|
|
Suprasegmental level of language and non-verbal aspects of the contemporary teaching French as a foreign language at the czech schools
Kasálková, Markéta ; Suková Vychopňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klinka, Tomáš (oponent)
Název diplomové práce: Suprasegmentální úroveň jazyka a nonverbální aspekty v současném vyučování francouzštiny jako cizího jazyka na českých školách Klíčová slova: francouzština jako cizí jazyk (FLE), interakce učitel - žák, role učitele, nonverbální komunikace, gestika, mimika, emoce, Evropský referenční rámec pro jazyky, didaktika cizích jazyků, jazyková úroveň A1 Abstrakt: Diplomová práce se zabývá (ne)přítomností suprasegmentálních prvků a nonverbálních aspektů jazyka v manuálech a v současném vyučování francouzštiny jako jazyka cizího na českých školách a zkoumá z tohoto pohledu jejich důležitost. Klade si za cíl prostudovat didaktickou koncepci výše zmíněných jevů v konkrétních učebnicích francouzštiny Amis et compagnie 1, Vite ! 1 a Le français entre nous 1 se společným jmenovatelem: schvalovací doložka Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a upozornit jak na nedostatečné začlenění těchto aspektů do výuky cizího jazyka, tak do referenčních úrovní Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Práce popisuje nejen aktuální situaci a poukazuje na důležitost systematického zařazení výše zmíněné problematiky do výuky, ale také se snaží poukázat na fakt, že pravidelné a systematické zařazení fonetiky, zejména často opomíjených suprasegmentálnícha nonverbálních prvků, do hodin...
|
|
|
Jak učitelé ZŠ vnímají děti se SPU
NOVOTOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce nese název "Jak učitelé ZŠ vnímají děti se SPU". Její obsah je členěn na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část je posléze dělena do tří základních kapitol. První oddíl představuje problematiku specifických poruch učení (SPU), tedy definici, členění, etiologii a diagnostiku. V následující části je pojednáváno o žákovi s vývojovou poruchou učení. Tato kapitola se věnuje dítěti se SPU ve školním prostředí. Zahrnuje možnosti úpravy vzdělávání dítěte s vývojovou poruchou učení, jeho hodnocení a nápravu. Není zde opominut ani sociální a emocionální dopad těchto obtíží na dítě. Poslední a nejvýznamnější kapitola teoretické části je nazvána "Vnímání dětí se specifickými poruchami učení učiteli na 1. stupni ZŠ". Zde jsou rozepsané jednotlivé aspekty, které mohou ovlivňovat pedagogy a jejich percepci dětí se SPU. Druhou polovinou bakalářské práce je část praktická, tedy výzkumné šetření. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, jak vnímají učitelé 1. stupně ZŠ děti se specifickou poruchou učení. Konkrétněji je tento výzkum zaměřen na rozdíl percepce dětí s vývojovou poruchou učení mezi učiteli a studenty. Zabývá se i rozdíly ve vnímání role pedagoga pro tyto děti mezi muži a ženami. Celý výzkum byl vykonán kvalitativně.
|
|
|
Proměny profesních kompetencí učitelky MŠ v souvislosti s věkem a praxí
ŠEJVAROVÁ, Zdeňka
Strukturou a významem profesních kompetencí učitele se zabývá celá řada pedagogů. K této záležitosti přistupují z různých hledisek a vytvářejí četné modely. Zatím však nebylo dosaženo jednotného vymezení. Ve své podstatě však vyjadřují stejnou skutečnost, a tou je připravenost a výbava učitele pro svou profesi. Záměrem práce je poukázat na možnost proměny vnímání profesních kompetencí učitelky MŠ v souvislosti s věkem a délkou praxe učitelky.Teoretická část práce se zabývá konceptem profesních kompetencí učitelky MŠ v souvislosti se současnou změnou role předškolního pedagoga. Seznamuje především s obecným pojmem kompetence, profesní kompetence. Uvádí jejich definice, význam, strukturu. Zároveň představuje několik modelů profesních kompetencí v podání předních odborníků. Dále popisuje proces formování těchto kompetencí během přípravy předškolních pedagogů na profesi. Následně upozorňuje na nebezpečí rutinních prakticismů v praxi mateřských škol a nastiňuje dovednosti, které jim mohou předcházet. Praktická část je zpracována pomocí metody dotazníkového šetření u učitelek mateřských škol. Dotazník je zaměřený na zjištění, jak vnímají profesní kompetence učitelky v souvislosti s jejich věkem a délkou praxe a na zmapování a popsání některých rutinních praktik, které přetrvávají v českých mateřských školách.
|
host ::
RSS.