|
| |
|
| |
|
|
Transfekce somatických buněk pomocí magnetických nanočástic a jejich post-transfekční lokalizace
Pošustová, Veronika ; Skopalík, Josef (oponent) ; Svoboda, Ondřej (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na experiment založený na magnetických nanočástic SPIO pro transfekci 3T3 buněk. Povrch nanočástic byl modifikován pomocí PEI a Chitosanu za účelem optimalizace této metody. Transfekční experiment byl proveden dvanáct krát, následně byla nasnímaná data zpracována a statisticky vyhodnocena v programovacím prostředí Matlab R2016a a určena transfekční efektivita. Teoretická část je zaměřena na magnetické nanočástice a jejich využití v medicíně, dále na transfekci a její metody a také konkrétně na transfekční metodu založenou na magnetických nanočásticích.
|
|
|
Izolace plasmidové DNA z bakterií a její transfekce do buněčné linie HEK293
Bačovská, Kristýna ; Chmelíková, Larisa (oponent) ; Svoboda, Ondřej (vedoucí práce)
Plasmidová DNA je hojně využívána v oblastech molekulární biologie a genového inženýrství. Tato práce pojednává o metodách její izolace a tématech spjatých s tímto procesem. V experimentální části je k izolaci použita metoda fenol-chloroformové extrakce, které předcházela amplifikace plasmidů Channelrhodopsin-2, ASAP1 a Kir 2.1 v bakteriích buněčné linie DH5. Celkem bylo provedeno 22 izolací a jejich úspěšnost byla ověřena gelovou elektroforézou a transfekcí do buněčné linie HEK293. Nejúspěšněji dopadla izolace plasmidu ASAP1, souhrnná procentuální úspěšnost pro všechny plasmidy činila 30 %.
|
|
|
Závislost velikosti proudu IKs kanálu srdce na stimulaci
Kachan, Ksenia ; Čmiel, Vratislav (oponent) ; Bébarová,, Markéta (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnuje studiu frekvenční závislosti velikosti proudu srdečním kanálem vedoucím pomalou složku opožděného draslíkového proudu z buňky (IKs). Tato vlastnost IKs kanálu má velký funkční význam. Za insuficience jiných repolarizačních proudů, ale i za zvýšené srdeční frekvence, zejména za zvýšeného tonu sympatiku, totiž IKs představuje tzv. repolarizační rezervu, čímž zabraňuje nadměrnému prodlužování repolarizace akčního napětí srdečních buněk. Struktura IKs kanálu je kódována geny KCNQ1 (-podjednotka formující pór kanálu) a KCNE1 (modulační -podjednotka). Mutace v těchto genech narušují fyziologickou funkci IKs kanálu a způsobují vznik dědičných arytmogenních syndromů, zejména syndromu dlouhého intervalu QT (LQTS). Mezi takové mutace patří i mutace c.926C>T (p.T309I) v genu KCNQ1, která vede u heterozygotních nosičů ke vzniku LQTS typu 1. Teoretická část diplomové práce poskytuje základní informace o IKs kanálu a patch clamp technice, které jsou nezbytné pro provedení části praktické. Experimentální část spočívá v kultivaci a přechodné transfekci buněčné linie CHO pro následné elektrofyziologické měření technikou whole-cell patch clamp s cílem zkoumání závislosti velikosti IKs na frekvenci stimulace, jak u kanálů bez mutace, tak u kanálů tvořených podjednotkami bez mutace i s mutací T309I.
|
|
|
Elektrofyziologická charakterizace membránového kanálu Kir2.1
Měsíčková, Klára ; Chmelíková, Larisa (oponent) ; Svoboda, Ondřej (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnuje problematice elektrofyziologické charakterizace membránového kanálu Kir2.1. Vnitřně usměrňující draslíkový kanál Kir2.1 se nachází v buňkách svalových, srdečních i nervových a jeho dysfunkce způsobuje různá onemocnění. Praktická část práce je zaměřená na kultivaci buněčné linie HEK293T sloužící k transfekci plasmidu Kir2.1 a následné měření iontových proudů elektrofyziologickou měřicí metodou patch-clamp v režimu whole-cell.
|
|
|
Izolace plasmidové DNA z bakterií a její transfekce do buněčných linií HEK293
Skala, Kateřina ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Svoboda, Ondřej (vedoucí práce)
Izolace DNA patří mezi základní metody molekulární biologie. Pro izolaci a amplifikaci DNA existují různé metody. V této práci je použita fenol-chloroformová extrakce pro izolaci plasmidů Channelrhodopsin-2, ASAP1 a Kir 2.1. Bylo provedeno 22 izolací plasmidů s celkovou úspěšností 27 %. Správnost izolace byla ověřena gelovou elektroforézou. Úspěšně izolované plasmidy byly následně transfekovány do buněčné linie HEK293 a snímány konfokálním mikroskopem 24, 48 a 72 hodin po transfekci.
|
|
|
Studium vlastností membránového napěťového senzoru ASAP1 exprimovaného v buněčné linii HEK 293
Sanetrníková, Dominika ; Chmelíková, Larisa (oponent) ; Svoboda, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce se v úvodu věnuje seznámení s plasmidovou DNA, která se v podobě vektoru využívá v molekulární biologii. Ve formě fluorescenčních sond lze plasmidy využít pro měření změn membránového potenciálu. Do jejich struktury se přidává barvivo fluorofor. Důležitým zástupcem této práce je fluorescenční sonda ASAP1, která obsahuje zelený fluorescenční protein, jehož reakcí na změnu membránového potenciálu je pokles intenzity emitovaného světla. Cílem práce bylo provést chemickou transfekci tohoto plasmidu do buněčné linie HEK293 a provést jeho charakterizaci. V práci je rovněž navržena metoda pro analýzu časového průběhu změn fluorescence v závislosti na depolarizaci buněčné membrány. V závěru práce je popsán uskutečněný experiment včetně diskuze získaných výsledků.
|
|
|
Monitorování úspěšnosti transfekce buněčné linie 293 HEK
Dvořák, Tomáš ; Španová, Alena (oponent) ; Ševčík, Mojmír (vedoucí práce)
Diplomová práce je založena na monitorování úspěšnosti transfekce buněčné linie 293HEK. V teoretické části je popsán princip transfekčních metod, buněčné linie, vektory a reportérové geny. V praktické části byly použity buňky HEK293 EBNA1. Byl zkoumán rozdíl mezi plasmidy GFP a EGFP. Dále byly použity různé transfekční regenty za různých kultivačních podmínek.
|
|
|
Využití magnetických nanočástic pro transfekci plasmidu do HEK293 buněk
Bílek, Ondřej ; Svoboda, Ondřej (oponent) ; Fohlerová, Zdenka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím magnetických nanočástic, SPIO nanočástic a nanočástic komerčního produktu MATra pro transfekci plasmidu ASAP do HEK293 buněk a následnou optimalizací tohoto procesu. K experimentální části je přiložena teoretická část shrnující poznatky z oblasti syntézy magnetických nanočástic, jejich využití v biomedicíně, teorii zabývající se možnostmi vložení cizorodé DNA či plasmidu do buňky a způsoby vyhodnocování úspěšnosti těchto experimentů.
|
host ::
RSS.