|
|
Potenciál genového inženýrství pro šlechtění rostlin odolných k abiotickým stresům: tolerance k chladu u rýže
Lotová, Gabriela ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Janská, Anna (oponent)
S rostoucí populací a klimatickými změnami stoupá i snaha o vyšlechtění výkonnějších plodin. Genové inženýrství otevřelo nebývalé šlechtitelské možnosti ve vyvíjení rostlin s požadovanými vlastnostmi. Transgenní plodiny s lepšími vlastnostmi včetně odolnosti k nepříznivým podmínkám prostředí mohou přispět k řešení problému hladomoru a malnutrice v rozvojových zemích. Ačkoliv společnost vnímá geneticky modifikované plodiny spíše negativně, hojně se jich využívá jako krmiva pro hospodářská zvířata a mimo Evropu i pro výživu lidí. Vzhledem ke komplexní povaze odolnosti vůči abiotickým stresům se dříve nepředpokládala využitelnost genových manipulací pro šlechtění odolných rostlin. Ukázalo se však, že modifikace stresové signalizační kaskády či transkripčních faktorů může vést k úspěchu. Tato práce shrnuje možnosti genetické modifikace plodin, jež mohou vyústit v lepší toleranci vůči chladu, a je orientována zejména na rýži. Část práce se zabývá transdukcí chladového signálu, jejíž modifikací lze také docílit zvýšené tolerance vůči chladu. Další část se zabývá transkripčními faktory, jež aktivují expresi genů zvyšujících odolnost vůči nízké teplotě. Největší pozornost věnuji transkripčním faktorům CBF/DREB, jež hrají v odolnosti vůči chladu klíčovou roli. Klíčová slova: CBF/DREB, genové inženýrství,...
|
|
|
Transgenní plodiny a třetí svět- aktualizace středoškolského studia biologie
Andrová, Julie ; Opatrný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Cvrčková, Fatima (oponent)
Problematika transgenních plodin a jejich využití v zeních třetího světa je ve středoškolské výuce většinou opomíjena. Jelikož se jedná o zajímavé téma, které získává celosvětově stále větší význam, své místo ve středoškolské výuce by si zasloužilo. Informace týkající se tohoto tématu však není nutné předkládat žákům pouze v textové podobě, lze využít takové metody výuky, v rámci kterých žáci samostatně aktivně získávají informace a jsou nuceni nad nimi přemýšlet. V rámci diplomové práce byl vytvořen text pro učitele, který by mohl sloužit jako zdroj informací při přípravě na vyučovací jednotku týkající se tohoto tématu a didaktický test pro žáky, jehož součástí jsou úlohy inspirované projektem PISA. K jejich správnému vyřešení je třeba, aby žák aktivně získával informace z textů, které jsou součástí úloh, a zároveň nad nimi přemýšlel. Test sestával ze třech tematických okruhů (Transgenní rostliny, Zlatá rýže, Očkování a jedlé vakcíny) a celkem 16 otázek (31 včetně podotázek). Byl ověřován na vzorku 82 žáků ve věku 16 až 19 let, kteří byli celkem ze čtyř tříd na čtyřech různých gymnáziích. Žáci zaznamenávali své odpovědi do záznamového listu, jehož součástí byly i doplňující otázky, prostřednictvím kterých byly zjišťovány názory a postoje žáků vůči textům a otázkám, které byly součástí testu....
|
|
|
Potenciál genového inženýrství pro šlechtění rostlin odolných k abiotickým stresům: tolerance k chladu u rýže
Lotová, Gabriela ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Janská, Anna (oponent)
S rostoucí populací a klimatickými změnami stoupá i snaha o vyšlechtění výkonnějších plodin. Genové inženýrství otevřelo nebývalé šlechtitelské možnosti ve vyvíjení rostlin s požadovanými vlastnostmi. Transgenní plodiny s lepšími vlastnostmi včetně odolnosti k nepříznivým podmínkám prostředí mohou přispět k řešení problému hladomoru a malnutrice v rozvojových zemích. Ačkoliv společnost vnímá geneticky modifikované plodiny spíše negativně, hojně se jich využívá jako krmiva pro hospodářská zvířata a mimo Evropu i pro výživu lidí. Vzhledem ke komplexní povaze odolnosti vůči abiotickým stresům se dříve nepředpokládala využitelnost genových manipulací pro šlechtění odolných rostlin. Ukázalo se však, že modifikace stresové signalizační kaskády či transkripčních faktorů může vést k úspěchu. Tato práce shrnuje možnosti genetické modifikace plodin, jež mohou vyústit v lepší toleranci vůči chladu, a je orientována zejména na rýži. Část práce se zabývá transdukcí chladového signálu, jejíž modifikací lze také docílit zvýšené tolerance vůči chladu. Další část se zabývá transkripčními faktory, jež aktivují expresi genů zvyšujících odolnost vůči nízké teplotě. Největší pozornost věnuji transkripčním faktorům CBF/DREB, jež hrají v odolnosti vůči chladu klíčovou roli. Klíčová slova: CBF/DREB, genové inženýrství,...
|
|
|
Transgenní plodiny a třetí svět- aktualizace středoškolského studia biologie
Andrová, Julie ; Opatrný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Cvrčková, Fatima (oponent)
Problematika transgenních plodin a jejich využití v zeních třetího světa je ve středoškolské výuce většinou opomíjena. Jelikož se jedná o zajímavé téma, které získává celosvětově stále větší význam, své místo ve středoškolské výuce by si zasloužilo. Informace týkající se tohoto tématu však není nutné předkládat žákům pouze v textové podobě, lze využít takové metody výuky, v rámci kterých žáci samostatně aktivně získávají informace a jsou nuceni nad nimi přemýšlet. V rámci diplomové práce byl vytvořen text pro učitele, který by mohl sloužit jako zdroj informací při přípravě na vyučovací jednotku týkající se tohoto tématu a didaktický test pro žáky, jehož součástí jsou úlohy inspirované projektem PISA. K jejich správnému vyřešení je třeba, aby žák aktivně získával informace z textů, které jsou součástí úloh, a zároveň nad nimi přemýšlel. Test sestával ze třech tematických okruhů (Transgenní rostliny, Zlatá rýže, Očkování a jedlé vakcíny) a celkem 16 otázek (31 včetně podotázek). Byl ověřován na vzorku 82 žáků ve věku 16 až 19 let, kteří byli celkem ze čtyř tříd na čtyřech různých gymnáziích. Žáci zaznamenávali své odpovědi do záznamového listu, jehož součástí byly i doplňující otázky, prostřednictvím kterých byly zjišťovány názory a postoje žáků vůči textům a otázkám, které byly součástí testu....
|
|
|
Transgenní plodiny a třetí svět - aktualizace gymnaziálního učiva biologie
Andrová, Julie ; Opatrný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Obyvatelé zemí třetího světa se musí vypořádávat s problémy, jako jsou populační exploze, podvýživa, chudoba a nemocnost. Tzv. Zelená revoluce zachránila miliony lidí před hladem prostřednictvím zavádění speciálně vyšlechtěných odrůd obilovin v kombinaci s minerálním hnojením. Budoucnost pro rozvojové země by mohl představovat přechod od Zelené revoluce ke Genetické revoluci, která spočívá v zavádění transgenních plodin připravených pomocí metod genového inženýrství. Práce se zabývá problematikou transgenních plodin v rozvojových zemích. První část je věnována problémům třetího světa, druhá část transgenním plodinám, a to konkrétně postupu přípravy těchto plodin, jejich současnému i potenciálnímu využití v rozvojových zemích a potenciálním rizikům. Třetí část zahrnuje analýzu Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia a vybraných učebnic.
|
host ::
RSS.