Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Optimalizace nástrojové řezné geometrie pro vysokorychlostní obrábění tenkostěnných součástí
Barcuch, Jakub ; Humár, Anton (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce se zabývá materiály využívanými v leteckém průmyslu se zaměřením na slitiny hliníku. Dále se zabývá vysokorychlostním obráběním, jeho charakteristikami a porovnáním s konvenčním způsobem obrábění. V dalších kapitolách jsou popsány strategie pro obrábění tenkostěnných součástí a popis chvění, které vzniká při obrábění. Praktická část se zabývá volbou vhodné nástrojové geometrie a obráběním tenkostěnných součástí s vyhodnocením jejich vychýlení v průběhu obrábění
Aplikace měřicích sond v procesu frézování na stroji MCV1210/Sinumerik 840D
Janovský, Petr ; Kalivoda, Milan (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá technologickými procesy obrábění tenkostěnných součástí a úpravou těchto procesů v závislosti na následném mezioperačním měřením reál-ných rozměrů těchto součástí. V rámci teoretické části je předložena rešeršní studie technologických možností měření tenkostěnných součástí a principy programování měřicích sond. V hlavní praktické části předkládané práce je popsán návrh experi-mentu, který testuje jednotlivé technologické kroky a jejich vliv na kvalitu prototypu vyráběné tenkostěnné součásti. Jsou vytvořeny numerické (NC) kódy s využitím parametrického programování, které jsou následně použity při samotné realizaci tohoto experimentu. V závěru práce jsou prezentovány a diskutovány výsledky mě-ření rozměrů obráběných ploch a vlivu korekčních drah, které by měly napomáhat přesnější výrobě dle předepsaných rozměrů, ale v tomto experimentu se nedosáhlo předpokládaných výsledků. Proto jsou navrženy nové postupy k tvorbě těchto drah, které je možno využít v budoucí realizaci tohoto experimentu.
Silové zatížení frézovacích nástrojů při obrábění
Procházka, Luděk ; Slaný, Martin (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Práce se věnuje problematice silového zatížení při obrábění tenkostěnných součástí. V teoretické části je rozebráno silové zatížení působící při frézování a možnosti měření silového zatížení při frézování. Dále se práce zaměřuje na obrábění tenkostěnných součástí, problémy při obrábění těchto součástí a možnosti eliminace těchto problémů. Praktická část se zabývá návrhem a realizací měření silového zatížení na vybraných součástech. V práci je také uvedeno porovnání modelu simulace vychýlení tenkostěnných součástí s hodnotami naměřenými při reálném obrábění.
Vývoj SLM procesních parametrů pro tenkostěnné díly z niklové superslitiny
Kafka, Richard ; Dočekalová, Kateřina (oponent) ; Koutný, Daniel (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší vývoj procesních parametrů technologie SLM pro materiál IN718. Hlavním cílem je experimentální stanovení souboru parametrů pro výrobu tenkostěnných dílů s ohledem na hustotu materiálu, drsnost povrchu a těsnost. Podstatou vývoje parametrů je experimentální objasnění vlivu výkonu laseru a skenovací rychlosti na morfologii samostatných návarů, kterými jsou vyrobeny tenké stěny. Společně se stěnami větších šířek a objemovými vzorky je možné vytvořit průnik parametrů, kterým lze vyrobit součásti tvořené kombinací tenkostěnné a objemové geometrie. Provedeným výzkumem vznikl materiálový soubor, kde je využito parametrů tenkých stěn na oblast obrysových kontur objemových těles. Podařilo se vyrobit stěnu s průměrnou šířkou 0,15 mm a drsností 6 m, která splňuje požadavek těsnosti. Skenovacím vzorem meander bylo dosaženo relativní hustoty materiálu 99,92 %, což je více než s parametry od dodavatele. Na základě získaných poznatků bylo možné aplikovat soubor parametrů na součásti kombinující obě geometrie vystavené přetlakům.
Analýza řezání tenkostěnných součástí pilou
Spáčil, Radek ; Dvořáková, Jana (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá řezáním tenkostěnných součástí pomocí kotoučové pily z rychlořezné oceli. Nejprve jsou formou rešerše ukázány nejpoužívanější konvenční a nekonvenční možností dělení materiálu. Další kapitola popisuje síly vznikající při obrábění kotoučovou pilou, včetně jejich závislostí na měrném řezném odporu, průřezu třísky a úhlu posuvového pohybu. Druhá část práce se zabývá technologickým zlepšením procesu řezání, kdy jsou uvažovány tři možné směry řešení – geometrie nástroje, depozice nástroje PVD povlakem a změna procesní kapaliny. V experimentální části proběhlo porovnání nepovalkovaného kotouče s otřepy, odjehleného nepovlakovaného kotouče a povlakovaných pilových kotoučů. Pro srovnání byly použity povlaky Ti(C,N), Cr-Al-Si-N, Al-Cr-B-N a TripleCoating Cr, který se skládá ze tří, na sebe vrstvených povlaků TiN + (Al,Ti)N + Cr-Al-Si-N. Z experimentu vyplynulo, že řezné síly se zvětšovaly se zvětšujícím se poloměrem špičky a opotřebením řezného nástroje. Menší rozdíly měřených řezných sil mezi prvním a posledním průjezdem vykazovaly povlakované řezné nástroje. Následně byly pilové kotouče použity v reálné výrobě, aby byly ověřeny výsledky experimentu.
Možnosti stroje Vernet Behringer při CNC programování
Mana, Marek ; Osička, Karel (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na možnosti využití obráběcí linky firmy Vernet – Behringer. Obsahem teoretické části je stručné začlenění řídicího systému ProNC2 mezi vybrané na trhu dostupné řídicí systémy a jsou porovnány způsoby programování CNC obráběcích strojů. Na obráběcím stroji firmy Vernet – Behringer jsou zpracovávány především tenkostěnné součásti, proto je část práce zaměřena na problematiku obrábění tenkostěnných součástí, rozdělení průhybu nástroje i obráběné součásti. Další část se zabývá návrhem a zpracováním technické dokumentace k modelové obráběné součásti. Praktická část práce se zabývá možnostmi stroje a způsobem programování v řídicím systému ProNC2. Programování i praktická výroba na stroji probíhala ve firmě SSI Schäfer s.r.o. Práce je zaměřena na praktické ověření výrobního procesu pomocí simulace a samotnou výrobu součásti. Závěrem bylo provedeno technicko – ekonomické zhodnocení výroby.
Vývoj SLM procesních parametrů pro tenkostěnné díly z niklové superslitiny
Kafka, Richard ; Dočekalová, Kateřina (oponent) ; Koutný, Daniel (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší vývoj procesních parametrů technologie SLM pro materiál IN718. Hlavním cílem je experimentální stanovení souboru parametrů pro výrobu tenkostěnných dílů s ohledem na hustotu materiálu, drsnost povrchu a těsnost. Podstatou vývoje parametrů je experimentální objasnění vlivu výkonu laseru a skenovací rychlosti na morfologii samostatných návarů, kterými jsou vyrobeny tenké stěny. Společně se stěnami větších šířek a objemovými vzorky je možné vytvořit průnik parametrů, kterým lze vyrobit součásti tvořené kombinací tenkostěnné a objemové geometrie. Provedeným výzkumem vznikl materiálový soubor, kde je využito parametrů tenkých stěn na oblast obrysových kontur objemových těles. Podařilo se vyrobit stěnu s průměrnou šířkou 0,15 mm a drsností 6 m, která splňuje požadavek těsnosti. Skenovacím vzorem meander bylo dosaženo relativní hustoty materiálu 99,92 %, což je více než s parametry od dodavatele. Na základě získaných poznatků bylo možné aplikovat soubor parametrů na součásti kombinující obě geometrie vystavené přetlakům.
Silové zatížení frézovacích nástrojů při obrábění
Procházka, Luděk ; Slaný, Martin (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Práce se věnuje problematice silového zatížení při obrábění tenkostěnných součástí. V teoretické části je rozebráno silové zatížení působící při frézování a možnosti měření silového zatížení při frézování. Dále se práce zaměřuje na obrábění tenkostěnných součástí, problémy při obrábění těchto součástí a možnosti eliminace těchto problémů. Praktická část se zabývá návrhem a realizací měření silového zatížení na vybraných součástech. V práci je také uvedeno porovnání modelu simulace vychýlení tenkostěnných součástí s hodnotami naměřenými při reálném obrábění.
Analýza řezání tenkostěnných součástí pilou
Spáčil, Radek ; Dvořáková, Jana (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá řezáním tenkostěnných součástí pomocí kotoučové pily z rychlořezné oceli. Nejprve jsou formou rešerše ukázány nejpoužívanější konvenční a nekonvenční možností dělení materiálu. Další kapitola popisuje síly vznikající při obrábění kotoučovou pilou, včetně jejich závislostí na měrném řezném odporu, průřezu třísky a úhlu posuvového pohybu. Druhá část práce se zabývá technologickým zlepšením procesu řezání, kdy jsou uvažovány tři možné směry řešení – geometrie nástroje, depozice nástroje PVD povlakem a změna procesní kapaliny. V experimentální části proběhlo porovnání nepovalkovaného kotouče s otřepy, odjehleného nepovlakovaného kotouče a povlakovaných pilových kotoučů. Pro srovnání byly použity povlaky Ti(C,N), Cr-Al-Si-N, Al-Cr-B-N a TripleCoating Cr, který se skládá ze tří, na sebe vrstvených povlaků TiN + (Al,Ti)N + Cr-Al-Si-N. Z experimentu vyplynulo, že řezné síly se zvětšovaly se zvětšujícím se poloměrem špičky a opotřebením řezného nástroje. Menší rozdíly měřených řezných sil mezi prvním a posledním průjezdem vykazovaly povlakované řezné nástroje. Následně byly pilové kotouče použity v reálné výrobě, aby byly ověřeny výsledky experimentu.
Aplikace měřicích sond v procesu frézování na stroji MCV1210/Sinumerik 840D
Janovský, Petr ; Kalivoda, Milan (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá technologickými procesy obrábění tenkostěnných součástí a úpravou těchto procesů v závislosti na následném mezioperačním měřením reál-ných rozměrů těchto součástí. V rámci teoretické části je předložena rešeršní studie technologických možností měření tenkostěnných součástí a principy programování měřicích sond. V hlavní praktické části předkládané práce je popsán návrh experi-mentu, který testuje jednotlivé technologické kroky a jejich vliv na kvalitu prototypu vyráběné tenkostěnné součásti. Jsou vytvořeny numerické (NC) kódy s využitím parametrického programování, které jsou následně použity při samotné realizaci tohoto experimentu. V závěru práce jsou prezentovány a diskutovány výsledky mě-ření rozměrů obráběných ploch a vlivu korekčních drah, které by měly napomáhat přesnější výrobě dle předepsaných rozměrů, ale v tomto experimentu se nedosáhlo předpokládaných výsledků. Proto jsou navrženy nové postupy k tvorbě těchto drah, které je možno využít v budoucí realizaci tohoto experimentu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.