|
|
Odhad potenciálu sekvestrace uhlíku v České republice - Zalesňování zemědělských půd, změna lesního hospodaření, revitalizace rašelinišť a výsadby stromořadí
Hruška, Jakub ; Pavelka, Marian ; Chuman, Tomáš ; Oulehle, Filip ; Vindušková, O. ; Cudlín, Pavel ; Trnka, Miroslav
Zpráva vypočítává kvalitativně i kvantativně potenciál sekvestrace uhlíku (k roku 2050) při zalesňování zemědělských půd, změněn managementu lesů, revitalizaci mokřadů a výsadbách alejí.
|
|
|
Ústup budního hospodářství a dynamika sukcese lesa v Krkonoších
Dobíhal, Michal ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Ústup budního hospodářství a dynamika sukcese lesa v Krkonoších ABSTRAKT: Přibližně od konce 19. století dochází k postupnému opouštění horských pastvin a senišť ve většině evropských pohoří včetně Krkonoš. Zde bylo budní hospodářství ukončeno nejpozději před 2. světovou válkou. Opuštěné luční enklávy podléhají druhotné sukcesi lesa. Otázkou je, jak rychlá tato sukcese je a jakou měla v minulosti dynamiku. Výzkum probíhal ve 4 zájmových územích přiléhajících k ekotonu horní hranice lesa. Skládal se z analýzy historických map a leteckých snímků řízenou klasifikací a dendrochronologického výzkumu věkové struktury porostu smrku ztepilého (Picea abies), který probíhal v blízkém okolí 4 vybraných bud. Cílem práce bylo zjistit, jak rozsáhlá byla území ovlivněná budním hospodářstvím a jak rychlá byla následná sukcese lesa v ekotonu horní hranice lesa a jaká byla její dynamika. V dendrochronologické části výzkumu byly dokázány hlavní vrcholy v počtu uchycených semenáčků ve velmi krátké době 10 - 20 let po ukončení hospodaření většinou následované ještě jedním, nebo dvěma méně výraznými vrcholy v pozdějším období. Tyto vrcholy se projevily na změnových mapách vývoje zalesnění s přibližně 20letým zpožděním. Sukcese probíhala od hranice luční enklávy směrem k boudám postupně. V části enklávy přiléhající k ekotonu...
|
|
|
Historická poloha horní hranice lesa v Krkonoších odvozená ze starých map a fotografií
Vágner, Tomáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Účelem této diplomové práce je rekonstruovat a analyzovat změny polohy horní hranice lesa v Krkonoších v období mezi 18. a 21. stoletím. Nadmořská výška horní hranice lesa představuje citlivý indikátor zohledňující jak její antropogenní ovlivnění, tak změny klimatu. Metodologický přístup zahrnuje rekonstrukci horní hranice lesa ze starých map (vydané v letech 1765, 1851-52, 1879, 1906) jejich porovnání s novějšími daty vzniklými objektově orientovanou klasifikací lesních porostů v letech 1936 a 2002 (aktualizovaná 2005; poskytnutá vedoucím práce). Data získaná ze starých mapových podkladů a z roku 1936 byla porovnána (a verifikována) se starými pohlednicemi a fotografiemi z Krkonoš. Průměrná nadmořská výška horní hranice lesa v Krkonoších vzrůstala v průběhu let. Značný nárůst průměrné nadmořské výšky byl pozorován mezi 19. a počátkem 20. století, což bylo zapříčiněno především poklesem antropogenní činnosti ve vrcholových partiích. Pozice horní hranice lesa v Krkonoších byla závislá především na antropogenním ovlivnění (přímém, nepřímém). Klíčová slova: horní hranice lesa, alpínská hranice lesa, Krkonoše, antropogenní ovlivnění
|
|
|
Participativní management a návrh vegetačních prvků krajinné kompozice na Štěkeňsku
ŠINDELÁŘ, Jiří
Tato bakalářská práce je návrhem projektu obnovy vegetačních linií na Štěkeňsku. Cílem práce je zmapovat současnou kompozici stromů a alejí v oblasti a připravit prostorový model starých a památných stromů v geografickém informačním systému. Obnova vegetačních prvků se opírá o projekt historické krajiny, který byl vypracován během krajinnářského workshopu krajinnými architekty v roce 2013.
|
host ::
RSS.