|
| |
|
|
Možnosti péče o děti s neuromuskulárními onemocněními a způsob jejich speciálně pedagogické podpory v procesu vzdělávání v regionu jižních Čech
GRAUSAMOVÁ, Jana
Bakalářská práce má název "Možnosti péče o děti s neuromuskulárními onemocněními a způsob jejich speciálně pedagogické podpory v procesu vzdělávání v regionu jižních Čech" a je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická a definuji v ní pojem tělesné postižení a neuromuskulární onemocnění. Neuromuskulárními onemocněními se zabývám v druhé kapitole práce, kde je nejdříve rozděluji podle druhů onemocnění a následně je podrobně popíši. Ve třetí kapitole popisuji multidisciplinární tým a prostředky uceleného systému rehabilitace - léčebné, sociální, pedagogické a pracovní. V poslední kapitole teoretické části se zabývám způsoby pedagogické podpory v procesu vzdělávání. V empirické části charakterizuji cíle práce, metodiku výzkumu, analýzu získaných dat a na závěr praktické části diskusi. Výzkum byl realizován kvalitativním sběrem dat pomocí polostandardizovaného rozhovoru. Většina respondentů byla oslovena telefonicky nebo písemnou formou s žádostí o spolupráci na výzkumu. S těmito respondenty jsem se následně setkala osobně v konkrétním zařízení. Z důvodu udržení anonymity nejsou v práci uvedeny názvy zařízení a jména respondentů. Rozhovory probíhaly s výjimkou rozhovorů s žáky v soukromí a vždy po předchozí domluvě. Hlavním záměrem bylo zjistit nejen, jaké možnosti péče mají děti s neuromuskulárním onemocněním a jaká je jim poskytována speciálně pedagogická podpora při vzdělávání, ale také jak se včleňují děti s onemocněním do kolektivu, jaké zkušenosti mají pedagogové s integrací a jak na integraci nahlížejí rodiče. Těchto cílů bylo dosaženo. Práce by mohla být využita studenty, jako studijní materiál nebo by mohla být využita pedagogy a i rodiči, kterých se tato problematika týká, a uvažují o integraci svého dítěte.
|
|
|
Lidé se zdravotním postižením na trhu práce
KYLBERGEROVÁ, Lucie
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Teoretická část je rozdělena na čtyři podkapitoly. V první podkapitole se věnuji vymezení pojmu zdravotní postižení, pravidlům pro vyrovnávání příležitostí osob se zdravotním postižením, socializaci a diskriminaci osob se zdravotním postižením. Druhá podkapitola popisuje, koho lze považovat za nezaměstnaného, jaké jsou typy nezaměstnanosti, její rizikové skupiny a jaké nástroje stát používá v aktivní i pasivní politice zaměstnanosti. V neposlední řadě rovněž uvádím stav nezaměstnanosti v ČR k 31. 1. 2014. Třetí podkapitola je nazvaná: Lidé se zdravotním postižením na trhu práce. Tato podkapitola objasňuje jaký význam má práce pro člověka, vysvětluje ucelený systém rehabilitace a její složku pracovní rehabilitaci a poukazuje na specifika zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Poslední podkapitola teoretické části charakterizuje okres Strakonice, jeho silné a slabé stránky a významné zaměstnavatele v tomto okrese. Zároveň jsou v této podkapitole k dispozici informace o stavu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na Strakonicku. Hlavním cílem předkládané práce je posouzení stavu zaměstnávání osob se zdravotním postižením v okrese Strakonice. Dále byly stanoveny dva vedlejší cíle: prvním je zmapovat příčiny nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením z jejich pohledu a z pohledu jejich zaměstnavatelů a druhým vedlejším cílem je zmapovat příčiny nezaměstnanosti z pohledu zaměstnavatelů, kteří nezaměstnávají osoby se zdravotním postižením.
|
|
|
Koordinovaná péče o děti s dětskou mozkovou obrnou v Českých Budějovicích
KOLESÁROVÁ, Petra
Téma této bakalářské práce je: ,,Koordinovaná péče o děti s dětskou mozkovou obrnou v Českých Budějovicích." Bakalářská práce má dvě části, v první teoretické části se budu zabývat dětskou mozkovou obrnou, jakožto kombinovaným postižením a možnostmi následné terapie jedinců s touto diagnózou. Dále zde vyzdvihnu důležitost a nezastupitelnost uceleného systému rehabilitace, jakožto prostředku koordinované péče. Na teoretickou část plynule navazuje část praktická, ve které se budu zabývat realizací koordinované péče v rámci Českých Budějovic. Cílem této práce je zjistit jaký je současný stav koordinované péče o děti s dětskou mozkovou obrnou v Českých Budějovicích. Pro naplnění tohoto cíle byla stanovena hlavní výzkumná otázka, která byla pro účely této práce stanovena takto: ,,Jak se v Českých Budějovicích realizuje komplexní koordinovaná péče o děti s dětskou mozkovou obrnou?" Pro účely této práce byly ještě stanoveny dvě dílčí doplňující podotázky, jejichž důležitost vyplynula z výzkumné části této práce. Dílčí podotázky byly stanoveny takto: ,,Jak rodiče dětí s DMO vnímají informace, které jim podali odborníci ohledně léčebné terapie dětí?" ,,Jak rodiče dětí s DMO hodnotí koordinovanou péči v rámci Českých Budějovic a jak vnímají spolupráci mezi odborníky?" Součástí druhé, praktické části byla realizace výzkumu pomocí kvalitativních metod. Výzkum byl realizován na základě polo-standardizovaného hloubkového rozhovoru s rodiči dětí s dětskou mozkovou obrnou. Dítě bylo pro potřeby tohoto výzkumu definováno jako jedinec od 1 roku do 15 let věku (včetně). S ohledem na potřebu získat validní informace byla metoda polo-standardizovaného rozhovoru doplněna o analýzu odborné dokumentace konkrétních dětí. Jako výzkumný soubor byli náhodně vybráni rodiče dětí s již diagnostikovanou dětskou mozkovou obrnou. Rodiče byli požádáni o spolupráci pomocí ,,žádostí", které byly rozmístěny do různých středisek, center a zařízení v rámci Českých Budějovic. Výsledkem této práce jsou kazuistiky jednotlivých dětí, na jejichž podkladě bylo vytvořeno schéma realizace koordinované péče o děti s dětskou mozkovou obrnou v rámci Českých Budějovic. Koordinovaná péče je podle výzkumu v Českých Budějovicích realizována jednak ,,volně", což znamená, že není řízena žádným zařízením (institucí) a dále v institucích, centrech či zařízeních, která jsou zřízena právě za účelem poskytování služeb ve smyslu uceleného systému rehabilitace. Všechny zkoumané děti jsou momentálně v péči centra Arpida, přestože toto centrum není v Českých Budějovicích jediným centrem, které se zaměřuje na komplexní koordinovanou péči o jedince s tělesným (motorickým) a kombinovaným postižením. Z toho výsledku můžeme vyvozovat, že je toto centrum v Českých Budějovicích rodiči s dětmi s dětskou mozkovou obrnou vyhledávaným a často navštěvovaným zařízením. Součástí výsledků této práce je také hodnocení koordinované péče v rámci Českých Budějovic. V závěru práce chci poukázat na celkový význam a nezastupitelnost koordinovaná péče v péči o jedince s dětskou mozkovou obrnou. Koordinovaná péče těmto jedincům umožňuje rozvoj ve všech oblastech a to v maximální možné míře. Vždy však záleží na konkrétním jedinci, na typu a stupni postižení a řadě dalších faktorů, které ve výsledku ovlivní to, zda a do jaké míry se daný jedinec bude v určitých oblastech vyvíjet. Každý jedinec má dány určité možnosti a limity, které bohužel neumí odstranit ani ta nejkoordinovanější péče všech odborníků. Bezesporu však můžeme koordinovanou péči považovat za pomyslný ,,ukazatel" který vede jedince s dětskou mozkovou obrnou po té ,,správné cestě".
|
|
|
Uplatnění Vojtovy metody v rámci uceleného systému rehabilitace v centru ARPIDA v Českých Budějovicích
SOUKUPOVÁ, Věra
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl pokusit se zjistit, do jaké míry může Vojtova metoda ovlivnit schopnost dítěte přijímat a aktivně se zapojit do dalších prostředků uceleného systému rehabilitace. Diplomová práce se zabývá uplatněním Vojtovy metody v rámci uceleného systému rehabilitace v centru ARPIDA v Českých Budějovicích. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část práce pojednává o současném stavu problému, charakterizuje jednotlivé prostředky uceleného systému rehabilitace a informuje čtenáře o Vojtově metodě reflexní lokomoce. Praktická část je členěna do dvou kapitol. První kapitola seznamuje čtenáře s charakteristikou vybraného zařízení. Ve druhé kapitole jsou zpracovány kazuistiky klientů doplněné o analýzu rozhovorů s rodiči a dalšími členy multidisciplinárního týmu. Na základě těchto materiálů jsem vytvořila šest kazuistik klientů centra ARPIDA. Hlavní diagnózou klientů byla dětská mozková obrna v různých formách s kombinovanými vadami, kterou má pět ze šesti sledovaných klientů. V diplomové práci jsem použila metodu kvalitativního výzkumu. V praktické části byla použita technika analýzy zdravotnické a osobní dokumentace vybraných klientů centra ARPIDA, vlastní přímé pozorování, analýza rozhovorů s rodiči a ostatními členy multidisciplinárního týmu, a využití z vlastní práce fyzioterapeuta. V závěru práce konstatuji, že aplikace Vojtovy metody je nezbytná v rámci uceleného systému rehabilitace ve snaze o snížení následků postižení a zkvalitnění života jedinců s postižením. Vlastním výzkumem jsem se snažila ověřit poznatky, které jsem získala studiem literatury při zpracovávání teoretické části. Závěrem této praktické části je shrnutí výsledků, zhodnocení splnění cílů a závěry šetření s doporučením. Práce může sloužit odborníkům a studentům, kteří se této problematice věnují, ale také členům multidisciplinárního týmu jako jejich zpětná vazba.
|
|
|
Ucelená rehabilitace dětí ze ZŠ a MŠ Motýlek Kopřivnice, p. o.
MÜLLEROVÁ, Tereza
Cílem teoretické části této bakalářské práce je popsat ucelený systém rehabilitace osob se zdravotním postižením. V jednotlivých podkapitolách se věnuji léčebným, pedagogickým, sociálním a pracovním prostředkům uceleného systému rehabilitace se zřetelem na význam jejich vzájemného propojení. Dále se zaměřuji na problematiku rodiny s dítětem s postižením a její potřeby v různých životních etapách. V této souvislosti popisuji také možnosti edukačního procesu dítěte se zdravotním postižením od raného dětství po dosažení dospělosti. V našem regionu ? v Kopřivnici a okolí, v současné době neexistuje zařízení zajišťující komplexní péči o děti se zdravotním postižením v duchu ucelené rehabilitace. Jednotlivé prostředky uceleného systému rehabilitace jsou poskytovány různými subjekty ? zdravotnickými zařízeními, školami a školskými poradenskými zařízeními, poskytovateli sociálních služeb. Cílem výzkumné části mé bakalářské práce bylo zmapovat nabídku zařízení pro děti se zdravotním postižením a jejich rodiny a zjistit zda tato nabídka odpovídá potřebám rodičů dětí se zdravotním postižením, které navštěvují ZŠ a MŠ Motýlek Kopřivnice, p. o. Vzhledem ke zkoumanému tématu jsem zvolila kvalitativní výzkum s použitím techniky sekundární analýzy dat a metody dotazování, kdy technikou byl polostrukturovaný rozhovor. Rozhovor byl proveden s 8 respondenty - rodiči dětí se zdravotním postižením, které navštěvují ZŠ a MŠ Motýlek Kopřivnice, p. o. Z výsledků výzkumu vyplývá, že rodiče těchto dětí mají při stávající nabídce zařízení v Kopřivnici a okolí možnost pro své děti využívat péči v duchu uceleného systému rehabilitace. V současné době však postrádají léčebnou rehabilitaci, která by byla zajišťována dětem přímo ve škole, dále možnost mimoškolních aktivit pro své děti a službu osobní asistence. Tato bakalářská práce může být v praxi využita jako podkladový materiál k plánování rozvoje komplexních služeb pro děti i dospělé osoby se zdravotním postižením v Kopřivnici a okolí.
|
|
|
Příprava a realizace zimního týdenního rekondičního pobytu pro osoby s tělesným a mentálním postižením.
NOVÁKOVÁ, Kateřina
Ve své bakalářské práci se věnuji problematice osob s tělesným a zdravotním postižením. První část teoretické práce se zabývá typologií a etiologií zdravotního postižení v obecné rovině. Další část práce popisuje praktické využití uceleného systému rehabilitace v centru ARPIDA v Českých Budějovicích při péči o osoby se zdravotním postižením. Poslední kapitola je zaměřena na konkrétní formy rekreace a aplikované pohybové aktivity na podporu integrace osob se zdravotním postižením. Praktická část bakalářské práce je věnována přípravě a realizaci zimního týdenního rekondičního pobytu pro klienty centra ARPIDA. V práci jsem jako základní výzkumnou metodu použila kvantitativní výzkum. Hlavní technikou sběru dat byl anonymní dotazník
|
|
|
Rozdíl v terapeutických a psychosociálně rehabilitačních aktivit pacientů PL vzhledem k jejich diagnóze.
ZELENKOVÁ, Markéta
Abstrakt Rozdíl terapeutických a psychosociálně rehabilitačních aktivit pacientů PL vzhledem k jejich diagnóze Ve své bakalářské práci se zabývám jako hlavními tématy psychosociálně rehabilitačními a terapeutickými aktivitami, jejich využití v rámci rehabilitace u nemocných s diagnózou zaměřenou na okruh psychotických poruch, neurotických poruch a organických poruch. Důležitou část tvoří kapitola komunitní péče, která úzce souvisí se systémem ucelené rehabilitace v léčbě duševních poruch. Na posledních stránkách práce se věnuji specifické komunikaci s nemocnými trpící demencí, psychózou a neurózou. Prvním cílem práce bylo zjistit rozdílnost v terapeutických aktivitách podle diagnóz a to z okruhu psychotických poruch, neurotických poruch a organických poruch. K danému cíli se vztahovala hypotéza, ve které jsem se domnívala, že terapeutické aktivity realizované s nemocnými se odlišují vzhledem k jejich diagnóze. Druhým cílem práce bylo zjistit, zda odborný personál považuje za důležité využívat v rámci péče o duševně nemocné možnost mimoústavní (komunitní) péče. K tomuto cíli byla stanovena hypotéze, ve které jsem předpokládala, že odborný personál v PL zaujímá negativní postoj k využívání mimoústavní (komunitní) péče. Cíle práce byly splněny. Informace byly získány výzkumem kvantitativním, použita byla metoda dotazování, technika sběru dat {--} dotazník. První sledovaný soubor tvořilo 20 terapeutů, druhý sledovaný soubor tvořilo 84 sester pracujících v PL Jihlava. Výsledky šetření potvrdily první hypotézu. Druhá hypotéza nebyla potvrzena. Poznatky této práce by mohly být určeny jako zdroj informací zvláště pro pracovní terapeuty a ostatní terapeuty, kteří využívají v rámci psychosociální rehabilitace a terapeutické činnosti řadu aktivit jako podpůrné léčby duševních poruch. Práce přináší přehled o aktivitách uplatňujících se v léčbě duševních nemocí. Dále mohou být terapeuty i sestrami použity poznatky o komunitní péči, o návaznosti těchto služeb pro nemocné s duševní poruchou. Zprostředkovateli těchto informací mohou být pro nemocné i rodinné příslušníky nejen sociální pracovnice, lékař ale i terapeuti a sestry.
|
|
|
Integrace dětí s dětskou mozkovou obrnou do základních škol v regionu Vysočina
HLOŽKOVÁ, Petra
Ve své bakalářské práci se zajímám o možnost integrace dětí s dětskou mozkovou obrnou do záklasních škol.Cílem mé práce bylo zjistit, s jakými problémy se potýkají rodiče integrovaných dětí. Zajímal mě samozřejmě i jejich názor, co si myslí o integraci a jak jejich dítě zapadlo či nezapadlo do kolektivu svých "zdravých" vrstevníků. Protože jsem se rozhodla, že se pokusím shrnout současnou situaci dané problematiky v kraji Vysočina, odkud pocházím, použila jsem ve své práci kvalitativní výzkum.
|
|
|
Vliv kombinovaného postižení dětí v péči centra ARPIDA na životní styl jejich rodin.
ČÍŽKOVÁ, Zdeňka
Diplomová práce se zabývá problematikou péče o dítě s kombinovaným postižením v rodině. Zjišťovala jsem, jak je ovlivněn životní styl rodin, které pečují o dítě s kombinovaným postižením. Dílčím úkolem bylo zmapovat tuto problematiku v rodinách, které pečují o dítě s kombinovaným postižením, jež je klientem nestátního neziskového zařízení, centra ARPIDA, o.s. v Českých Budějovicích. V diplomové práci jsem použila metod kvalitativního výzkumu. Zvolenou technikou je polostandardizovaný rozhovor s rodiči a sourozenci dětí s kombinovaným postižením v péči centra ARPIDA, o.s. Jako doplňující technika byla použita obsahová analýza dat z osobní dokumentace klientů centra ARPIDA, o.s. Na základě těchto materiálů jsem vytvořila pět kazuistik klientů s kombinovaným postižením. V teoretické části práce popisuji důležité pojmy a situace, které mají vztah k této problematice. Zvláštní pozornost pak věnuji jednotlivým prostředkům uceleného systému rehabilitace, které nabízí rodině pečující o dítě se zdravotním postižením komplexní interdisciplinární péči. V praktické části práce analyzuji rozhovory s rodiči dětí s kombinovaným postižením. Zjišťovala jsem zejména jejich názory na změny, které jim nastaly v souvislosti s narozením a péčí o dítě s postižením. Rozhovory jsem také vedla se zdravými sourozenci postižených dětí. Díky těmito rozhovorům jsem získala zajímavé náhledy na tuto problematiku ze strany dalších členů rodiny. V závěru práce konstatuji, že rodiče i sourozenci dětí s kombinovaným postižením jsou narozením postiženého dítěte ve svém životním stylu zásadním způsobem ovlivněni. Rodiče ztrácejí často možnost profesně se realizovat a mnohdy se to negativně odrazí i na jejich zdravotním stavu. Ze strany státu se cítí být za svou nelehkou péči o dítě s kombinovaným postižením nedostatečně doceněni. Zdraví sourozenci se díky této skutečnosti stávají vyzrálejšími a vnímavějšími jedinci, kteří si uvědomují rozhodující životní hodnoty. Na podkladě výzkumné části práce jsem v závěru definovala tři hypotézy. Hypotéza č.1.: Rodiče jsou dlouholetou péčí o dítě s kombinovaným postižením ve svém zdravotním stavu negativně ovlivněni. Hypotéza č.2.: Nejdůležitější vlastností při péči o dítě s postižením je trpělivost. Hypotéza č.3.: Nestátní neziskové organizace jsou významným zdrojem podpory pro rodinu s dítětem s postižením v jeho přirozeném prostředí. Diplomovou prací bych chtěla poukázat na význam a nezastupitelnost rodin, které pečují o dítě s kombinovaným postižením. Práce může sloužit odborníkům a studentům, kteří se této problematice věnují, ale také rodičům dětí s kombinovaným postižením jako jejich zpětná vazba.
|
host ::
RSS.