|
|
Jak být trampem. Mediální polemika o charakteru subkultury na přelomu dvacátých a třicátých let
Kuliš, Jan ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá polemikou mezi subkulturními časopisy Tramp a Naše osady ohledně pojetí trampské identity a politizace subkultury trampingu v letech 1929 až 1931. Zkoumá tzv. rudý tramping - příklon části trampů ke komunismu, s tím související politizaci subkultury a jeho vývoj, za jehož platformu bývá považován časopis Tramp; stejně tak jako kritiku tohoto přístupu od časopisu Naše osady hlásícího se k nepolitickému trampingu. Výsledkem této práce je rozčlenění politizace subkultury ve sledovaném období na tři etapy: snahu poslance Jiřího Stříbrného a médií v jeho vlastnictví o politizaci subkultury směrem k jeho politice, politizace i deklarativně nepolitických členů subkultury proti regulaci trampování tzv. Kubátovou vyhláškou v roce 1931, která byla vyvrcholením morální paniky z trampingu, a komunistickou politizaci trampů. Závěrem práce konstatuje, že časopis Tramp sice byl platformou rudého trampingu, ale až v druhé půli své existence, nikoli po celé období, a že jako rudý tramping lze označit jeho levicové a později i komunistické směřování, které však zůstává převážně na ideologické rovině, než aby otevřeně šlo o vzývání KSČ. Dále práce zjišťuje, že polemiku oproti předpokladům odborné literatury nelze personifikovat na spor mezi trampskými novináři Bobem Hurikánem a Gézou Včeličkou,...
|
|
| |
|
|
P. Angelik František Fišer (1926-1983). Kritická biografie
Hák, Josef ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
P. Angelik František Fišer (1926-1983) je ne přílíš známá ale pozoruhodná osobnost české katolické církve. Tento kněz, dominikán, spisovatel a biblista se navzdory komunistickému pronásledování a chatrnému zdraví statečně věnoval pastorační činnosti zejména mezi trampy. Vystřídal řadu profesí. Pracoval jako lesní dělník, archivář či hostinský. Za "rušení státního dozoru nad církvemi" byl odsouzen na 18 měsíců vězení. Po odchodu do invalidního důchodu se věnoval literární činnosti a podílel se na ekumenickém překladu Bible, zvláště žalmů. Zajímal se také o historii. V devadesátých letech byla publikována jeho práce o hradě Karlštejn. Sám se konce totality nedožil, zemřel 1. února 1983 v nemocnici ve Varnsdorfu. Tato práce na základě dostupných pramenů mapuje jeho bohatý život. Klíčová slova: František Fišer, Štěpán Trochta, trampové, pronásledování, komunismus
|
|
| |
host ::
RSS.