Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Komunikace s osobami se zrakovým postižením
PETRÁŠKOVÁ, Eva
Práce je zpracována pouze teoreticky. Hlavní kapitola se věnuje komunikaci osob se zrakovým postižením, pravidlům této komunikace, komunikačním prostředkům a předsudkům společnosti k osobám se zrakovým postižením. Práce dále popisuje pojem komunikace, její definice, formy, fáze a funkce. Vysvětluje pojem osoba se zdravotním postižením a s ním související pojmy handicap, defekt, defektivita, speciální pedagogika, tyflopedie, oftalmopedie, oftalmologie. Cílem práce je objasnit, jak komunikují osoby se zrakovým postižením a jak s nimi správně komunikovat.
Otázky a odpovědi tyflopedické integrace
CHOCHOLOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zpracovávaná na téma: ,qOtázky a odpovědi tyflopedické integrace". Blíže zkoumá správnou informovanost široké veřejnosti o zařízeních pro zrakově znevýhodněné, jimi poskytovaných službách a pojmu integrace ve smyslu začlenění zdravotně postižených osob do většinové společnosti. V úvodu teoretické části jsou popsány základní pojmy, které souvisí s problematikou zrakového postižení. Je zde podrobněji popsána anatomie a patologie zrakového ústrojí, anatomie přídatných orgánů oka, doporučení, jak dodržovat správnou zrakovou hygienu v každodenním životě, legislativa, náhled na holistické pojetí člověka a integraci, zejména školskou, dále je zde uveden přehled zařízení (zdravotnická, školská, nestátní neziskové organizace) a služeb, které mohou zrakově znevýhodnění využívat a základní popis kompenzačních pomůcek. Výzkumná část bakalářské práce byla zpracovávaná kvantitativní metodou, použitou technikou sběru dat byl dotazník. Základní vzorek výzkumu tvořili respondenti Olomouckého kraje, výběrový vzorek tvořilo 100% (240) respondentů, zastoupených všemi věkovými kategoriemi i pohlavím. Hypotéza č. 1: Široká veřejnost není dostatečně informována. Hypotéza byla potvrzena. Z výzkumu vyplynulo, že ze 100% (240) respondentů správně zodpovědělo stanovený počet otázek v dotazníku 48% (115) respondentů. Znalostmi převyšovali ostatní věkové kategorie dospělí. Ti byli správně informováni z 18%. Hypotéza č. 2: Ženy mají větší zájem o poskytované informace než muži. Hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č. 3: S vyšším věkem obyvatel kraje Olomouc klesá zájem o problematiku osob zrakově znevýhodněných. Tato hypotéza byla potvrzena jen částečně. U seniorů se potvrdila, naopak u dospělých ne. Z výzkumu vyplynulo, že informovanost je dostatečná, ale veřejnost nemá zájem o poskytované informace, pokud se jich problém bezprostředně nedotýká.
Etické a pragmatické aspekty tyflopedické praxe
KLŮCOVÁ, Helena
Jako osobu se zrakovým znevýhodněním lze označit jedince, jehož poškození zraku nějakým způsobem ovlivňuje vykonávání běžných činností a zároveň mu nepostačuje běžná optická korekce. Tyflopedie / oftalmopedie je oborem speciální pedagogiky zaměřeným na výchovu, vzdělávání a rozvoj osob se zrakovým znevýhodněním. Byla prověřena všeobecná informovanost o tyxflopedii, správném přístupu a chování k osobám se zrakovým znevýhodněním a zmapován současný postoj široké veřejnosti k osobám se zrakovým znevýhodněním. Byla použita metoda dotazování (techniky sběru dat pomocí dotazníku/dotazníková metoda). Výzkum proběhl v běžném českém velkoměstě (České budějovice). Celkem byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza zněla, že informovanost veřejnosti ohledně tyflopedie a správného přístupu k osobám se zrakovým znevýhodněním je průměrná (až nedostačující). Druhá hypotéza zněla, že postoj veřejnosti k osobám se zrakovým znevýhodněním je pozitivní. Obě stanovené hypotézy byly potvrzeny.
Vliv tyflopedické praxe na trávení volného času osob se zrakovým postižením
TLAPOVÁ, Jitka
Práce obsahuje krátký pohled do historie i současný pohled na přístup k osobám se zrakovým postižením. Dále jsou popisovány problémy se zrakovým postižením, středisko rané péče, možnosti verbální i neverbální komunikace osob se zrakovým postižením s okolím, průvodcovské a předčitatelské služby a některé kompenzační pomůcky, mezi které patří i vodící psy. Práce se dále soustřeďuje na volný čas osob se zrakovým postižením, především na kulturní a sportovní aktivity osob se zrakovým postižením se zaměřením na specifické druhy sportů pro tyto osoby. Též je zde zmínka o intuitivní kresbě a možnosti jejího využití u osob se zrakovým postižením spolu s ověřením a vyzkoušením v Základní škole a Mateřské škole pro zrakově postižené děti v Plzni. Krátce je zde popsáno i využití počítače při trávení volného času osob se zrakovým postižením. Cílem práce je porovnání názorů osob se zrakovým postižením a ostatní společnosti na život osob se zrakovým postižením a dále ověření stanovených hypotéz. K tomuto byl vytvořen i dotazníkový průzkum, který je v práci zhodnocen a diskutován. Bakalářská práce by měla sloužit v TyfloCentrech jako podklad pro osvětu na školách o přístupu ke zrakově postiženým a též k zhodnocení volnočasových aktivit osob se zrakovým postižením.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.