Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv základní suroviny na výsledný odrůdový chartker vinného destilátu
Filípek, David
V diplomové práci je zpracováno téma vlivu základní suroviny na výsledný destilát a jeho odrůdový projev. V literární části je práce zaměřena na teorii spojenou s vysvětlením všech kroků potřebných pro uskutečnění a pochopení této práce. Je tedy popsáno víno, historie vína a druhy výroby vín, destiláty, historie destilátu a odrůda Tramín červený s vinařskými podoblastmi v ČR. Praktická část je zaměřena na samotný pokus, kde byl dvojí destilací destilován Tramín červený ve formě vína vyrobeného reduktivní metodou, vína/rmutu metodou oranžových vín a vína/rmutu kachetinskou metodou za pomocí hliněných nádob kvevri. Tyto destiláty byly následně porovnávány senzorickým hodnocením hodnotící komisí a dále analyticky měřeny plynovým chromatografem. Výsledkem této práce je výstup, který ukazuje senzorické a hodnotové rozdíly jednotlivých vzorků, ze kterých vyplývá, že nejvhodnější surovinou, a tedy i odrůdově nejcharakterističtějším destilátem je destilát vyrobený ze suroviny Tramín červený – kvevri upraveným dále na ultrazvukové čističce.
Vliv různých technik studené macerace na obsahové látky vína
Bíza, Petr
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem různých technik studené macerace na obsahové látky vína. Práce je rozdělena na část teoretickou a část experimentální. Teoretická část objasňuje definice pojmů, které následně usnadňují orientaci v dané oblasti. V této části je zmíněno také složení moštu, dále se pak jednotlivé podkapitoly věnují konkrétním metodám studené macerace. Experimentální část obsahuje popis odrůdy, která byla zvolena pro pokus. Jednotlivé podkapitoly se dále věnují metodice výroby vína s pomocí jednotlivých druhů macerace, jejich senzorickému zhodnocení a analytickým rozborům.
Řízená fermentace pomocí sledování produkce oxidu siřičitého
Osička, Dominik
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou řízené fermentace pomocí sledování oxidu uhličitého a senzorickým vyhodnocením tří vín, které měly různé podmínky fermentace. V literární části je přiblížena alkoholová fermentace a její produkty. Dále jsou v této části popsány biosenzory a senzory využívající se ve vinařství. V experimentální části se nachází stručný popis odrůdy Tramín červený. Dále následuje popis, průběh a metody výroby vín a soubor analytických a senzorických metod, které se prováděly. Na závěr jsou zhodnoceny a popsány jednotlivé výsledky vín.
Odolnost k houbovým chorobám odrůdy Tramín červený, pěstované v systému bioprodukce, v porovnání s vybranými interspecifickými odrůdami révy vinné
Kačer, Petr
Výzkum práce, zaměřený na symptomy chorob Plasmopara viticola (BERK et CURT.) BERL. et de TONI, 1888, Erysiphe necator BRAUN, TAKAMATSU, 2000 a Botryotinia fuckeliana (de BARY) WHETZEL, 1945 na rostlině Vitis vinifera L., byl proveden na dvou stanovištích. Sledovány byly odrůdy Tramín červený v porovnání s interspecifickými odrůdami Savilon, Rinot a Vesna. Tramín červený byl zkoumán pod ochranou ekologických fungicidních preparátů oproti neošetřované kontrole. Výsledky o vlivu ošetření na rozsah napadení houbovým patogenem Botryotinia fuckeliana (de BARY) WHETZEL, 1945 byly nedostatečné pro zjištění závislosti. Mycelium s konidiofory se vyskytlo v obou sledovaných variantách Tramínu červeného. Srpnové přívalové deště byly hlavním faktorem pro výskyt patogena Botryotinia fuckeliana (de BARY) WHETZEL, 1945. V důsledku vývoje počasí nebyl výskyt patogenů Plasmopara viticola (BERK et CURT.) BERL. Et de TONI, 1888, Erysiphe necator BRAUN, TAKAMATSU, 2000 v ročníku 2015 zaznamenán, a proto data o míře napadení těmito chorobami chybí. Poškození odrůd Savilon a Rinot bylo způsobeno extrémní mírou slunečního záření a vysokých teplot nikoliv vlivem houbových patogenů. Odrůda Vesna nevykazovala znatelné poškození houbovými chorobami ani slunečním zářením.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.