|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Franc, Tomáš ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Účast obhájce v přípravném řízení Abstrakt (ČJ) Právo na obhajobu je jedním ze základních lidských práv a jedním z nejdůležitějších práv spadajících pod právo na soudní a jinou ochranu přiznaných každému člověku Listinou základních práv a svobod. Součástí práva na obhajobu je jednak právo hájit se sám, právo na postup orgánů činných v trestním řízení, kterým bude zjištěn skutečný stav bez důvodných pochybností a zejména právo mít obhájce a radit se s ním. Obhájcem v trestním řízení může být v souladu s § 35 odst. 1 trestního řádu pouze advokát, který se pro jednotlivé úkony trestního řízení může dát zastoupit koncipientem. Trestní řád předpokládá, že si osoba, proti které se trestní řízení vede, svého obhájce zvolí. V případě, že si obhájce nezvolí, ačkoli ho dle zákona mít musí, bude mu obhájce po dobu, po kterou trvají důvody nutné obhajoby ustanoven. Případy nutné obhajoby stanoví § 36 trestního řádu a jsou jimi například řízení proti obviněnému, který je ve vazbě, nebo řízení proti uprchlému. Základní práva a povinnosti obhájce stanoví trestní řád ve svém § 41. Mimo to má obhájce, coby advokát, povinnost postupovat v souladu se zákonem o advokacii a příslušnými stavovskými předpisy vydávanými Českou advokátní komorou. Obhájce má po vykonání obhajoby nárok na náhradu nákladů řízení, a to i v případě, kdy...
|
host ::
RSS.