|
|
Změna v rovnováze BELL transkripčních faktorů jako nástroj posílení tuberizace u vybraných kultivarů bramboru
Zounková, Andrea ; Mašková, Petra (vedoucí práce) ; Fischer, Lukáš (oponent)
Lilek brambor (Solanum tuberosum) je z hlediska lidské spotřeby třetí nejvýznamnější plodinou na světě. Pochopení regulačních mechanismů kontrolujících zakládání hlíz má tedy kromě teoretického i praktický význam. Tuberizace S. tuberosum je komplexní morfogenní proces regulovaný jak podmínkami prostředí, tak vnitřními poměry v rostlině. Environmentální podmínky regulující nástup tuberizace jsou již dlouho známy, nicméně molekulární podstata iniciace tvorby hlíz začala být odhalována teprve nedávno, a to zejména s využitím divokého poddruhu S. tuberosum subsp. andigena. Důležitou komponentou komplexní sítě regulačních drah kontrolujících nástup tuberizace jsou mj. BELL transkripční faktory. Cílem této práce je vychýlit rovnováhu mezi hladinami BELL transkripčních faktorů indukujících a reprimujících tuberizaci směrem k podpoření iniciace tvorby hlíz u vybraných odrůd kulturního poddruhu bramboru Solanum tuberosum subsp. tuberosum (kultivary Kamýk a Korela). Pro dosažení tohoto cíle byly odvozeny transgenní linie s vneseným konstruktem obsahujícím část kódujícího úseku StBEL11 resp. StBEL29 v antisense orientaci (AS) pod kontrolou konstitutivního promotoru a linie nesoucí konstrukt obsahující kompletní sekvence genů StBEL5+StPTB6 pod kontrolou nativních promotorů. Cílem vnesení prvních dvou konstruktů v...
|
|
|
Změna v rovnováze BELL transkripčních faktorů jako nástroj posílení tuberizace u vybraných kultivarů bramboru
Zounková, Andrea ; Mašková, Petra (vedoucí práce) ; Fischer, Lukáš (oponent)
Lilek brambor (Solanum tuberosum) je z hlediska lidské spotřeby třetí nejvýznamnější plodinou na světě. Pochopení regulačních mechanismů kontrolujících zakládání hlíz má tedy kromě teoretického i praktický význam. Tuberizace S. tuberosum je komplexní morfogenní proces regulovaný jak podmínkami prostředí, tak vnitřními poměry v rostlině. Environmentální podmínky regulující nástup tuberizace jsou již dlouho známy, nicméně molekulární podstata iniciace tvorby hlíz začala být odhalována teprve nedávno, a to zejména s využitím divokého poddruhu S. tuberosum subsp. andigena. Důležitou komponentou komplexní sítě regulačních drah kontrolujících nástup tuberizace jsou mj. BELL transkripční faktory. Cílem této práce je vychýlit rovnováhu mezi hladinami BELL transkripčních faktorů indukujících a reprimujících tuberizaci směrem k podpoření iniciace tvorby hlíz u vybraných odrůd kulturního poddruhu bramboru Solanum tuberosum subsp. tuberosum (kultivary Kamýk a Korela). Pro dosažení tohoto cíle byly odvozeny transgenní linie s vneseným konstruktem obsahujícím část kódujícího úseku StBEL11 resp. StBEL29 v antisense orientaci (AS) pod kontrolou konstitutivního promotoru a linie nesoucí konstrukt obsahující kompletní sekvence genů StBEL5+StPTB6 pod kontrolou nativních promotorů. Cílem vnesení prvních dvou konstruktů v...
|
|
|
Indukce tvorby hlíz u spontánně tuberizující linie bramboru: úloha sacharidů a mobilních transkriptů
Stupecká, Lenka ; Mašková, Petra (vedoucí práce) ; Fischer, Lukáš (oponent)
Brambory jsou jednou z nejvýznamnějších zemědělských plodin a je snaha zvýšit a zkvalitnit výnosy hlíz mj. objasněním mechanismů, které proces zakládání hlíz regulují. Tuberizace bramboru je morfogenetický proces, při kterém se hlízy vytvářejí z podzemní části stonku - stolonu. Správné načasování tohoto procesu je řízeno komplexní regulační sítí a ovlivňováno mnoha jak vnitřními, tak vnějšími faktory. Za příznivých podmínek dochází ke vzniku signálu v listech, který je transportovaný "floémovou superdálnicí" poháněnou sacharidy do stolonu, kde tento signál iniciuje buněčné dělení, expanzi a změny v orientaci růstu buněk. Vývoj hlízy je ovlivňován řadou biochemických a morfologických procesů, regulován komplexní sítí genů, k jejichž expresi dochází v různých částech rostliny. Tato práce byla zaměřena na rostliny Solanum tuberosum, kultivaru Lada a z něho odvozenou spontánně tuberizující mutantní linii D69, u které jedinou stálou doposud detekovanou změnou je chybějící izoforma mangan stabilizujícího proteinu (MSP). U těchto rostlin jsem se snažila zmapovat procesy související s produkcí sacharidů v listech (fotosyntetické charakteristiky - rychlost fotosyntézy, míru fluorescence, obsah fotosyntetických pigmentů a antokyanů), stanovit obsah sacharidů v listech a transport sacharidů floémem. Dále jsem...
|
host ::
RSS.