|
|
Zásoby a toky uhlíku a dusíku ve dvou lesních ekosystémech Krušných hor
Růžek, Michal ; Oulehle, Filip (vedoucí práce) ; Tahovská, Karolina (oponent)
ZÁSOBY A TOKY UHLÍKU A DUSÍKU VE DVOU LESNÍCH EKOSYSTÉMECH KRUŠNÝCH HOR S rostoucími koncentracemi CO2 v atmosféře jsou v poslední době uvažovány lesní ekosystémy jako místo pro sekvestraci C. Existují však rozdíly mezi jehličnany a listnáči ve vlivu na toky C a N v rámci lesních ekosystémů, které ovlivňují i zásoby uhlíku (C) a dusíku (N) v půdě. V přirozené čisté bučině a hospodářské monokulturní smrčině na výzkumných plochách České geologické služby v Krušných horách byly zkoumány toky a zásoby C a N. Byly zkoumány jak vstupy (podkorunové srážky, nadzemní opad) , tak i výstupy z ekosystémů (půdní respirace, odtok půdní vodou). Dále byly stanoveny zásoby C a N v živé biomase stromů a půdě. Ve vstupech byl ve smrčině zaznamenán signifikantně vyšší tok DOC z podkorunových srážek a v bučině tok C z nadzemního opadu, u výstupů pak ve smrku vyšší odtok DOC, DON a NH4 z O horizontu a v buku odtok NO3 - z minerální půdy. Ačkoliv nebyl zaznamenán téměř žádný rozdíl v půdní respiraci, podíl dílčích zdrojů na celkové respiraci se liší. Větší zásoby C a N v biomase a půdě byly zjištěny v bukovém lese. Klíčová slova: uhlík, dusík, druhové složení stromů, koloběh živin, půda, biogeochemie
|
|
|
Alokace uhlíku u stálezelených a opadavých temperátních dřevin při zvýšené koncentraci CO2 a O3
Neuwirthová, Eva ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
V následujících letech se očekává nadále zvyšování atmosférické koncentrace CO2 a přízemního, troposférického ozonu O3. Tyto změny jsou z velké části zapříčiněny antropogenní činností a mají značný vliv nejen na rostliny, ale i na celkové klima na Zemi. Při změně koncentrací těchto plynů v prostředí se mění i fyziologické procesy v rostlinách, které se účastní asimilace uhlíku a předcházejí jeho alokaci v rostlinných orgánech. Lesní dřeviny představují významné zásobníky uhlíku a změny v alokaci uhlíku mohou ovlivnit jejich schopnost sinků v celkovém koloběhu uhlíku.Zvýšená koncentrace CO2 v atmosféře má vliv na celou řadu fyziologických procesů: zvyšuje se obvykle rychlost fotosyntézy, snižuje rychlost fotorespirace - tím může nastat i zvýšené ukládání uhlíku do rostlinné biomasy. Ukládání uhlíku do sinků je zprostředkováno přes asimilační orgány, které jsou vyšší koncentrací přízemního O3 narušovány. Ozon je pro rostliny toxický a dřeviny díky jejich dlouhověkosti jsou vystaveny dlouhodobému opakovanému působení O3. Jak budou rostliny na zvýšené koncentrace plynů CO2 a O3 reagovat, je nejčastěji zjišťováno na zástupcích typických evropských temperátních dřevin, což je listnatý buk (Fagus sylvatica) a jehličnatý smrk (Picea abies). Cílem práce bylo shrnout poznatků o činnosti zvýšené koncentrace plynů CO2...
|
|
|
Zásoby a toky uhlíku a dusíku ve dvou lesních ekosystémech Krušných hor
Růžek, Michal
ZÁSOBY A TOKY UHLÍKU A DUSÍKU VE DVOU LESNÍCH EKOSYSTÉMECH KRUŠNÝCH HOR S rostoucími koncentracemi CO2 v atmosféře jsou v poslední době uvažovány lesní ekosystémy jako místo pro sekvestraci C. Existují však rozdíly mezi jehličnany a listnáči ve vlivu na toky C a N v rámci lesních ekosystémů, které ovlivňují i zásoby uhlíku (C) a dusíku (N) v půdě. V přirozené čisté bučině a hospodářské monokulturní smrčině na výzkumných plochách České geologické služby v Krušných horách byly zkoumány toky a zásoby C a N. Byly zkoumány jak vstupy (podkorunové srážky, nadzemní opad) , tak i výstupy z ekosystémů (půdní respirace, odtok půdní vodou). Dále byly stanoveny zásoby C a N v živé biomase stromů a půdě. Ve vstupech byl ve smrčině zaznamenán signifikantně vyšší tok DOC z podkorunových srážek a v bučině tok C z nadzemního opadu, u výstupů pak ve smrku vyšší odtok DOC, DON a NH4 z O horizontu a v buku odtok NO3 - z minerální půdy. Ačkoliv nebyl zaznamenán téměř žádný rozdíl v půdní respiraci, podíl dílčích zdrojů na celkové respiraci se liší. Větší zásoby C a N v biomase a půdě byly zjištěny v bukovém lese. Klíčová slova: uhlík, dusík, druhové složení stromů, koloběh živin, půda, biogeochemie
|
|
|
Vliv dominantních druhů stromů na půdní vlastnosti
Hüblová, Lucie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Veselá, Hana (oponent)
Kvalitu půdy a její schopnost podporovat růst rostlin a existenci půdních organismů, ovlivňuje především obsah půdního organického uhlíku, který má vliv na řadu půdních vlastností. Největší suchozemské rezervoáry uhlíku (C) přestavují lesní ekosystémy. Množství C sekvestrovaného v půdě závisí na množství a chemickém složení organické hmoty, která je v lese do půdy dodávána v podobě listového opadu stromů. Jak dlouho a jak pevně bude C v lesní půdě zadržen závisí na rychlosti dekompozice půdní organické hmoty a stabilizačních mechanismech. Ve své práci jsem porovnala data ze 40 "common garden" experimentů, kde byly jednotlivé druhy stromů vysázeny vedle sebe na homogenní půdě. Množství uloženého C bylo porovnáváno na třech typech zalesněných půd lišících se jejich předchozím využíváním. Lesní a bývalé orné půdy reprezentovaly vyvinuté půdy v pozdních fázích pedogeneze. Výsypky reprezentovaly iniciální půdy, kde pedogeneze teprve započala. Bylo zjištěno, že stáří půdy hraje významnou roli v sekvestraci C. Ve vyvinutých půdách se více C ukládalo pod jehličnany, zatímco iniciální půdy ukládaly více C pod listnáči. U výsypek byla dále nalezena negativní závislost množství sekvestrovaného C na C:N poměru listového opadu. Výsledky naznačují, že na iniciálních půdách je sekvestrace C podporována jinými...
|
|
|
Zásoby a toky uhlíku a dusíku ve dvou lesních ekosystémech Krušných hor
Růžek, Michal
ZÁSOBY A TOKY UHLÍKU A DUSÍKU VE DVOU LESNÍCH EKOSYSTÉMECH KRUŠNÝCH HOR S rostoucími koncentracemi CO2 v atmosféře jsou v poslední době uvažovány lesní ekosystémy jako místo pro sekvestraci C. Existují však rozdíly mezi jehličnany a listnáči ve vlivu na toky C a N v rámci lesních ekosystémů, které ovlivňují i zásoby uhlíku (C) a dusíku (N) v půdě. V přirozené čisté bučině a hospodářské monokulturní smrčině na výzkumných plochách České geologické služby v Krušných horách byly zkoumány toky a zásoby C a N. Byly zkoumány jak vstupy (podkorunové srážky, nadzemní opad) , tak i výstupy z ekosystémů (půdní respirace, odtok půdní vodou). Dále byly stanoveny zásoby C a N v živé biomase stromů a půdě. Ve vstupech byl ve smrčině zaznamenán signifikantně vyšší tok DOC z podkorunových srážek a v bučině tok C z nadzemního opadu, u výstupů pak ve smrku vyšší odtok DOC, DON a NH4 z O horizontu a v buku odtok NO3 - z minerální půdy. Ačkoliv nebyl zaznamenán téměř žádný rozdíl v půdní respiraci, podíl dílčích zdrojů na celkové respiraci se liší. Větší zásoby C a N v biomase a půdě byly zjištěny v bukovém lese. Klíčová slova: uhlík, dusík, druhové složení stromů, koloběh živin, půda, biogeochemie
|
|
|
Klasifikace druhové skladby lesa pomocí dat Sentinel-2 a Landsat
Havelka, Ondřej ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je zhodnocení využitelnosti vybraných klasifikačních algoritmů k rozlišení druhové skladby lesů na území Česka. Použitím družicových snímků Sentinel-2 a Landsat 8 je zkoumáno, zda lepší prostorové rozlišení ovlivní výslednou klasifikaci a zda díky technologickému pokroku lze docílit klasifikace lesních porostů na úrovni jednotlivých druhů. Základem každé řízené klasifikace je vhodně zvolený soubor trénovacích a kontrolních množin, který v předkládané práci vychází z polygonové vrstvy, popisující druhovou skladbu, jejímž autorem je Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Na základě rešerše aktuální odborné literatury jsou v předkládané práci použity klasifikační algoritmy Support Vector Machine, Neural Network a Maximum Likelihood. Je snahou jejich modifikacemi, které vychází z výsledků odborných prací, dosáhnout co nejvyšší klasifikační přesnosti. Veškeré výsledky jsou doplněny tabulkami, grafy a mapami, které uceleně a přehledně shrnou odpovědi na stanovené cíle předkládané práce.
|
|
|
Dřeviny vhodné do měst, jejich výsadba a údžba
KUBÍNOVÁ, Stanislava
Bakalářská práce se zaměřuje na výběr vhodných dřevin do městského prostředí, výsadbu a jejich údržbu. V práci jsou dřeviny popsané a rozdělené podle jednotlivých stanovišť, která jednotlivým druhům vyhovují. Jsou v ní popsané jednotlivé úkony před výsadbou, ošetření po výsadbě, následná péče a udržování. Mezi udržovací aktivity patří například řez koruny, nebo v případě nutnosti kácení. Tyto úkony s tím spojené jsou o to důležitější, když se jedná o zastavěné území městského prostředí. Stromy bez pravidelné a poctivé péče jsou pro své okolí nebezpečné v podobě lámání větví apod.
|
|
|
Zásoby a toky uhlíku a dusíku ve dvou lesních ekosystémech Krušných hor
Růžek, Michal ; Oulehle, Filip (vedoucí práce) ; Tahovská, Karolina (oponent)
ZÁSOBY A TOKY UHLÍKU A DUSÍKU VE DVOU LESNÍCH EKOSYSTÉMECH KRUŠNÝCH HOR S rostoucími koncentracemi CO2 v atmosféře jsou v poslední době uvažovány lesní ekosystémy jako místo pro sekvestraci C. Existují však rozdíly mezi jehličnany a listnáči ve vlivu na toky C a N v rámci lesních ekosystémů, které ovlivňují i zásoby uhlíku (C) a dusíku (N) v půdě. V přirozené čisté bučině a hospodářské monokulturní smrčině na výzkumných plochách České geologické služby v Krušných horách byly zkoumány toky a zásoby C a N. Byly zkoumány jak vstupy (podkorunové srážky, nadzemní opad) , tak i výstupy z ekosystémů (půdní respirace, odtok půdní vodou). Dále byly stanoveny zásoby C a N v živé biomase stromů a půdě. Ve vstupech byl ve smrčině zaznamenán signifikantně vyšší tok DOC z podkorunových srážek a v bučině tok C z nadzemního opadu, u výstupů pak ve smrku vyšší odtok DOC, DON a NH4 z O horizontu a v buku odtok NO3 - z minerální půdy. Ačkoliv nebyl zaznamenán téměř žádný rozdíl v půdní respiraci, podíl dílčích zdrojů na celkové respiraci se liší. Větší zásoby C a N v biomase a půdě byly zjištěny v bukovém lese. Klíčová slova: uhlík, dusík, druhové složení stromů, koloběh živin, půda, biogeochemie
|
|
|
Alokace uhlíku u stálezelených a opadavých temperátních dřevin při zvýšené koncentraci CO2 a O3
Neuwirthová, Eva ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
V následujících letech se očekává nadále zvyšování atmosférické koncentrace CO2 a přízemního, troposférického ozonu O3. Tyto změny jsou z velké části zapříčiněny antropogenní činností a mají značný vliv nejen na rostliny, ale i na celkové klima na Zemi. Při změně koncentrací těchto plynů v prostředí se mění i fyziologické procesy v rostlinách, které se účastní asimilace uhlíku a předcházejí jeho alokaci v rostlinných orgánech. Lesní dřeviny představují významné zásobníky uhlíku a změny v alokaci uhlíku mohou ovlivnit jejich schopnost sinků v celkovém koloběhu uhlíku.Zvýšená koncentrace CO2 v atmosféře má vliv na celou řadu fyziologických procesů: zvyšuje se obvykle rychlost fotosyntézy, snižuje rychlost fotorespirace - tím může nastat i zvýšené ukládání uhlíku do rostlinné biomasy. Ukládání uhlíku do sinků je zprostředkováno přes asimilační orgány, které jsou vyšší koncentrací přízemního O3 narušovány. Ozon je pro rostliny toxický a dřeviny díky jejich dlouhověkosti jsou vystaveny dlouhodobému opakovanému působení O3. Jak budou rostliny na zvýšené koncentrace plynů CO2 a O3 reagovat, je nejčastěji zjišťováno na zástupcích typických evropských temperátních dřevin, což je listnatý buk (Fagus sylvatica) a jehličnatý smrk (Picea abies). Cílem práce bylo shrnout poznatků o činnosti zvýšené koncentrace plynů CO2...
|
|
| |
host ::
RSS.