|
|
Vakcíny proti virům - klíšťová encefalitida
Solarová, Pavlína ; Janštová, Vanda (oponent) ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce)
Klíšť ová encefalitida je jedním z nejzávažnějších onemocnění centrálního nervového systému. Původcem tohoto onemocnění je virus klíšť ové encefalitidy, který je přenášen převážně klíšť aty. Klinický obraz onemocnění se u různých jedinců značně liší - od zcela bezpříznakové infekce po těžký zánět mozkových blan, v takových případech si napadení jedinci často odnášejí celoživotní postižení. Tomuto onemocnění lze přitom plně předcházet očkováním, jak ukazuje příklad sousedního Rakouska, kde klíšť ová encefalitida téměř vymizela díky 90% proočkovanosti obyvatelstva. Vakcíny jsou komerčně dostupné od roku 1979. V České republice je nicméně očkováno pouze 17 % populace. Důvodem může být skutečnost, že tyto vakcíny nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, stejně jako nepříliš úspěšná osvěta. Jednou z možností jak tento trend zvrátit by byla vyšší informovanost žáků ve školách. Ve školních vzdělávacích programech je prevence virových onemocnění obsažena v obecné biologii, biologii virů a výchově ke zdraví.
|
|
|
Tick-borne encephalitis - from pathogenesis to therapy
PALUS, Martin
The proposed thesis contributes to the knowledge about tick-borne encephalitis and its pathogenesis. The thesis describes pathogenesis and immunopathogenesis of tick-borne encephalitis, impact of host's genotype in clinical course determination, immune response of patients with acute tick-borne encephalitis, the mechanism of tick-borne encephalitis virus migration into central nervous system and virus interaction with cells of neurovascular unit as well as potential medical interventions.
|
|
|
Klíšťová encefalitida - život s následky
ŠTIBINGEROVÁ, Jana
Tato bakalářská práce mapuje průběh onemocnění klíšťovou encefalitidou od jeho počátku až po případné soužití pacienta s následky, které mu nemoc zanechala. Ixodes ricinus, drobný parazit přenášející onemocnění s názvem klíšťová encefalitida, se již nevyskytuje pouze ve volné přírodě, ale setkat se s ním můžeme i v městských parcích, nebo na našich zahradách. Každoročně se objevuje mnoho případů onemocnění touto nemocí napříč všemi věkovými skupinami. Jedná se o zánětlivé onemocnění centrální nervové soustavy způsobené viry. Onemocnění má obvykle dvoufázový průběh, kdy první fáze probíhá pod obrazem běžné jaro-letní chřipky s různě dlouhou klidovou fází, a poté přichází exacerbace a druhá fáze onemocnění. V této fázi se nemocný potýká s vysokými teplotami, bolestmi hlavy, svalů, kloubů a možná je i přítomnost zvracení a poruchy vědomí. Určení správné diagnózy přichází na základě odběru mozkomíšního moku prostřednictvím lumbální punkce. Pacienti s potvrzenou klíšťovou encefalitidou jsou hospitalizováni na infekčním oddělení, ne z důvodu šíření nákazy, ale pro zkušenosti lékařů při léčbě. Zde jsou izolováni na pokojích, což může mít neblahý vliv na jejich psychiku. Léčba následuje i po propuštění z nemocnice a často trvá i několik měsíců. Cílem této práce bylo zmapovat průběh onemocnění od jeho počátku přes dobu strávenou na nemocničním lůžku, domácí rekonvalescenci až po současnost. Neméně důležitou součástí procesu znovunavrácení zdraví je i všeobecná sestra, a proto se tato práce snaží popsat její úlohu u pacientů s klíšťovou encefalitidou. Vzhledem k tomu, že vedle nespecifické prevence existuje i prevence specifická v podobě účinného očkování, bylo dalším cílem ověřit proočkovanost na vzorcích obyvatel v Českých Budějovicích a rakouském Gmündu a obě tyto skupiny respondentů porovnat. Výzkumné šetření bakalářské práce probíhalo od srpna 2015 do dubna 2016 za pomoci kombinace kvalitativní a kvantitativní metody. Kvalitativní data byla získána prostřednictvím polostandardizovaného rozhovoru s devíti respondenty, jenž byli získáni prostřednictvím sociální sítě za pomoci geatkeepers. Kvantitativní data byla nashromážděna za pomoci krátké ankety distribuované v Českých Budějovicích a rakouském Gmündu. Výsledky kvalitativní části byly zpracovány prostřednictvím kódování a sestavení přehledných diagramů, ze kterých jsou na první pohled zjevné odpovědi jednotlivých respondentů. Patrný je i celý průběh onemocnění až po současnost. Data z kvantitativní části byla přepsána do tabulek a následně statisticky vyhodnocena. Na základě výsledků můžeme porovnat četnosti očkování jednotlivých skupin a určit zacílení kampaně na ochranu zdraví proti klíšťové encefalitidě.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Míra informovanosti a postoje rodičů k nadstandardnímu očkování dětí 0-3 roky v městě Příbram.
PODLENOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá mírou informovanosti a postoji rodičů k nadstandardnímu očkování dětí 0-3 roky v městě Příbram.Mezi nadstandardní očkování dětí 0-3 roky řadíme očkování proti pneumokokovým nákazám, rotavirovým infekcím, meningokokovým invazivním onemocněním (způsobených meningokokem skupiny C, A+C, nebo A, C, W 135 a Y, nově také skupiny B), klíšťové meningoencefalitidě, planým neštovicím, chřipce a virové hepatitidě A (nebo kombinace typ A+B). První část práce se věnuje této problematice s teoretického hlediska. Nastiňuje základní charakteristiky nákaz, proti kterým jsou nadstandardní očkování dětí 0-3 roky nabízena. Dále je zaměřena na očkovací látky proti těmto onemocněním, které jsou dostupné v České republice. Ve výzkumné části je shrnuto dotazníkové šetření. Výběrový soubor provedeného výzkumu tvořili rodiče dětí navštěvující některou z 12 mateřských škol v městě Příbram.Výsledky byly zpracovány do tabulek absolutních a relativních četností, případně grafů. Byly stanoveny tři základní cíle, které byly naplněny pomocí pěti hypotéz. Prvním z nich bylo provést monitoring postoje rodičů k nadstandardnímu očkování dětí 0-3 roky v městě Příbram. K tomuto cíli se vztahují hypotézy H1: Rodiče mají zájem o nadstandardní očkování dětí 0-3 roky v městě Příbram, H2: Rodiče s vyšším dosaženým vzděláním mají statisticky významně vyšší zájem o nadstandardní očkování dětí 0-3 roky a H3: Rodiče mají statisticky významně vyšší zájem o očkování proti klíšťové encefalitidě než o ostatní nadstandardní očkování dětí 0-3 roky, z důvodu endemické oblasti výskytu klíšťové encefalitidy na Příbramsku. Tyto hypotézy se statisticky nepotvrdily. Druhý cíl zjišťoval hlavní důvod případného nezájmu o nadstandardní očkování dětí 0-3 roky v městě Příbram. Cíl byl naplněn hypotézou H4: Hlavní důvod případného nezájmu rodičů o nadstandardní očkování dětí 0-3 roky je vysoká cena vakcín, která byla statisticky vyvrácena. Třetím cílem bylo zmapovat znalosti rodičů o nemocech, proti kterým je nadstandardní očkování dětí 0-3 roky nabízeno. K tomuto cíli byla stanovena hypotéza H5: Rodiče mají dostatečné informace o onemocněních, proti kterým jsou nabízena nadstandardní očkování dětí 0-3 roky. Tato hypotéza se potvrdila. Hypotézy byly ověřeny chí-kvadrát testem na hladině významnosti 5%, který je nástrojem verifikace či falzifikace hypotéz. Tato práce může být v praxi využita jako náhled na informovanost a zájem rodičů o nadstandardní očkování dětí 0-3 roky. Také jako souhrnný informační materiál pro laickou i odbornou veřejnost o nadstandardním očkování dětí 0-3 roky.
|
|
|
Infekční nemoci přenášené členovci
NOVÁKOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá problematikou arbovirových nákaz v České republice (ČR) v období let 2002 - 2011. O splnění stanovených cílů a zodpovězení výzkumných otázek, jsem se pokusila metodou sekundární analýzy hlášených případů arboviróz v Informačním systému pro hlášení a evidenci infekčních nemocí - EPIDAT a literární rešerší a následnou analýzou odborných článků. Důležité doplňující informace mi poskytli pracovníci Státního veterinárního ústavu v Praze a Národní referenční laboratoře pro arboviry v Ostravě. Celá práce neposuzuje kvanta dat, ale je spíše zaměřena na epidemiologickou závažnost analyzovaných případů, na závažnost klinického průběhu a riziko zavlečení infekce na území ČR. Proto jsem také zvolila formu smíšeného kvalitativně - kvantitativního výzkumu.Teoretická část práce popisuje vybrané arbovirové nákazy.V našich podmínkách patří mezi epidemiologicky nejvýznamnější arbovirózy klíšťová encefalitida. Ve sledovaném období let 2002 - 2011 došlo, dle mého výzkumu a statistického ověření, k setrvalému trendu výskytu hlášených případů onemocnění klíšťovou encefalitidou s nejvyšší nemocností v roce 2006. Ve stejném roce byla za sledované období i nejvyšší incidence onemocnění klíšťovou encefalitidou v kraji Vysočina, kdy se hodnota nejvíce přiblížila Jihočeskému kraji, který zůstává po celé období let 2002 - 2011 nejvíce postižen. Proti onemocnění klíšťovou encefalitidou existuje účinná prevence - očkování. V souvislosti s klimatickými změnami, převážně s postupným vzestupem průměrných ročních teplot, a v důsledku narůstajícího cestovního ruchu nabývá v současnosti také v podmínkách ČR na stále větším významu Západonilská horečka. Zvýšená incidence tohoto onemocnění je zaznamenávána v posledních letech v USA, ale i v řadě evropských zemí (např. v Řecku, Maďarsku, Itálii). Jedním z dílčích cílů práce je tedy charakterizace surveillance Západonilské horečky v ČR, a to jak v oblasti humánní medicíny, tak i v oblasti veterinární. Sledování titru protilátek v séru koní patří mezi základní prvky surveillance tohoto onemocnění na našem území. Výsledky provedené studie naznačují rostoucí aktivitu viru a možné rozšíření do nových oblastí. Klinické onemocnění koní nebylo prozatím na území ČR zaznamenáno. V oblasti humánní medicíny byly hlášeny tři případy importovaného onemocnění Západonilskou horečkou. Dalšími arbovirózami, které se objevily na našem území, je onemocnění dengue a virová nemoc Chikungunya. Ve sledovaném období se jednalo celkem o 98 hlášených importovaných případů onemocnění dengue, z toho byla ve 24 případech zemí původu importu Indie. Tři případy onemocnění Chikungunya byly hlášeny v r. 2006 v souvislosti s pobytem na ostrově Mauritius, kde probíhala epidemie tohoto onemocnění. Z uvedených výsledků vyplývá, že v době možností neomezeného cestování, nabývá na významu pro obyvatele ČR riziko importu arboviróz. V poslední době jsou zaznamenávány některé arbovirózy i v lokalitách, kde se dříve nevyskytovaly. Důležitá je prevence, jak nespecifická, tak u některých onemocnění specifická. Dalším důležitým prvkem prevence je důsledné dodržování metod surveillance u jednotlivých onemocnění, které je klíčem k úspěšnému monitorování epidemiologické situace ve výskytu arboviróz, jak ve světě, tak na našem území. Virové nákazy přenášené hematofágními členovci patří mezi nejdůležitější emergentní infekční nemoci, kterým čelí lidstvo na začátku třetího tisíciletí, a stávají se (vedle malárie, malnutrice a helmintóz) největším zdravotnickým problémem, a to nejen v zemích třetího světa.
|
|
|
Výskyt klíšťové encefalitidy v okrese Příbram a míra informovanosti a postoj k očkování proti klíšťové encefalitidě u vybraných skupin obyvatel
KUCHAŘOVÁ, Eliška
Středoevropská klíšťová encefalitida je onemocnění, které patří do skupiny zoonóz a které je přenášeno prostřednictvím klíštěte Ixodes ricinus. Je to akutní neuroinfekce způsobená RNA virem, která může nemocného ohrozit na životě. Klíšťová encefalitida patří mezi onemocnění typické svou přírodní ohniskovostí. K nákaze člověka nejčastěji dochází přisátím infikovaného klíštěte. Jsou ale známy i případy, kdy k nákaze došlo požitím nepasterizovaného mléka nebo mléčných výrobků. Ačkoli se jedná o preventabilní onemocnění, kterému lze snadno předejít, proočkovanost je u nás stále velmi nízká. Pokud by se tento stav podařilo změnit, můžeme předpokládat, že výskyt klíšťové encefalitidy u nás by se výrazně snížil.
|
host ::
RSS.