|
|
Ambrosiové hálky - přehlížený model evoluce houbového farmaření
Zelinková, Barbora ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Janšta, Petr (oponent)
Ambrosiové hálky jsou unikátním typem hálek hmyzu z čeledě bejlomorkovitých. Jejich sdružení s houbovým symbiontem, který vytváří uvnitř hálky ambrosiovou vrstvu mycelia, je jedinečná a připomíná houbové farmaření u jiných skupin hmyzu. Doposud nebylo provedeno mnoho výzkumů na jednotlivé komponenty ambrosiových hálek: hálkotvorný hmyz, symbiotickou houbu a hostitelskou rostlinu. Tato práce poskytuje náhled na houbové farmaření, popis hálkotvorného hmyzu a hub ambrosiových hálek, charakteristiku houbových sekundárních metabolitů, a přehled mechanismů jednotlivých složek a jejich vliv na iniciaci hálky a vztahy mezi nimi. Práce dává do souvislostí dlouho známé i nově získané informace o vzájemných interakcích a ukazuje, že doposud přijímané funkce nejsou přesné a každá složka ambrosiové hálky se částečně podílí na její tvorbě. Klíčová slova: ambrosiové hálky, nutritivní mycelium, houbové farmaření, hostitelská speciace, druhová diverzita, fyto-mykofagie, trofické interakce, bejlomorkovití, Cecidomyiidae, Botryosphaeria dothidea, sekundární metabolity
|
|
|
Potravní ekologie ryb v Sargasovém moři
Horák, Mikuláš ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Frouzová, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce je vytvořit rešeršní přehled současných znalostí o potravních vztazích ve společenstvech ryb v ekosystémech Sargasového moře a prohloubit porozumění trofických dynamik v této oblasti. Jediného moře bez pevninného ohraničení, jehož relativní hranice jsou dány významnými oceánskými proudy. Práce se snaží spojit dosavadní poznatky ekologie ryb v oligotrofních vodách moře a popsat druhové složení ryb v různých vrstvách pelagiálu, strukturu potravních sítí a interakce mezi nimi. K pochopení a přiblížení těchto interakcí je využito různých již existujících hodnot získaných pomocí metody analýzy stabilních izotopů 15 N a 13 C za účelem stanovení trofických pozic a struktury potravních sítí. Fluktuace těchto hodnot v potravních sítích může nastínit přírodní i antropogenní vlivy. Klíčová slova: Sargasové moře, potravní ekologie, potravní síť, trofické vztahy, stabilní izotopy
|
|
|
Interakce mikroskopických hub a krytenek v opadu smrku ztepilého
Konvalinková, Tereza ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Nováková, Alena (oponent)
Krytenky i houby jsou běžnými obyvateli opadu jehličnanů. Jejich interakce v tomto prostředí byly studovány jen zřídka, ačkoliv tyto organismy dosahují vysoké biologické rozmanitosti a mohou hrát významnou roli v koloběhu živin v tomto prostředí. Ve své práci jsem ke studiu interakcí hub a krytenek použila kultivaci jehlic z opadu ve vlhkých komůrkách. Pro lepší charakterizaci společenstva krytenek přímo na jehlicích jsem použila environmentální skenovací elektronový mikroskop. Pro studium podstaty interakcí jsem dále uskutečnila dva experimenty modifikující biotické podmínky v mikrokosmu. Tři druhy krytenek z jehlic z opadu byly schopny kolonizovat filtrační papír na dně vlhkých komůrek. Výskyt druhů Phryganella acropodia a Assulina muscorum na filtračním papíře byl signifikantně podpořen přítomností mycelia. Ve vlhkých komůrkách byl druh Assulina muscorum asociován se sporami hub a druh Arcella discoides byl atrahován sporulujícími koloniemi rodu Cladosporium. Oproti tomu nebyla pozorována asociace putativně mykofágního druhu Phryganella acropodia se sporami hub. V dalším experimentu byla krytenka Arcella discoides atrahována jak živým, tak mrtvým myceliem. Přitažlivost živého mycelia přitom byla průkazně vyšší a atraktivita mycelia tří druhů hub se průkazně lišila. Na druhou stranu na jehlicích nebyl...
|
|
|
Biodiverzita zástupců čeledi Chironomidae v horských jezerech a tocích v období acidifikace a zotavování z acidifikace.
Černocká, Veronika ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem acidifikace na nejpočetnější skupinu makrozoobentosu horských stojatých a tekoucích vod - pakomáry (Chironomidae: Diptera). Diverzita pakomárů bývá spojována především s množstvím živin, koncentrací rozpuštěného kyslíku ve vodě, s teplotou, ale i se schopností přežít v podmínkách (např. při extrémních hodnotách pH), které nejsou vhodné pro jiné taxony. Také díky tomu se čeleď Chironomidae stala v mnoha společenstvech ovlivněných acidifikací dominantní skupinou makrozoobentosu. Mezi nejintenzivněji zkoumané lokality v Evropě, které byly zasažené acidifikací, patří tatranská a šumavská jezera. Vrchol acidifikace probíhal v 80. letech 20. století. Ukázalo se, že během acidifikace došlo ke změnám početnosti, ale i druhového složení pakomárů. Hlavním důvodem byla změna trofie jezer, kterou pakomáři odrážejí zřejmě více než změnu pH. Pokles počtu druhů nastal až poté, co hodnoty pH klesly pod 5. Pod touto hodnotou ovlivnila acidifikace pouze jejich relativní abundanci. Vliv na pakomáry má také nepochybně toxický efekt iontů Al/Al3+ . Ani v acidifikovaných tocích není pH hlavním faktorem ovlivňující faunu pakomárů. Ukázala se jím být změna potravní nabídky. Jelikož jsou potravní řetězce acidifikovaných toků založeny především na přísunu detritu, získaly výhodu druhy živící se...
|
|
|
Interakce mikroskopických hub a krytenek v opadu smrku ztepilého
Konvalinková, Tereza ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Nováková, Alena (oponent)
Krytenky i houby jsou běžnými obyvateli opadu jehličnanů. Jejich interakce v tomto prostředí byly studovány jen zřídka, ačkoliv tyto organismy dosahují vysoké biologické rozmanitosti a mohou hrát významnou roli v koloběhu živin v tomto prostředí. Ve své práci jsem ke studiu interakcí hub a krytenek použila kultivaci jehlic z opadu ve vlhkých komůrkách. Pro lepší charakterizaci společenstva krytenek přímo na jehlicích jsem použila environmentální skenovací elektronový mikroskop. Pro studium podstaty interakcí jsem dále uskutečnila dva experimenty modifikující biotické podmínky v mikrokosmu. Tři druhy krytenek z jehlic z opadu byly schopny kolonizovat filtrační papír na dně vlhkých komůrek. Výskyt druhů Phryganella acropodia a Assulina muscorum na filtračním papíře byl signifikantně podpořen přítomností mycelia. Ve vlhkých komůrkách byl druh Assulina muscorum asociován se sporami hub a druh Arcella discoides byl atrahován sporulujícími koloniemi rodu Cladosporium. Oproti tomu nebyla pozorována asociace putativně mykofágního druhu Phryganella acropodia se sporami hub. V dalším experimentu byla krytenka Arcella discoides atrahována jak živým, tak mrtvým myceliem. Přitažlivost živého mycelia přitom byla průkazně vyšší a atraktivita mycelia tří druhů hub se průkazně lišila. Na druhou stranu na jehlicích nebyl...
|
|
|
Vliv rizika predace a komplexity prostředí na trofické interakce ve vodním prostředí
KOLÁŘ, Vojtěch
The thesis results of two laboratory experiments focusing on the impacts of predation risk, prey density and habitat complexity on predator-prey interaction strengths and predator metabolic rates, complemented by a brief review of the subject. The experimental system used in the first experiment consisted of cladoceran prey, larvae of three dragonfly species (Sympetrum sanguineum, Libellula quadrimaculata, Ischnura cf. elegans) as intermediate predators, and larvae of a large dragonfly species (Aeshna sp.) as a top predator. The second experiment of investigated how predation risk influences metabolic rates of the intermediate predators.
|
host ::
RSS.