|
|
Využití fluorimetrie pro detekci stopovačů proudění podzemních vod
Pokora, Zdeněk ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Kahle, Vladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce zkoumá detekci fluoresceinu pro účely koloračních experimentů v podzemních a povrchových vodách. V první části se práce zabývá adsorpcí v systému voda-fluorescein-aktivní uhlí a desorpcí pomocí různých desorpčních činidel a následným stanovením fluoresceinu v desorpčním činidle. Zjištěné poznatky se potom použijí na optimalizaci koloračních experimentů používaných v terénu pro průzkum proudění podzemních vod. V další části se zkoumá způsob bezobslužného záznamu průběhu koncentrace fluoresceinu v jednom bodě toku a jeho další analýzou pomocí laserově indukované fluorescence pro účely predikce tvaru protékaných prostor v krasových útvarech.
|
|
|
Využití radonu jako stopovače v hydrogeologii
Malečková, Kateřina ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Vojtěchová, Anna (oponent)
Předkládaná práce se zabývá možnostmi využití izotopu radonu 222 Rn jako přírodního i umělého stopovače. Jsou uvedeny příklady využití radonu při sledování hydrogeologických, popřípadě tektonických poměrů v daných lokalitách, při studiu interakce podzemních a povrchových vod, při lokalizaci kontaminantů a při určování doby zdržení vod v prostředí. Je popsána rovněž užitá metodika. V závěru práce je vyzdvižen význam radonu pro jeho finanční a časovou nenáročnost.
|
|
|
Využití fluorimetrie pro detekci stopovačů proudění podzemních vod
Pokora, Zdeněk ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Kahle, Vladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce zkoumá detekci fluoresceinu pro účely koloračních experimentů v podzemních a povrchových vodách. V první části se práce zabývá adsorpcí v systému voda-fluorescein-aktivní uhlí a desorpcí pomocí různých desorpčních činidel a následným stanovením fluoresceinu v desorpčním činidle. Zjištěné poznatky se potom použijí na optimalizaci koloračních experimentů používaných v terénu pro průzkum proudění podzemních vod. V další části se zkoumá způsob bezobslužného záznamu průběhu koncentrace fluoresceinu v jednom bodě toku a jeho další analýzou pomocí laserově indukované fluorescence pro účely predikce tvaru protékaných prostor v krasových útvarech.
|
|
|
Využití přirozených stopovačů (18O, 3H, CFCs, SF6) pro studium proudění a doby zdržení skapových vod a krasových pramenů (Moravský kras)
Bruthans, J. ; Zeman, Ondřej ; Jež, M. ; Himmel, J. ; Buzek, F. ; Melková, J. ; Oster, H. ; Geršl, M.
Pomocí izotopu 18O byla v letech 2001-2003 studována střední doba zdržení a charakter proudění podzemní vody v nesaturované zóně v Ochozské jeskyni v jižní části Moravského krasu. Výsledkem je zjištění relativně dlouhé střední doby zdržení v nesaturované zóně (kolem 50% vody s dobou zdržení přesahující jeden rok). Uvažujeme původ vody ze dvou rozdílných rezervoárů (půda/epikras; voda z tajícího sněhu). Výsledky jasně ukazují že více než 50% skapové vody (téměř 100% v roce 2003) pochází z půdního/epikrasového rezervoáru z (pozdně) letních srážek (vysoký obsah izotopu 18O). To znamená že voda z tajícího sněhu vytlačila (pístovým efektem) „letní vodu“ z půdy a/nebo epikrasu. Voda z tajícího sněhu byla spotřebována evapotranspirací během léta. Jestliže tento efekt funguje rovněž v dlouhodobé perspektivě, může ovlivnit složení d18O ve skapových vodách a zprostředkovaně také v sintrových výplních jeskyní vysrážených z těchto skapových vod.
|
host ::
RSS.