|
|
Dějiny a katalog historické knihovny farnosti sv. Vojtěcha v Praze - Novém Městě
PIVOŇKOVÁ, Alena
Cílem této diplomové práce bylo vytvoření katalogu rukopisů a tisků knihovny farnosti u kostela sv. Vojtěcha v Praze - Novém Městě. Práce je rozdělena do několika kapitol. V úvodu jsou tyto jednotlivé kapitoly stručně představeny. Následuje kapitola pojednávající o použité literatuře a pramenech. Další dvě následující kapitoly se obě zabývají dějinami, nejprve původce knižního fondu, tedy dějinami svatovojtěšské farnosti (je doplněna přehledem zdejších farářů a kaplanů) a poté samotné knihovny. Kapitola pátá pak vysvětluje, jakým způsobem byl katalog vytvořen a informuje o celkovém počtu rukopisů a tisků v knihovně. Celá šestá kapitola je věnována analýze knižního fondu a je rozdělena na deset podkapitol podle hledisek tohoto rozboru. První zkoumá dobu vzniku farních knih, druhá obsah (téma) knih, třetí použitý jazyk, čtvrtá uvedená místa vydání a tisku, pátá a šestá tiskaře a nakladatele všech tisků, sedmá zmiňuje ilustrace obsažené ve farních knihách a osmá zkoumá vazby knih. Závěr se snaží zhodnotit vytyčené cíle. Přiložen je též seznam pramenů a literatury, a nakonec též katalog farní knihovny. Práce obsahuje také fotografie (konkrétně kapitoly 6.5, 6.6, 6.7 a 6.8).
|
|
|
Krameriovy noviny v letech 1790 - 1793 a jejich role při utváření české národní identity
Boušová, Irena ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou veřejného prostoru prezentovaného Krameriovými novinami v Čechách na prahu modernity. První část práce shrnuje výsledky dosavadního stavu bádání, dále se zabývá otázkou vztahu modernity a postmoderny, na základě čehož jsou stanovena teoretická a metodologická východiska práce. Druhá část se zabývá vlivy, jež utváří konečnou podobu obsahu Krameriových novin. Na noviny je nahlíženo jako na součást širší diskursivní sítě. Ke slovu se dostává také čtenář jako spolutvůrce obsahu. Mimo jiné se tato kapitola zabývá otázkou vytváření komunity čtenářů a veřejného prostoru v Čechách na konci 18. století jako předpokladu vzniku identit etnických či dokonce národních. Poslední část práce se zaměřuje na konkrétní témata v Krameriových novinách a techniky zpracování zpráv, jež mají za cíl formovat čtenáře a jeho pohled sledované události. Práce končí konstatování, že Krameriovy noviny svým obsahem a formou utvářely širší čtenářskou komunitu, jež mezi sebou udržovala určité sociální vazby a sdílela tak určitou formu veřejného prostoru. Nicméně analýza témat a techniky zpracování dat odhalila hranice této komunity. Tu nelze chápat v Habermasově pojetí svobodné kritické veřejnosti, ale jako výsledek působení různých mocenských sil. KLÍČOVÁ SLOVA: čtenář, Kramerius, média,...
|
host ::
RSS.