|
|
Distribution of trace elements in carbonatites using in-situ techniques, with focus on REE
Krátký, Ondřej ; Magna, Tomáš (vedoucí práce) ; Kynický, Jindřich (oponent)
Karbonatity představují unikátní a záhadné horniny nejasného původu se specifickou mineralogií a geochemickými vlastnostmi. Převážně jsou tvořeny kalcitem magmatického původu a dalšími karbonátovými minerály (Le Bas, 1987) a zároveň mají nízký obsah SiO2 (Le Maitre, 2002). Původ těchto zvláštních magmat stále nebyl vyjasněn, přesto však představují důležité "okno" do procesů, jenž se odehrávají v zemském plášti. Karbonatity jsou považovány buď za zbytkové taveniny z frakcionovaného nephelinitu nebo melilitu (Gittins 1989; Gittins and Jago 1998), za nemísivou frakci CO2-saturované silikátové taveniny (Freestone a Hamilton 1980; Amundsen 1987; Kjarsgaard a Hamilton 1988, 1989; Brooker a Hamilton 1990; Kjarsgaard a Peterson 1991; Church a Jones 1995; Lee a Wyllie 1997; Dawson 1998; Halama a kol. 2005; Brooker a Kjarsgaard 2011), nebo za primární taveniny, které byly generovány z CO2-bohatého peridotitu skrze proces částečného tavení (Wallace and Green 1988; Sweeney 1994; Harmer and Gittins 1998; Harmer et al. 1998; Ying et al. 2004). Množství prvků vzácných zemin (REE) je v karbonatitech vždy vysoké, jelikož karbonatitová tavenina dokáže rozpouštět tyto prvky snadněji, než tavenina silikátová (Nelson a kol. 1988). Karbonatitová tavenina také dokáže ve velké míře rozpouštět Sr, Ba, P a hlavně Zr aNb,...
|
|
|
Problematika, přínosy a omezení stanovení stopových prvků ve vlasech.
ŽIŽKOVÁ, Věra
Tématem práce je zhodnotit vlastní zkušenosti se stanovením stopových prvků ve vlasech a současně shromáždit literární údaje z této oblasti a pokusit se odpovědět na otázku, zda je stanovení stopových prvků ve vlasech vždy relevantní a přínosné, či zda má svoje omezení. Stanovení stopových prvků ve vlasech přináší řadu výhod (snadný neinvazivní odběr, trvanlivé vzorky, malé potřebné množství) a umožňuje získat jinak jen těžko dostupné retrospektivní informace o stavu organismu v dlouhém časovém období až několika let. Stanovení stopových prvků ve vlasech má ale i svá úskalí a vyžaduje vyřešení mnoha problémů. Potenciálně negativní vliv má např. používání vlasové kosmetiky. Vždy také hrozí možnost kontaminace vlasů z vnějšího životního či pracovního prostředí. Prvním krokem analýzy vlasů proto musí být čištění (mytí) vlasů vhodným postupem tak, aby se maximálně odstranilo vnější znečištění vlasů, ale současně se jen minimálně ovlivnil endogenní obsah prvků ve vlasech. Velmi často se používá metodika dle IAEA zahrnující opakované mytí vodou a acetonem. Druhým nezbytným krokem je mineralizace vlasů, tj. převedení do roztoku. Obecným rizikem při mineralizaci je na jedné straně možná ztráta prvku způsobená např. vytěkáním při zahřívání, na druhé straně hrozí kontaminace vzorku použitými reagenciemi. Optimálním postupem se zdá být tlaková mikrovlnná mineralizace s přídavkem koncentrované HNO3 a H2O2. Vlastní analýzu lze realizovat polarograficky nebo hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem. Nejčastěji používaným principem stanovení je ale atomová absorpční spektrometrie. Při dostatečně vysoké koncentraci s plamenovou atomizací, při nízkých koncentracích s elektrotermickou atomizací. Pro získávání relevantních informací je dále nezbytná validace a standardizace metody. Například přesnost je vhodné prověřit mezilaboratorní kontrolou (u nás bohužel zatím téměř nedostupnou) nebo použitím některého dostupného referenčního materiálu (např. BCR CRM 397). Preciznost lze relativně snadno určit opakováním analýzy homogenního vzorku. S diskutovanými problémy poněkud kontrastují komerčně laděné inzeráty slibující bezproblémové, jednoduché až zázračné zmapování stavu organismu, jednoznačné zhodnocení a doporučení například různých doplňků stravy. Vše pochopitelně podmíněné zaplacením (nejlépe opakovaným) příslušné finanční částky. Jak tedy po shrnutí údajů z literatury a vlastních zkušeností odpovědět na základní nadnesenou otázku, tj. zda je analýza vlasů přínosná a obecně použitelná? V řadě případů lze odpovědět, že ano. Ve sdělení jsou uvedeny příklady úspěšného využití při získávání retrospektivních údajů u vysokých expozic Pb, Ni, Cd, Hg a Fe: intoxikace pacientky olovem obsaženým v dlouhodobě užívaném bylinném koncentrátu, několika týdenní monitorování niklu ve vlasech dobrovolníka po týdenní expozici při výrobě NiSO4, prověřování ztrát Fe u pacientky z hematoonkologie, intoxikace celé rodiny olovem po dlouhodobém používání nekvalitní keramiky, intoxikace olovem restaurátorů historických maleb. Komerční využití u individuálních výsledků běžné populace se ale jeví stále jako velmi problematické a odpověď na základní otázku zní, že ne, tj. že pro takové zadání zatím stanovení koncentrace stopových prvků ve vlasech není zcela přínosné a ani není jednoduše obecně použitelné.
|
|
|
Monitoring aktuálních a starých zátěží území ČR‚ mezinárodní biomonitoring depozice stopových prvků‚ ICP-MS analýzy mechu‚ humusu‚ půdy
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice ; Suchara, I. ; Sucharová, J.
Projekt 0211 Mezinárodní program monitorování aktuální atmosférické depozice prvků sleduje koncentraci prvků na vybraných lokalitách jižní Moravy v porovnání s kontrolní lokalitou na Klatovsku. Byly sledovány především prvky skupiny lanthanoidů ve vzorcích mechu. Získané výsledky jsou diskutovány a interpretovány. Projekt 0212 Sledování aktuálních, starých a dlouhodobých zátěží území atmosférickými depozicemi pomocí analýz mechu a nadložního humusu hodnotí výsledky analýzy mechu a humusu na jižní Moravě s cílem zjistit, zda dlouhodobé zátěže prvků akumulované humusem a úroveň aktuálních depozičních zátěží indikovaná prvkovým obsahem mechů jsou ovlivněny stejnými faktory. Zájmová oblast je vyjimečná tím, že zde byla zjištěna nejvyšší míra kontaminace lanthanoidy a doprovodnými prvky v mechu a lesním humusu z celého území ČR. Nepodařilo se uspokojivě vysvětlit původ znečištění. Projekt 0213 Analýzy stopových a ultrastopových prvků v přírodních matricích jako podklad pro posouzení kvality složek ŽP sledovaných území testoval několik metod rozkladu vzorků, které zajistí nejvyšší výtěžnost analytů. Metodika, průběh a výsledky měření jsou detailně popsány u všech projektů.
|
|
|
Monitoring aktuálních a starých zátěží území ČR‚ mezinárodní biomonitoring depozice stopových prvků‚ ICP-MS analýzy mechu‚ humusu‚ půdy
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice ; Suchara, I. ; Sucharová, J.
Projekt 0211 Mezinárodní program monitorování aktuální atmosférické depozice prvků se zabývá měřením atmosférické depozice (bulk) ve vztahu k růstovému období terestrického mechu Pleurozium schreberi a jeho prvkovému obsahu s cílem zjistit jaký existuje vztah mezi obsahem prvků v atmosférické depozici a obsahem příslušných prvků v mechu. Projekt 0212 Sledování aktuálních, starých a dlouhodobých zátěží území atmosférickými depozicemi pomocí analýz mechu a nadložního humusu hodnotí výsledky analýzy mechu a humusu na 22 lokalitách na jižní Moravě s cílem zjistit, zda dlouhodobé zátěže prvků akumulované humusem a úroveň aktuálních depozičních zátěží indikovaná prvkovým obsahem mechů jsou ovlivněny stejnými faktory. Zájmová oblast je vyjimečná tím, že zde byla zjištěna vysoká míra kontaminace krajiny rizikovými prvky (Al, toxické kovy, Tl, U atp.) ve složkách životního prostředí a potravinových řetězcích, která se může stát vážným zdravotně hygienickým problémem. Projekt 0213 Analýzy stopových a ultrastopových prvků v přírodních matricích jako podklad pro posouzení kvality složek ŽP sledovaných území si klade za cíl zjistit zastoupení prvků v atmosférické depozici na vybraných lokalitách na jižní Moravě, zjistit pohyb lanthanoidů vodotečemi, případně zjistit jejich zdroj, konfrontovat rozložení obsahu prvků ve vodotečích lesních povodí s distribucí prvků v lesním mechu a nadložním humusu. Metodika, průběh a výsledky měření jsou detailně popsány u všech projektů
|
|
|
Monitoring aktuálních a starých zátěží území ČR‚ mezinárodní biomonitoring depozice stopových prvků‚ ICP-MS analýzy mechu‚ humusu‚ půdy
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice ; Suchara, I. ; Sucharová, J.
Projekt 0211 Mezinárodní program monitorování aktuální atmosférické depozice prvků se zabývá stanovením distribuce celkového dusíku v mechu Pleurozium schreberi nebo v Scleropodium purum na území ČR. Stanovené obsahy sloučenin dusíku jsou diskutovány s ohledem na faktory, které je mohly ovlivnit. Projekt 0212 Sledování aktuálních, starých a dlouhodobých zátěží území atmosférickými depozicemi pomocí analýz mechu a nadložního humusu analyzuje obsah rtuti v území vymezeném Kralupami, St. Boleslaví, Vrátnem a Horními Počáply. Nejvýznamějším zdrojem znečištění byly potvrzeny Spolana Neratovice a elektrárna Mělník. Byla potvrzena vysoká expoziční zátěž pracovníků i obyvatel. Projekt 0213 Analýzy stopových a ultrastopových prvků v přírodních matricích jako podklad pro posouzení kvality složek ŽP sledovaných území rozvíjí metody rozkladu biologických materiálů obsahujících větší množství křemíku. Metodika, průběh a výsledky měření jsou detailně popsány u všech projektů
|
host ::
RSS.