Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Faktory ovlivňující reprodukční ukazatele prasnic
CHOUTKOVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce bylo ve vybraném chovu analyzovat jednotlivé reprodukční ukazatele (počet všech narozených selat, živě narozených selat a odchovaných selat, interval od odstavu do zapuštění, mezidobí, věk při 1. inseminaci a procento zabřezlých prasnic po inseminaci). Výsledky reprodukčních ukazatelů, za sledované období, jsou porovnány mezi farmami a konfrontovány s výsledky jiných autorů. Ve sledovaném souboru bylo celkem sledováno 29 847 porodů prasnic a prasniček v období od června 2019 do července 2020, při kterých se v průměru narodilo 15,1 všech narozených selat, z toho 13,8 živě narozených selat a bylo 11,8 odchovaného selete. Průměrný interval od odstavu do zapuštění byl 6,1 dne a průměrné mezidobí bylo 150,8 dne. Prasničky byly zapouštěny průměrně ve 265 dnech věku. Průměrné procento zabřezlých prasnic po inseminaci bylo 93,1 %.
Analýza parametrů užitkovosti ve vybraném chovu prasat
ŠIKÝŘ, Martin
Cílem této práce je vyhodnocení reprodukčních a produkčních ukazatelů ve šlechtitelském chovu prasat plemene landrase. Prasnice základního stáda a plemenného jádra jsou rozděleny do čtyř skupin podle věkové struktury na zapuštěné prasničky, prasnice na rizikových vrzích, prasnice na produkčních vrzích a prasnice na 6. a dalších vrzích. U prasnic jsou vyhodnoceny reprodukční ukazatele a to plodnost (počet všech narozených selat, počet živě narozených selat, počet odstavených selat) a mléčnost. Při porovnání výsledků sledovaného stáda s populací prasat plemene landrase v ČR se zjistilo, že lepších reprodukčních výsledků dosahuje populace. U hodnoceného podniku bylo dosaženo 15,8 ? 2,2 kusů všech narozených selat ve vrhu, 14,4 ? 2,3 kusů živě narozených selat ve vrhu a počet odstavených selat ve vrhu byl 9,4 ? 1,6 selat. Populace dosahuje méně všech narozených selat ve vrhu a dochovaných je více. To je důkazem toho, že chov musí usilovat o zmenšení rozdílů mezi narozenými a dochovanými selaty. S tím souvisí mléčnost prasnic, která je také pod průměrem celé populace. Dále jsou v práci vyhodnoceny výsledky vlastní užitkovosti prasniček a kanečků dle metodiky pro polní testaci. U zkoušek vlastní užitkovosti se posuzuje průměrná výška hřbetního tuku (mm), podíl libového masa (%) a průměrný denní přírůstek (g) v unifikované testaci. Populace dosahuje zase lepších výsledků v podílu libové svaloviny jak u prasniček, tak u kanečků za oba sledované roky. Největšího rozdílu je dosaženo v roce 2013 u kanečků a to sice o 7 %. Výška hřbetního tuku je v průměru o 1 mm vyšší ve sledovaném chovu než u populace. V dnešní době klesá zájem o plemenná zvířata. V roce 2013 se prodali 3 kanečci a 88 prasniček.
Analýza vlivů působících na reprodukční užitkovost prasnic
JANDOVÁ, Markéta
Cílem této diplomové práce je vyhodnocení plodnosti a reprodukčních ukazatelů prasnic v chovu zemědělského družstva Lukavec. Stádo prasnic bylo rozděleno do třech skupin podle věkové struktury na prasnice v rizikových vrzích (1. a 2. vrhy), prasnice v produkčních vrzích (3. ? 5. vrhy) a prasnice na 6. a více vrzích. Na reprodukci prasnic se podílí řada vlivů, endogenních a exogenních.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.