebu krmiva nosnice chované v obohacených klecích. Nejvyšší položkou celkových nákladů na produkci 1 vejce byly náklady na nakoupená krmiva.
Vliv technologie ustájení nosnic na produkci konzumních vajec.
TOLKNER, Martin
V diplomové práci byly analyzovány ukazatele snášky ve vybraném podniku z hlediska vlivu technologie ustájení nosnic. K produkci konzumních vajec je v podniku od roku 2011 využíván nosný hybrid Lohmann brown-LITE. Do sledování bylo zařazeno za období let 2011 až 2014 celkem 16 snáškových turnusů. Z důvodu dostatečného počtu dat byl pro hodnocení zvolen 9měsíční snáškový cyklus. Nejvyšší průměrný počet snesených vajec na 1 nosnici za sledované období byl dosažený v klecové technologii firmy Big Dutchman (257,0 ks). V klecové technologii firmy Kovobel byl počet vajec o 1,3 ks nižší (255,7 ks). Nejnižší počet vajec byl stanoven u nosnic chovaných ve výběhovém chovu (249,2 ks). Byl o 7,8 ks, resp. 6,5 ks nižší než při ustájení nosnic v klecové technologii Big Dutchman, resp. Kovobel. Nejvyšší průměrná intenzita snášky za 9měsíční snáškové období byla zjištěna v klecové technologii firmy Big Dutchman (93,9 %). V klecové technologii firmy Kovobel byla o 1,0 % nižší (92,9 %). Intenzita snášky při výběhovém ustájení nosnic činila 89,2 % ks. Byla o 4,7 %, resp. 3,7 % nižší než při ustájení v klecové technologii Big Dutchman, resp. Kovobel. U nosnic chovaných v klecovém ustájení byla zjištěna ve sledovaném období nižší průměrná spotřeba na nosnici za den v klecovém ustájení firmy Big Dutchman, a to 117,6 g a firmy Kovobel, a to 117,4 g. Nejvyšší průměrná spotřeba krmiva byla vykázána u nosnic chovaných ve výběhovém systému, a to 121,5 g. Průměrný úhyn nosnic byl za sledované období 0,64 %.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.